Jsou statistické údaje dostatečným zdrojem informací o stavu a vývoji kriminality v ČR?
PhDr. Alena MAREŠOVÁ, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha
Úvod
Nyní, kdy všechno ve společnosti je tzv. v pohybu, se pohyblivým stává i obsah kriminality (struktura kriminality). Jinak řečeno skutky, ještě nedávno hodnocené jen jako nevhodné porušování sociálních norem, příp. přestupky (např. mnohá nedbalostní jednání způsobující menší škodu či újmu osobě či instituci, překračování předpisů a pokynů v dopravě, nedodržování norem v souvislosti s vyřizováním finančních záležitostí, vymáháním pohledávek a dluhů, při řešení osobních konfliktů či v jednání vůči institucím apod.), ale i skutky, které dříve neexistovaly (zneužití internetu, včetně zneužívání tzv. sociálních sítí - např. Facebooku), zaujímají ve struktuře kriminality stále významnější podíl a prokazatelně ovlivňují její rozsah a její vývojové trendy. Logickým následkem změn struktury kriminality je pak výrazná změna skladby osob, ze kterých trestní stíhání, rozsudek soudu a případné uvěznění za porušení trestního zákona dělá pachatele trestných činů, obžalované, odsouzené a vězněné osoby.
Graf 1 zobrazuje strukturu kriminality v souladu s členěním skutků (trestných činů) do skupin, tak jak je vykazují standardní statistiky Policejního prezidia. Je zjevné, že tzv. ostatní a zbývající kriminalita tvoří pětinu (21 %) ze všech policií v roce 2008 evidovaných trestných činů. A právě pod tímto označením se často skrývají činy kriminalizované teprve v posledních letech. Avšak nejen zde, ale i pod označením majetková kriminalita a hospodářská kriminalita lze nalézt mnoho nově kriminalizovaných jednání, a to v míře, že výrazně ovlivňují celkový stav kriminality.