STRUČNĚ O PROJEKTU

Název projektu
Výzkum detekce improvizovaných výbušin psy

Bezpečnostní hrozba
Požáry, výbuchy, havárie

Příjemce
Univerzita Pardubice

Doba realizace
1. 10. 2010 – 31. 12. 2014

Služební psi jsou využíváni k řadě úkonů, ke kterým patří vyhledávání osob, odhalování drog, vojenských výbušin či dalších látek. Problematika detekce improvizovaných (podomácku vyráběných) výbušnin s využitím schopností speciálně vycvičených psů nebyla doposud komplexně řešena navzdory tomu, že je tato skupina výbušin stále častěji používaná při teroristických útocích. Obsahem projektu byl proto vývin komplexní metodiky detekce improvizovaných výbušnin s využitím služebních psů, s ohledem na potenciální vysokou rizikovost a citlivost zmiňovaných výbušnin.

Projekt byl podpořen dotací ve výši 25 648 000,- Kč.
 
 

PODROBNĚ O PROJEKTU

Autor: doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D.

Výzkum detekce improvizovaných výbušin psy

Cílem projektu s názvem „Výzkum detekce improvizovaných výbušin psy“ bylo vyvinutí výcvikové sady, s jejíž pomocí by bylo možné vtisknout do paměti psa pachové stopy improvizovaných výbušin.
 
Improvizované, neboli podomácky vyráběné výbušiny, jsou výbušiny, které jsou nelegálně vyráběny pachateli trestné činnosti a teroristy. Řada z těchto výbušin je ale velmi citlivá k mechanickým podnětům a tedy i nebezpečná při manipulaci. Pro potřeby výcviku psů je tedy vhodnější je znecitlivit zapracováním do nevýbušného „nosiče.“ S tímto materiálem by pak mohl pracovat pouze psovod bez nutnosti asistence další osoby, která by byla vyškolena pro manipulaci s výbušinami. Mimo to nosič musí být porézní (pro usnadnění odparu výbušiny), jeho pach by neměl být pro psa neznámý (aby pes snadněji zaměřil svou pozornost na pachově neznámou výbušinu) a musí umožnit snadné zapracování výbušiny bez rizika kontaminace cizorodými pachy.

Vhodný materiál nevýbušného nosiče, který by uvedené parametry splnil, jsme proto hledali poměrně dlouhou dobu. Po jeho výběru a otestování jsme mohli naši pozornost zaměřit na nalezení vhodných koncentračních rozmezí výbušin v nosiči. Zde jsme se zejména potýkali se dvěma proti sobě působící faktory – na citlivost výcvikového materiálu ke vnějším podnětům (aby byl výcvikový materiál nevýbušný a bezpečný k manipulaci, musí být koncentrace ostré výbušiny v nosiči nízká) a na dostatečnou koncentraci pachu výbušiny (aby pes spolehlivě vnímal zápach výbušiny nad výcvikovým materiálem, musí být koncentrace výbušiny v nosiči dostatečně vysoká). Ne u všech výbušin se nám podařilo najit průnik obou faktorů, ale u těch nejčastěji zneužívaných ano. Po nalezení vhodných koncentrací výbušiny v nosiči následovala optimalizace výroby finálního výcvikového materiálu a reálné testování se psy.
 

        Prototyp výcvikového materiálu pro vtištění pachové stopy kyseliny pikrové do paměti psa.

S využitím našeho výcvikového materiálu byla psům po dobu několika týdnů vtiskávána pachová stopa výbušiny do jeho paměti. Poté následovala kontrola v terénu a v kynologickém areálu České zemědělské univerzity v Praze. Na závěr pak proběhla reálná detekce ostré (čisté) výbušiny, kdy se psi snažili ostrou výbušinu najít a označit.

             Pes při práci na řadě plechovek při hledání a označení cílového pachu.

 Při vývoji výcvikového materiálu jsme svou pozornost museli zaměřit i na výzkum vlastností samotných výbušin. Velká část improvizovaných výbušin nebyla nikdy průmyslově vyráběna z důvodů svých nevyhovujících vlastností, čehož důsledkem je i omezené množství informací o jejich vlastnostech v literatuře.

Během čtyř let trvání projektu bylo získáno velké množství nových poznatků jak z oblasti vlastností výbušin samotných, tak z oblasti výcviku psů. Tyto informace byly řešiteli projektu publikovány jak formou článků v odborných časopisech (celkem 20), tak formou konferenčních příspěvků (celkem 17). Hlavní výsledek projektu – samotný výcvikový materiál – byl pak ochráněn patentem (CZ patent305 617, 2015) a metodika výroby sady samotné a její využití při následném výcviku psů byla certifikována policejním prezidentem v roce 2014 (ev. č. 03/2014).

Po ukončení projektu si výcvikovou sadu nejprve „vyzkoušeli“ policejní psovodi. Po úspěšném otestování bylo v roce 2017 Univerzitou Pardubice dodáno Policii ČR prvních 400 ks balení výcvikového materiálu pro vtisknutí pachové stopy TATP. V roce 2018 si výcvikový materiál „otestovali“ i armádní psovodi z Chotyně, kdy Univerzita Pardubice dodala Ministerstvu obrany výcvikový materiál pro vtisknutí pachové stopy TATP a HMTD.
 
V roce 2016 byla, na základě poznatků, které vznikly během výzkumu improvizovaných výbušin, zahájena spolupráce s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.

Výsledky byly také zahrnuty do přednášek kurzu pro pyrotechniky na Vyšší policejní škole Ministerstva vnitra pro kriminální policii (kurz improvizované výbušiny).

Nabyté znalosti v oblasti studia improvizovaných výbušin jsou částečně i využívány během výuky specialistů členských států NATO v kurzech Home-made explosives basic a home-made explosives advanced, realizovaných Centem of excellence NATO v Trenčíně.