Našim cílem je vybrat a zaměstnat nejtalentovanější lidi z celé Evropy
Evropský úřad pro výběr personálu (European Personnel Selection Office - EPSO) byl vytvořen v roce 2003. Je centralizovaným vstupním místem pro zájemce o práci v institucích Evropské unie. O tomto segmentu práce s lidskými zdroji jsme hovořili s Davidem Bearfieldem, ředitelem Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) v Bruselu.
Pane řediteli, můžete konkretizovat pro které instituce vybírá úřad, v jehož čele stojíte, zaměstnance?
Těmi institucemi rozumějme Evropskou komisi, Evropský parlament, Radu Evropské unie, Soudní dvůr Evropských společenství, Evropský účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a úřady Evropského veřejného ochránce práv a Evropského inspektora ochrany údajů. Náš úřad organizuje veškerá otevřená výběrová řízení a další výběrové procedury na základě plánu nutného doplnění zaměstnanců a shromažďuje dostatečné množství vhodných kandidátů na takzvaných rezervních listinách pro všechny možné obory, ze kterých evropské instituce následně najímají potřebný personál.
Má smysl soustřeďovat výběr pracovníků do jednoho úřadu?
Ovšem, že ano. Evropský úřad pro výběr personálu garantuje a důsledně sleduje, zda jsou výběrová řízení otevřená a férová a zda je stále v zásobě dostatečné množství kandidátů připravených pro nábor. Před vytvořením tohoto úřadu organizovala každá ze zmíněných institucí výběrová řízení a nábor svým vlastním způsobem. Vedlo to k rozdílným standardům a rozdílným profilům u lidí, kteří vykonávali stejnou práci. Rovněž se násobily finanční a administrativní náklady potřebné na organizaci výběrových řízení. Současný soustředěný přístup je jedním z hmatatelných výsledků reformy služebního řádu Evropských společenství, týkající se všech institucí. Ve skutečnosti byla centralizace nejlepším způsobem, jak zvládnout veliké množství výběrových řízení a specifických potřeb získat nové pracovníky, vyplývající z rozšíření Evropské unie o deset nových členských států v roce 2004.
Jak postupujete při výběru kandidátů?
Druhy výběrových řízení a počty hledaných kandidátů jsou stanoveny za úzké spolupráce se zainteresovanými institucemi. Evropský úřad pro výběr pracovníků používá v současné době při výběru kandidátů proces, který má tří stadia: vstupní testy na počítači (computer-based testing), písemné testy a ústní zkoušku. Obvykle se na naše výběrová řízení hlásí mnohem více kandidátů, než je možné zaměstnat. Ve skutečnosti je tedy konkurence velice ostrá. Uspěje v ní možná jen jeden z dvaceti až padesáti uchazečů. Především vstupní testy konané na počítačích jsou účinným prostředkem, jak významně snížit počáteční ohromné množství obdržených přihlášek. Zúžený výběr uchazečů se pak dá během následných písemných a ústních testů lépe zvládnout. Prakticky tato ostrá konkurence mezi kandidáty znamená, že po každém stadiu ve výběrovém procesu zůstávají a do dalšího stadia postupují jen kandidáti s nejvyšším počtem bodů, kteří současně dosáhli v každém testu určitého prahu.
To vypadá na dost dlouhý průběh…
Ano, jedná se o časově i organizačně náročný proces. Určitě není tak jednoduchý jako výběrové řízení v soukromém sektoru, kde se zpravidla dozvíte o úspěchu nebo neúspěchu během jednoho měsíce od podání přihlášky. V současné době náš výběrový proces trvá zhruba patnáct měsíců. Od roku 2010, kdy zavedeme modernizovaný roční cyklus výběrových řízení, bude tento proces trvat pouhých pět až devět měsíců. Bude se jednat o velké zlepšení, srovnatelné s náborovými procesy v národních administrativách či mezinárodních organizacích.
Co přesně modernizujete?
Naším cílem je osvojit si osvědčené postupy profesionálů v oboru lidských zdrojů, které jsme identifikovali během našich návštěv důležitých firem a veřejné správy ve světě. V podstatě chceme umět mnohem lépe předpovědět, jakým způsobem a jak dobře by si naši uchazeči vedli v práci, pokud by byli vybráni. To znamená, že naše testy musí být koncipovány tak, aby jasně měřily kompetence a dovednosti, které hledáme. V současné době kladou naše testy důraz spíše na vědomosti než na schopnosti kandidátů. Do výběrových řízení se hlásí hodně kandidátů, těch opravdu vhodných však není příliš. K jejich hledání využíváme cílenou inzerci a propagaci výběrových řízení, současně garantujeme, že výběrová řízení zůstanou přístupná pro všechny. Kandidátům se snažíme poskytnout více informací a zpětné vazby již od počátku, aby si sami – ještě než vyplní přihlášku - mohli vyhodnotit pravděpodobnost úspěchu. Zatím totiž příliš mnoho lidí investuje příliš mnoho času a úsilí do účasti ve výběrových řízení, pro která se evidentně nehodí.
Když jsou šance na úspěch tak malé, proč by tedy měl vůbec někdo podávat přihlášku?
Kariéra v evropských institucích není pro každého. Absolvovat úspěšně některé z našich výběrových řízení vyžaduje značné úsilí a odhodlanost. Práce pro Evropskou unii je výzvou pro toho, kdo chce vidět účinek a následky své činnosti. Člověk nabude dojmu, že se podílí na něčem důležitém pro evropské občany, ať už se jedná o vytváření nové legislativy, organizování konference, řízení výdajů veřejných financí nebo odpovídání na dotazy vznesené průmyslovými skupinami či veřejností. Práce pro Evropskou unii se stane určitým způsobem života. Žít a pracovat v jiné zemi s kolegy z celé Evropy, používat každý den jeden či dva cizí jazyky a porozumět, jakým způsobem lidé z ostatních kultur přemýšlejí a jak se chovají, to velmi formuje osobnost každého ze zúčastněných.
