Jméno příslušníků národnostních menšin
Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považování za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka, kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.
Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
Otčestvo
Na základě čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy na ochranu národnostních menšin (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.) se Česká republika zavázala uznávat, že každý příslušník národnostní menšiny má právo používat své příjmení, jméno po otci (otčestvo / patronymum) a jméno v menšinovém jazyce a právo na jejich oficiální uznání způsobem určeným jejich právem.
Jména a příjmení snoubenců, jejich rodičů a rodičů dítěte, se v matriční knize a na matričním dokladu uvádějí podle předložených matričních dokladů (českých i cizozemských) včetně otčestva.
S odkazem na uvedenou Rámcovou úmluvu na ochranu národnostních menšin (článek 11) a § 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o právech příslušníků národnostních menšin“), na základě prohlášení státního občana České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti (např. ruské, ukrajinské, bulharské), může být otčestvo uvedeno v matričním dokladu na pozici druhého jména. Prohlášení o volbě druhého jména .se činí před kterýmkoli matričním úřadem. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
Prohlášení občana České republiky o užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny
Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě jména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít.
Žádost lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jména nebo příjmení.
Kdo a za jakých podmínek
- občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti.
Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je občan České republiky povinen předložit odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek.
Jak a kam se obrátit
Žádost se podává na kterémkoliv matričním úřadu.
Co musíte předložit
- rodný list, popřípadě další matriční doklady dle osobního stavu žadatele,
- vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je občan České republiky povinen,
- předložit odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek.
- popřípadě souhlas druhého manžela a jejich nezletilého dítěte staršího 12 let.
Formuláře
Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
Poplatky a termíny
Poplatky
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Lhůty pro vyřízení
Podání žádosti není časově omezeno. Správní orgán je povinen rozhodnout o přijetí prohlášení do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 60 dnů.
Právní úprava
- zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
- Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (sdělení MZV č. 96/1998 Sb.),
- zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Doplňující zákony a předpis
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
Opravné prostředky a sankce
Opravné prostředky
Pokud se žadateli nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí. Proti rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím matričního úřadu, který rozhodnutí vydal.
Sankce
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad,
- úmyslně neužívá v úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice.
Za výše uvedený přestupek lze uložit pokutu do 10.000 Kč.
Kde získáte bližší informace
- na kterémkoliv matričním úřadu České republiky, případně krajském úřadu
- na Ministerstvu vnitra
odbor všeobecné správy - oddělení matrik a ověřování
náměstí Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4
E-mail: ovs@mvcr.cz
posta@mvcr.cz
Odbor všeobecné správy, oddělení matrik a ověřování, dne 6. února 2024