Švédsko podruhé v čele Unie: Závěrečná etapa trojpředsednictví
Evropská unie čelí kritickému období. Společně se musíme vypořádat s ekonomickou krizí a nezaměstnaností, ale také sjednotit svět v boji s klimatickými změnami. Švédské předsednictví je připraveno vzít na sebe tuto výzvu, řekl Fredrik Reindfeldt, švédský předseda vlády.
Švédsko převzalo počátkem července od České republiky štafetu předsednictví v Radě Evropské unie. Znamená to, že pod jeho taktovkou se bude odvíjet v následujících šesti měsících politický a ekonomický vývoj nejvýznamnějšího světového integračního útvaru. Švédsko je členem Evropské unie od roku 1995, kdy společně s Finskem a Rakouskem rozšířilo tehdejší společenství dvanácti států na patnáct členů. Pro Švédsko je předsednická role již druhá v historii, poprvé plnilo vedoucí roli Evropské unie již v první polovině roku 2001.
Švédské předsednictví tvoří závěrečnou etapu tzv. trojpředsednictví, které v Evropské unii funguje od roku 2007. To znamená, že vývoj Unie se od poloviny loňského roku do konce letošního roku ubírá podle „osmnáctiměsíčního programu francouzského, českého a švédského předsednictví“. Tento společný program je rozdělen do dvou částí. První obsahuje strategický rámec programu, zasazuje ho do širšího kontextu a zabývá se jím zejména z hlediska dlouhodobějších cílů, jež zasahují do období tří po sobě následujících předsednictví. Z tohoto důvodu byla tato část konzultována s budoucím španělským, belgickým a maďarským předsednictvím. Druhá část představuje program činnosti zahrnující otázky, jejichž řešení se předpokládá během daného osmnáctiměsíčního období.
Priority švédského předsednictví
Švédsko si je plně vědomo skutečnosti, že přebírá vedoucí roli Evropské unie v době, kdy je nezbytnost evropské spolupráce větší než kdykoli před tím. Evropská unie má stále větší díl odpovědnosti za ekonomiku, společenské bohatství, životní prostředí, bezpečnost a mír. Evropská spolupráce musí probíhat v těch oblastech, kde přinese přidanou hodnotu.
Švédská vláda připravila pro období švédského předsednictví pracovní program, který se skládá ze dvou částí. V první z nich jsou zahrnuty hlavní priority švédské vlády pro šestiměsíční předsednictví, druhá část zahrnuje priority pro jednotlivé konfigurace Rady. Celkem vytyčila švédská vláda pro svoje předsednictví šest hlavních priorit.
1. Ekonomika a zaměstnanost: Evropská unie vyjde z ekonomické krize silnější
Švédsko přebírá předsednictví v Evropské unii v době, kdy finanční a ekonomická krize zasáhla Evropu plnou silou; projevuje se poklesem růstu, bankroty a nezaměstnaností. Ambicí švédského předsednictví je obnovit důvěru ve finanční trhy, bojovat s negativními dopady krize na hospodářský růst a zaměstnanost a vytvořit podmínky pro udržitelný růst, zaměstnanost a otevřené trhy. Švédské předsednictví tak naváže na činnost francouzského a českého předsednictví, která se tímto problémem důkladně zabývala. Současná krize je zároveň výzvou pro veřejné finance; důsledná rozpočtová disciplina poskytuje předpoklady pro zdravý ekonomický rozvoj. Proto je velmi důležité, aby členské státy mezi sebou diskutovaly, jakým způsobem se může opětovně zajistit pořádek a disciplína ve veřejných financích. Cílem předsednictví je dosáhnout dohody členských států na vytvoření nové struktury finančního dohledu, která zahrnuje též vytvoření Evropského orgánu pro dohled na stabilitu finančního systému. Dohoda by měla zahrnovat též návrh na vytvoření evropského systému dohledu na mikroúrovni, což by mělo zajistit efektivnější dohled na „přeshraniční banky“ a posílit spolupráci mezi národními kontrolními orgány. V souvislosti se zpomalením tempa růstu ekonomiky se předpokládá také snižování počtu pracovních příležitostí. To má logicky negativní dopad jak na jednotlivé občany, tak i na společnost jako celek. Předsednictví se proto zaměří na akce, které by měly zahrnovat taková účinná opatření na trhu práce, která by vedla ke snižování nezaměstnanosti a sociálního vyloučení a napomohla návratu občanů do pracovního procesu. Zodpovědnost za politiku na trhu práce však leží na členských státech. Unie může přispět přidanou hodnotou při zprostředkování výměny informací a opatření, která se uskutečňují na národní úrovni. Ta by měla vést ke zvýšení zaměstnanosti mužů a žen v jednotlivých státech a v Unii jako celku.
