Z jednání schůze vlády České republiky dne 20. srpna 2008
Vláda se na své první schůzi po vládních prázdninách sešla dne 20. srpna 2008 v budově Úřadu vlády České republiky. Jedním z prvních bodů, který vláda projednávala byl Návrh novely zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, kterou předložil předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina. Cílem návrhu zákona je plně harmonizovat stávající právní úpravu s právem ES/EU, pokud jde o zavedení nových institutů komunitárního soutěžního práva do stávajícího zákona o ochraně hospodářské soutěže, např. institutu zjednodušeného řízení o posuzování vybraných typů spojení, institutu sdělování výhrad nebo umožnění soukromého vymáhání soutěžního práva s cílem snížit administrativní zatížení soutěžitelů a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zvýšit tak efektivnost činnosti úřadu. Rovněž se rozšiřují kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti provádění sektorových šetření nebo ukládání pokut sdružením soutěžitelů na základě součtu čistých obratů jednotlivých členů sdružení.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil předložil na schůzi vlády Návrh novely zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Navržená právní úprava je změnou technického rázu a má zajistit další fungování současné praxe, která je dána přechodným ustanovením insolvenčního zákona. Podle insolvenčního zákona je insolvenční soud povinen do 2 hodin od doručení insolvenčního návrhu zveřejnit v insolvenčním rejstříku vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. Přechodné ustanovení upravuje běh této lhůty pro případy doručení insolvenčního návrhu insolvenčnímu soudu v době mimo rozvrženou pracovní dobu insolvenčního soudu nebo ve dnech pracovního klidu – povinnost zveřejnit vyhlášku se do 31. prosince 2008 považuje v těchto případech za splněnou, učiní-li tak insolvenční soud do dvou hodin po zahájení rozvržené pracovní doby. Vzhledem k tomu, že současná aplikační praxe považuje tuto úpravu danou přechodným ustanovením za zcela účelnou a vyhovující, je hlavním cílem navrhovaného zákona novelizovat ustanovení týkající se dvouhodinové lhůty tak, aby bylo v souladu se současnou praxí. S ohledem na nutnost zajistit dosažení cíle navrhované právní úpravy, je nezbytné, aby návrh zákona nabyl účinnosti nejpozději dne 1. ledna 2009. Zmeškání této lhůty by mělo nežádoucí důsledky v podobě automatické změny stávající praxe v režim předpokládaný v insolvenčním zákoně, což by přineslo značné ekonomické, technické a personální zatížení nejen soudů, ale i dalších subjektů podnikatelského prostředí, kteří s informacemi z insolvenčního rejstříku pracují. Navrhuje se proto, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení a tím umožnila urychlit schválení návrhu zákona tak, aby nabyl účinnosti ve stanoveném termínu.
Vláda dále projednala Návrh novely zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), předložený ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem, jehož cílem je zejména zajistit implementaci rámcového rozhodnutí Rady o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci a upravit postup při uznávání a výkonu rozhodnutí orgánů jiných členských států Evropské unie, kterými bylo uloženo propadnutí nebo zabrání majetku nacházejícího se v České republice a postup při předání rozhodnutí soudu České republiky ukládajícího trest propadnutí majetku, trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, propadnutí náhradní hodnoty, ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zabrání náhradní hodnoty jinému členskému státu Evropské unie k uznání a výkonu. Kromě implementačních ustanovení a jiných ustanovení zohledňujících potřeby praxe navrhovaná právní úprava dále reaguje na nález Ústavního soudu, který zpochybnil stávající koncepci odkládání vydání osoby do ciziny, o kterém rozhoduje ministr spravedlnosti, přičemž tato osoba i po dobu odkladu zůstává ve vydávací vazbě a rozhodnutí ministra spravedlnosti tak má dopady i do sféry osobní svobody osoby, o jejíž vydání jde, a do jejích základních procesních práv. Ústavní soud ve svém nálezu současně upozornil na další nedostatky vydávacího řízení, které spatřuje mimo jiné ve skutečnosti, že zákonná úprava neřeší všechny podstatné náležitosti vydávání a nejsou vyřešeny ani některé systémové souvislosti, jako je například vztah vydávací vazby k vyšetřovací vazbě a k výkonu trestu v případech, kdy dojde k odkladu vydání osoby z důvodu vedení trestního řízní v České republice nebo pro účely výkonu zde uloženého trestu. V návaznosti na tento nález navržená právní úprava obsahuje komplexní úpravu problematiky vydávacího řízení, zejména pokud jde o předběžnou a vydávací vazbu.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil rovněž předložil na jednání vlády Návrh věcného záměru zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Nová kodifikace trestního práva procesního vychází ze zhodnocení účinnosti dosavadních základních předpisů v trestněprávní oblasti, přihlíží k vývoji právní teorie a praxe, zejména v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem, reflektuje změny v ostatních právních oblastech a je zaměřena na vytvoření optimálního a efektivního systému orgánů působících v trestním řízení – soudu, státního zástupce a policejního orgánu. Rekodifikace trestního práva procesního se zaměřuje na takovou právní úpravu postupu orgánů činných v trestním řízení, aby v průběhu trestního řízení byl zajištěn pachatel trestného činu, byla proti němu uplatněna v přiměřeném rozsahu a v souladu s právy a svobodami zaručenými Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, všechna nezbytná opatření směřující k vyvození trestní odpovědnosti, a zároveň, aby byla poskytnuta náležitá ochrana právům poškozeného, zejména nezletilého. V neposlední řadě musí nový trestní řád působit k zachování zákonů a pravidel občanského soužití i náležitému plnění povinností, které jsou sankcionovány trestním právem hmotným, a zároveň působit k předcházení a zamezování trestné činnosti. Trestní řád pro takové preventivní působení má vytvářet dostatečné předpoklady např. tím, že hlavní líčení se bude konat zásadně veřejně a bude prováděno tak, aby výchovně působilo nejen na obviněného, ale i na širokou veřejnost, a to i za pomoci součinnosti s občanskými sdruženími a dalšími subjekty podílejícími se na trestním řízení; proto bude výslovně upravena povinnost orgánů činných v trestním řízení zaměřovat se v průběhu dokazování také na okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání.
text -ru-