Územně správní členění státu​​

Realizace Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 se zaměřuje zejména na zjednodušení a větší přehlednost výkonu státní správy v území. Jednou z aktivit byla tvorba nového zákona upravující územně správní členění státu. Tento zákon vyšel ve Sbírce zákonů dne 26. února 2020 jako zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu (pdf, 71 kB) Podrobnější informace dostane skrze níže uvedené odkazy.
 

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 15. září 2021

Změny ve výkonu matriční agendy

Ministerstvo vnitra zjistilo, že způsob financování matriční agendy již neodpovídá reálné situaci a potřebám občanů. Navrhuje proto změny, které povedou k efektivnějšímu financování agendy, a to při zachování dostupnosti úřadů pro občany. Změny ročně ušetří 150 mil. Kč, které budou přealokovány na jiné agendy v rámci příspěvku na výkon přenesené působnosti.

Spravedlivější distribuce příspěvku

Ministerstvo vnitra za účelem efektivnějšího rozdělování příspěvku na výkon přenesené působnosti zpracovalo v roce 2017 analýzu výkonu matriční agendy. Příspěvek na matriční agendu byl dosud přidělován dle počtu obyvatel ve správním obvodu, což reálně neodpovídá skutečnému vytížení matriční agendou v rámci obecních úřadů. Analýza statisticky zmapovala roky 2014 až 2016, přičemž zdrojem dat byly samotné obce. Na základě těchto údajů pak bylo navrženo řešení, jak nerovnosti a nespravedlnosti ve financování výkonu agendy mezi jednotlivými úřady odstranit či alespoň zmírnit. Cílem změn je zajistit kvalitní výkon státní správy s efektivním a zcela transparentním způsobem financování.

Analýza ukazuje, že obce s nízkým počtem úkonů čerpají v poměru na počet úkonů výrazně více peněz ze státního rozpočtu než velké obce (především obce s rozšířenou působností). Tyto rozdíly dokládají extrémní případy, kde stát aktuálně přispívá na jeden totožný matriční úkon od 230 Kč do 113 tis. Kč; jedná se o extrémní a zcela neodůvodnitelné rozdíly. Je zřejmé, že financování podle počtu obyvatel je nespravedlivé, neefektivní a je tedy nutné finanční prostředky rozdělovat adresně podle výkonu dané matriky.

Analýza je dostupná zde (pdf, 973 kB).

V rámci příspěvku na výkon přenesené působnosti je matriční agenda dlouhodobě přefinancována, neboť příspěvek na tuto oblast významně převyšuje náklady jednotlivých obcí na zajištění jejího výkonu. Ministerstvo vnitra předpokládá, že nastavením nového způsobu financování bude ušetřeno přibližně 150 milionů korun, které budou v rámci příspěvku na výkon přenesené působnosti přealokovány na jiné agendy, jejichž výkon je naopak dlouhodobě podfinancován.

Navrhované změny v rozdělení státního příspěvku na matriční působnost zavádí úkonové financování za provedený prvozápis s rozličnými sazbami dle druhu a náročnosti prvozápisu. Za prvozápis narození je předpokládána platba 897 Kč, za uzavření manželství/partnerství 3 588 Kč a za prvozápis úmrtí 1 794 Kč. Částka za jednotlivé typy prvozápisů v sobě zahrnuje nejen činnost přímo související s provedením samotného prvozápisu (v takovém případě by musela být daleko nižší cca 300 Kč), ale i další činnosti matričních úřadů vycházejících z prvozápisů (duplikáty, určení otcovství, změna jména a příjmení apod.) a také režijní náklady (včetně výjezdů pracovníků matrik na svatby). Tento způsob zajistí spravedlivou distribuci příspěvku dle skutečné vytíženosti úřadu v matriční agendě.
 

Změny se nedotknou dostupnosti úřadů

Původní návrh počítal s rušením nejméně vytížených matričních úřadů, v jejichž správních obvodech dochází k matričním událostem jen zřídka.  Nicméně na základě podnětů od jednotlivých obcí změnilo Ministerstvo vnitra svůj původní postoj. Právě obce s nízkým počtem prvozápisů přijdou v důsledku nového způsobu financování o velkou část státního příspěvku pro tuto oblast.

Současná výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obce je k dispozici na následujícím odkaze Příspěvek na výkon státní správy.
 

Komunikace s obcemi a kraji

O návrhu byly informovány dotčené obce a krajské úřady, přičemž probíhala jednání v jednotlivých krajích. Souhrnně jsou informace, které byly diskutované na těchto setkání shrnuty v této prezentaci: Prezentace setkání (pdf, 599 kB).

Ministerstvo vnitra je plně odpovědné za kvalitu a financování výkonu agendy matričních úřadů. Z toho důvodu navrhuje výše popsané změny, které přinesou efektivnější a hospodárnější využití prostředků státního rozpočtu alokovaných do příspěvku obecním úřadům na výkon přenesené působnosti.