2. Klimatické změny
Problematika změny klimatu a související mezinárodní vyjednávání o nové globální dohodě patří k jedné z klíčových oblastí švédského předsednictví v Radě Evropské unie. Nová dohoda, která má nahradit nebo doplnit stávající Kjótský protokol, má být schválena již na zasedání smluvních stran v prosinci letošního roku v Kodani. Problematické zůstávají především otázky spojené s emisními redukčními závazky ekonomicky vyspělých zemí a rozvojových států. Další důležitou a problematickou otázkou zůstává financování nového klimatického režimu, kdy se příspěvky na snižování emisí a adaptaci na změnu klimatu v rozvojových zemích mohou pohybovat v řádu desítek miliard amerických dolarů. Jak konstatuje švédské předsednictví, emise skleníkových plynů se zvyšují a klima se tak mění rychleji, než ještě nedávno předpovídaly vědecké studie. Rizika plynoucí z klimatických změn vzrůstají každým dnem. Globální oteplování se stalo velkou hrozbou životnímu prostředí a vyžaduje také globální řešení. V současné době je z hlediska nalezení společné dohody v Kodani tato problematika zásadní. Ekonomicky vyspělé země by měly podle doporučení Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) snížit své emise skleníkových plynů do roku 2020 v rozmezí 25 - 40 % oproti základnímu roku 1990. Do roku 2050 by se emise skleníkových plynů ve vyspělých zemích měla snížit dokonce o 80 – 95%. Také rozvojové země mají přispět významným snížením emisí (15 - 30 %) a podílet se na zpomalení stávajícího strmého nárůstu produkce těchto plynů a připravit své politiky a strategie nízkouhlíkového rozvoje. Rozvojové státy by rovněž měly zdokonalit systém ověřování a nahlašování emisí.
3. Justice a vnitro – Stockholmský program, zaručující bezpečnost a práva občanů
Spolupráce Evropské unie v oblasti justice a vnitřních záležitostí se postupně vyvíjí. Při zajišťování přeshraniční spolupráce se využívá jak společná legislativa, tak i společné metody. Švédské předsednictví si postavilo nelehký úkol: dále rozvinout dosavadní spolupráci v dané oblasti. Jeho ambicí je přijmout „nový strategický pracovní program“, který by měl zahrnout všechny aspekty dané problematiky. Tento dokument je již třetím programem v sérii a měl by vytvořit rámec pro spolupráci v letech 2010 - 2014 v oblasti policie, hranic a cel, právní problematiky a azylu, migrace a vízové politiky. Úzká spolupráce v oblasti „justice a vnitro“ má občanům Evropy usnadnit jejich každodenní problémy při volném pohybu osob. Neustále vzrůstá počet lidí, kteří pracují v zahraničí a také zakládají rodiny s občany jiných států. Je proto důležité usnadnit a zprůhlednit pravidla pro volný pohyb osob. Jednou z dílčích švédských priorit je také spolupráce v boji se zločinem. V této oblasti je nutná spolupráce nejen mezi členskými státy Evropské unie, ale i za hranicemi. Je nutno se zaměřit na opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování zločinu. Členské státy by měly přijmout taková opatření, která se týkají jak práv obětí zločinu, tak i práv osob, které jsou podezřelé ze spáchání zločinu. Švédské předsednictví bude též podporovat společnou azylovou politiku, která je charakterizována právní jistotou a transparentností.