Jak vlastně práce pro některou z instituci vypadá?
Existuje mnoho příležitostí pro lidi se širokým spektrem schopností. Obecně klasifikujeme pracovníky na referenty s vysokoškolským vzděláním a asistenty, kteří vysokoškolské vzdělání nepotřebují. Máme odborníky s různým zaměřením: právníky, informatiky, překladatele a tlumočníky, auditory, zdravotní sestry a výzkumné pracovníky. Evidujeme také četné takzvané „generalisty“, kteří pracovali v mnoha rozdílných oblastech a v mnoha různých odděleních. Jedno mají naši zaměstnanci společné - motivaci. Aby dosáhli kvalitních výsledků, pracují neobyčejně intenzívně, mnoho hodin, s krátkými lhůtami a pod velkým tlakem. Našim cílem je vybrat a zaměstnat nejtalentovanější lidi z celé Evropy. Ucházíme se o ty nejchytřejší a nejlepší pracovníky v diplomatických službách, veřejné správě jednotlivých zemí či v jiných mezinárodních nebo soukromých organizacích. Každý zaměstnavatel má své výhody a nevýhody týkající se pracovních podmínek a prostředí, které může nabídnout. Přitažlivost práce pro Evropskou unii spočívá především ve velké rozmanitosti různých kariér, které můžeme nabídnout, v možnosti se rozvíjet a cestovat. A jak jsem již řekl, velké uspokojení plyne rovněž z toho, že i jednotlivec může zanechat viditelnou stopu při utváření běžných dějin Evropy.
Jak dlouho působíte v Evropském úřadě pro výběr personálu?
Ředitelem jsem již více než rok a společně jako tým jsme za tu dobu provedli mnoho změn. Získali jsme podporu evropských institucí pro náš program dalšího rozvoje, pro modernizaci našich technik hodnocení kandidátů. Mnohem více vnímáme potřeby kandidátů i institucí, pro které pracujeme. Přinesli jsme novou dynamiku, v rámci týmu existuje chuť postavit se odpovědně k budoucím výzvám.
A jaký je váš vzkaz českému úřednictvu?
Potřebujeme vás! Tím patetickým zvoláním mám na mysli, aby do evropských institucí přišlo pracovat více Čechů. Česká republika je z nových členských států druhou zemí, která drží předsednictví v Radě Evropy. Pro mnoho z vás se jedná o obzvláště rušnou dobu, ale také o období, během kterého se můžete naučit trochu více o Unii a jejích institucích. Pokud jste ještě neuvažovali o kariéře v nich, zkuste to. Evropské instituce nabízejí širokou paletu kariérních příležitostí. Většina z nich pro absolventy vysokých škol je v administrativě různých oblastí politik a řízení nebo v oblasti lingvistiky. Navíc mají během kariéry všichni možnost pohybovat se a pracovat v různých pozicích a v různých oblastech. EU má 23 oficiálních jazyků a tím pádem velké množství pracovních příležitostí pro lingvisty - překladatele, tlumočníky a právníky lingvisty. Příkladem pro toto zaměstnání může být tlumočení během schůzí Evropského parlamentu nebo Evropské komise, překládání evropské legislativy, rozhodnutí Soudu. Existuje také celá řada pracovních příležitostí pro kategorii asistentů. Pro ně je základním předpokladem dokončené středoškolské vzdělání. I v této kategorii jsou pracovní příležitosti rozmanité, například v oblasti finanční, lidských zdrojů, informačních technologií. Dále je možno pracovat jako audiovizuální a konferenční technik, sektretářka, zdravotní sestra či jako řídič. Během kariéry mají všichni zaměstnanci možnost přesouvat se mezi různými oblastmi a také i mezi různými institucemi a tím i možnost osvojit si nové dovednosti a schopnosti, za současného zachování velkého stupně motivace a zájmu. Podrobnosti o výběrových řízeních, které plánujeme v nadcházejících měsících, včetně těch, které by mohly české zájemce zajímat především, naleznete na našich webových stránkách. Pro zaměstnance české státní správy existují také příležitosti získat zkušenosti při krátkodobé práci pro Evropskou komisi ve funkci takzvaných „národních detašovaných expertů“.
Text: Jiří Chum
Foto: Radoslav Bernat
David Bearfield absolvoval studium moderních cizích jazyků (1989) na Salfordské universitě ve Spojeném království. Kariéru zahájil na britském Ministerstvu dopravy, později (1991) se přemístil na Stálé zastoupení Spojeného království v Bruselu. Pak pracoval (1993-95) v Evropské komisi, na odboru najímání pracovníků na Generálním ředitelství pro administrativu (DG ADMIN). Později (1995) se stal šéfredaktorem interního časopisu Evropské komise. O dva roky později byl jmenován asistentem generálního ředitele pro personál a administrativu, pak přešel do kabinetu místopředsedy Evropské komise Neila Kinnocka (1999). Stal se pak vedoucím oddělení pro vnitřní komunikaci a informační management (2002), nějakou dobu strávil v kabinetu místopředsedy Evropské komise Siim Kallase a v září roku 2007 byl jmenován ředitelem Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO). Hovoří plynně anglicky, německy, francouzsky a švédsky, je ženatý a má tři vlastní a dvě nevlastní děti. Ve volném čase je nadšeným fotografem.