Dokumenty:

• Návrh úpravy soustavy matričních úřadů - mapy (zip, 23 MB)
• Analýza výkonu matriční agendy v letech 2014 až 2016 (pdf, 2 MB)
• Informace k optimalizaci matričních úřadů v ČR (pdf, 864 kB)
• Informace o návrhu změny financování agendy matričních úřadů v ČR (pdf, 428 kB)

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 6. srpna 2018

Služby veřejné správy v území

Analýza dostupnosti služeb veřejné správy (včetně poštovních služeb) na venkově

Nad rámec aktivit SC 2.1 pro rok 2017 byl v souladu s usnesením vlády ČR č. 429 ze dne 5. června 2017 k podpoře obslužnosti venkova zpracován materiál analyzující dostupnost veřejných služeb ve venkovských oblastech. Analýza pomocí vlastní metodologie zpracování za využití geografických analytických metod ve výsledku vymezila regiony s problematickou dostupností úřadů veřejné správy, charakterizovala jednotlivé typy oblastí a podala návrhy na zvýšení dostupnosti služeb veřejné správy.
 

Ke stažení:

• Analýza dostupnosti služeb veřejné správy na venkově (pdf, 8,8 MB)

Specializované mapy ČR a krajů k dostupnosti veřejné správy v území

Za podpory TA ČR v rámci programu BETA (ev. č. TB0500MV006 byly vypracovány specializované mapy věnující se rozboru funkčního významu úřadů dle jejich rozložení v obcích ČR (mapa 1A) respektive vizualizující vztah koncentrace úřadů a obyvatelstva v obcích ČR (mapa 1B). Tyto mapy budou dále sloužit jako zdroj informací o prostorovém významu a vztazích, jež veřejná správa v území utváří.
 

Hierarchie obcí a index významu obce (IVO):

Dle nově zkonstruovaného ukazatele IVO, který hodnotí správní kapacitu jednotlivých obcí na základě jejich výkonu správních funkcí, vznikla kromě přehledu pro ČR také sada map pro jednotlivé kraje.

• 2A.0: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v okolí Prahy 2016 (pdf, 2,3 MB)

• 2A.1: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) ve Středočeském kraji 2016 (pdf, 9,2 MB)

• 2A.2: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Jihočeském kraji 2016 (pdf, 6,1 MB)

• 2A.3: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Plzeňském kraji 2016 (pdf, 4,9 MB)

• 2A.4: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Karlovarském kraji 2016 (pdf, 2,2 MB)

• 2A.5: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Ústeckém kraji 2016 (pdf, 4,5 MB)

• 2A.6: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Libereckém kraji 2016 (pdf, 3,1 MB)

• 2A.7: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Královehradeckém kraji 2016 (pdf, 4,7 MB)

• 2A.8: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Pardubickém kraji 2016 (pdf, 6,1 MB)

• 2A.9: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Kraji Vysočina 2016 (pdf, 7 MB)

• 2A.10: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Jihomoravském kraji 2016 (pdf, 7,3 MB)

• 2A.11: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Olomouckém kraji 2016 (pdf, 5,7 MB)

• 2A.12: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) ve Zlínském kraji 2016 (pdf, 3,6 MB)

• 2A.13: Hierarchie obcí a index významu obce (IVO) v Moravskoslezském kraji 2016 (pdf, 4 MB)

Změna rezidenčí a výrobní funkce:

Na základě vývoje rezidenční a výrobní funkce v území byla vytvořena sada map hodnotící tento ukazatel v obcích jednotlivých krajů ČR.

• 2B.0: Změna rezidenční a výrobní funkce v okolí Prahy (2007-2016) (pdf, 2,9 MB)

• 2B.1: Změna rezidenční a výrobní funkce v Praze a ve Středočeském kraji (2007-2016) (pdf, 6,6 MB)

• 2B.2: Změna rezidenční a výrobní funkce v Jihočeském kraji (2007-2016) (pdf, 4,4 MB)

• 2B.3: Změna rezidenční a výrobní funkce v Plzeňském kraji (2007-2016) (pdf, 2,5 MB)

• 2B.4: Změna rezidenční a výrobní funkce v Karlovarském kraji (2007-2016) (pdf, 2,1 MB)

• 2B.5: Změna rezidenční a výrobní funkce v Ústeckém kraji (2007-2016) (pdf, 3,5 MB)

• 2B.6: Změna rezidenční a výrobní funkce v Libereckém kraji (2007-2016) (pdf, 2,7 MB)

• 2B.7: Změna rezidenční a výrobní funkce v Královehradeckém kraji (2007-2016) (pdf, 3,7 MB)

• 2B.8: Změna rezidenční a výrobní funkce v Pardubickém kraji (2007-2016) (pdf, 4 MB)

• 2B.9: Změna rezidenční a výrobní funkce v Kraji Vysočina (2007-2016) (pdf, 4,8 MB)

• 2B.10: Změna rezidenční a výrobní funkce v Jihomoravském kraji (2007-2016) (pdf, 5 MB)

• 2B.11: Změna rezidenční a výrobní funkce v Olomouckém kraji (2007-2016) (pdf, 4,1 MB)