4. Evropská strategie pro Baltské moře - čistší mořské prostředí a více konkurenceschopný region
Jednou z priorit švédského předsednictví je rozvoj evropské makroregionální spolupráce. Cílem je během druhé poloviny letošního roku přijmout Strategii Evropské unie pro Baltské moře, která by měla přispět k tomu, aby toto moře bylo čistší a celý region se z ekonomického hlediska dynamicky rozvíjel. Vzhledem k tomu, že osm z devíti baltských států je členem Unie, je reálné, že záměry švédského předsednictví je možno naplnit. Strategie bude mít za cíl lepší spolupráci, důslednější uplatňování komunitárního práva a také efektivnější využívání fondů Evropské unie.
5. Evropská unie, její sousedství a svět
Podle švédského předsednictví byla Unie založena, aby zajistila mír a ekonomickou prosperitu v Evropě. Unie na sebe postupem času přebírá stále více odpovědnosti za mír, stabilitu a rozvoj, demokracii a lidská práva nejen ve svém regionu, ale na celém světě. Předsednictví bude i nadále pokračovat v posilování role Unie jako globálního hráče. Pro švédské předsednictví hrají velmi důležitou roli dobré vztahy se sousedními státy. Základním nástrojem politiky Unie v oblasti východní Evropy je Evropská politika sousedství. Zvláštní důraz bude kladen na Východní partnerství. Tento ambiciózní projekt spočívá v posilování vztahů s Arménií, Ázerbajdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou. Švédsko bude nadále pokračovat v prohlubování transatlantických vztahů, plnění závazků Evropské unie vůči Afghánistánu a Pákistánu; měla by se dále rozvíjet role Unie při řešení situace na Blízkém východě. Během nadcházejícího půlroku jsou naplánovány summity s velmi důležitými partnery Evropské unie: Brazílií, Čínou, Jižní Afrikou, Indií, Ruskem, Ukrajinou a USA. V příštích šesti měsících bude též pokračovat proces rozšíření Evropské unie. Jeho rychlost bude záviset na připravenosti jednotlivých států, především na transpozici komunitární legislativy. V současné době má ke vstupu do Evropské unie relativně nejblíže Chorvatsko, během podzimu by mohly dojít do závěrečného stádia negociace o jeho vstupu do Unie. Švédské předsednictví si dalo za cíl dosáhnout pokroku také ve vyjednávání o vstupu do Unie s Tureckem. Tomuto procesu by výrazně napomohlo vyřešení tzv.“kyperské otázky“.
6. Nový Parlament, Komise a Lisabonská smlouva
Činnost evropských institucí ve druhé polovině letošního roku bude ovlivněna řadou institucionálních událostí. Na základě červnových voleb začne fungovat nový Evropský parlament. Začátkem švédského předsednictví by měla být jmenována nová Evropská komise. K tomu je nutno ještě přičíst ukončení procesu ratifikace Lisabonské smlouvy. Klíčovou událostí v tomto směru bude zřejmě referendum v Irsku v říjnu letošního roku. Záležet bude také na tom, jak rychle bude dokončen ratifikační proces v Německu, Polsku a České republice. Švédské předsednictví se však zavázalo, že se bude maximálně snažit, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost co nejdříve a její naplňování probíhalo jasným a efektivním způsobem od samého začátku. Švédské předsednictví si vytyčilo za cíl, že bude úzce spolupracovat se všemi členskými státy a se všemi institucemi. Je připraveno se zapojit do dialogu mezi Evropským parlamentem a Radou Evropské unie o její agendě a programu.
„Nyní je řada na Švédsku, aby si navléklo kapitánskou pásku. Naší ambicí je dosáhnout dobrých výsledků v řadě oblastí, majíce na zřeteli co nejlepší zájmy celé Evropy. Budeme se o to snažit prostřednictvím dobře fungujícího předsednictví, které se zaměří na občany“, prohlásila švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malstromová.
Text Ing. Jiří Zukal, poradce pro otázky EU