Bohuslavice
(Olomoucký kraj)
Osada na okraji Drahanské vrchoviny je bezpečně doložena v roce 1318 a ve druhé polovině téhož století byla již střediskem farnosti. V roce 1384 byly Bohuslavice ojediněle uváděny dokonce jako městečko s tvrzí. V polovině šestnáctého století se opět jako pouhá ves staly součástí krakoveckého statku a v roce 1713 došlo k jejich přičlenění k panství Čechy pod Kosířem. V současnosti žije v obci v mikroregionu Konicko přibližně pět set obyvatel.
Znak udělil Bohuslavicím předseda PS PČR v roce 2004 současně s praporem. Slavnostní posvěcení obecních symbolů proběhlo v červenci následujícího roku. Ve stříbrno-modře děleném štítě je nahoře červená kvádrovaná věž s cimbuřím, podložená dvěma zkříženými modrými noži hroty nahoru a ostřím dolů, s černými rukojeťmi se dvěma zlatými nýty. Věž je mluvícím erbovním znamením hrabat Thurnů. Z jejich rodu pocházela budovatelka barokní novostavby místního kostela Marie Rozálie, provdaná Pruskovská z Pruskova. Nože byly zvoleny jako atribut mučednické smrti patrona svatyně – apoštola Bartoloměje. V dolním poli je zlatá medvědí hlava se stříbrnými zuby a červeným jazykem. Medvědí hlava byla velmi pravděpodobně erbovním znamením vladyků z Bohuslavic (doloženo 1387). Modrá barva pole symbolizuje soustavu rybníků na Luckém potoce.
Kresba: Lubomír Zeman
Text: Jan Zachar