• 2B.12: Změna rezidenční a výrobní funkce ve Zlínském kraji (2007-2016) (pdf, 3 MB)

• 2B.13: Změna rezidenční a výrobní funkce v Moravskoslezském kraji (2007-2016) (pdf, 2,4 MB)
   

(pdf, 90,1 MB)

• 1A - Výkon veřejné správy v území dle lokalizace úřadů v ČR 2016 (mapa) (pdf, 24,4 MB)

• 1B - Hustota zalidnění a lokalizace úřadů v ČR 2016 (mapa) (pdf, 12 MB)

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 29. března 2017

Prostorové aspekty veřejné správy

Studie je zaměřena na vytvoření návrhů variant zjednodušení, prostorové dostupnosti a větší přehlednosti výkonu státní správy v území vytvořením jednotné, stabilní, skladebné správní sítě, která by reagovala na požadavky a potřeby v území, a to jak občanů, tak i aktérů činných ve veřejné správě.

Na základě kvalitativních i kvantitativních analýz a dotazníkových průzkumů včetně názorů aktérů veřejné správy je zhodnocen vývoj územně správní struktury veřejné správy, která byla vytvořena reformou veřejné správy v letech 1997-2003, a to včetně výhod a nevýhod současného modelu.

Lze doporučit setrvání ve spojeném modelu výkonu územní veřejné správy. Spojený model prokázal, že je funkční a riziko systémové podjatosti je v něm zastoupeno v akceptovatelné míře. V případě opuštění spojeného modelu nelze tvrdit, že riziko systémové podjatosti nebude existovat, jelikož se v praxi prokázalo, že existuje i v odděleném modelu. Spojený model vede při maximu výkonů agend přes strukturu krajů a obcí k omezení resortního přístupu, podporuje horizontální vnitřní vazby na lokální úrovni, pomáhá ke komplexnímu přístupu k území a přinesl provozní úspory (budovy, administrativní náklady) k dané prostorové úrovni, kde je veřejná správa poskytována. Spojený model naplnil z hlediska vnější efektivity potřeby občanů řešit agendy v blízkosti svého bydliště.

V současné době v ČR lze identifikovat čtyři obecné území úrovně výkonu státní správy, pokud nezahrneme nejnižší úroveň obcí a nejvyšší úroveň celorepublikovou, a to:

1. Základní úroveň s omezeným rozsahem výkonu státní správy, tj. úroveň SO POÚ.

2. Základní úroveň s komplexním rozsahem výkonu státní správy, tj. úroveň SO ORP.

3. Vyšší úroveň s omezeným rozsahem výkonu státní správy, tj. úroveň okresů.

4. Vyšší úroveň s komplexním výkonem státní správy na vyšším územně správním celku, tj. úroveň krajů.
    

Klíčové pro návrh optimální územně správní struktury jsou úrovně 1 a 2.

Analýza vybraných prostorových aspektů veřejné správy a zlepšení dostupnosti jejích služeb (pdf, 14,2 MB)

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 28. února 2019

Veřejnoprávní smlouvy v ČR

• Na základě výstupů projektu "Zpracování analytických podkladů vycházejících z Implementačních plánů Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020", v jehož části Analýza optimalizace potřebnosti veřejnoprávních smluv na výkon přenesené působnosti vypracovala společnost KVB advokátní kancelář s. r. o. analýzu hodnotící stav v oblasti veřejnoprávních smluv (2017).

• Veřejnoprávní smlouvy - seznam k 1. 1. 2021 (xlsx, 1,8 MB)

• Metodika k problematice uzavírání veřejnoprávních smluv na výkon přenesené působnosti podle zákona o obcích se souhlasem krajských úřadů (pdf, 1,2 MB)

Archiv

• 2020
• 2019
• 2018
• 2017

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 14. dubna 2021

Katalog činností obcí a krajů

Zdrojem informací obsažených v katalozích je systém ASPI a Codexis. Katalog se dále dělí podle činností vykonávaných obcemi v jednotlivých kategoriích, resp. v katalogu lze na jednotlivých listech dohledat ty činnosti, které má obec z pozice dané kategorie (kategorií), do které (kterých) spadá, vykonávat (např. činnosti, které mají vykonávat obce s rozšířenou působností, se skládají ze součtu činností uvedených na všech listech).

Tab.: Katalog činností obcí

S katalogy činností obcí a krajů se kontinuálně pracuje. Katalogy se pravidelně jednou ročně aktualizují. Vzhledem k množství předpisů a jednotlivých ustanovení uvítáme vaše podněty a připomínky, abychom odstranili co nejvíce nepřesností, které se v souborech mohou vyskytovat, a systém maximálně přizpůsobili vašim potřebám.

Katalog činností obcí a krajů je aktuální k 1. 7. 2022:

Se svými podněty se můžete obracet na:

• Mgr. Rudolf Rys (rudolf.rys@mvcr.cz, 735 744 352)

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 16. března 2023

Meziobecní spolupráce

Dokument s názvem "Meziobecní spolupráce v ČR: Příklady dobré praxe a doporučení pro realizaci meziobecní spolupráce" představuje výsledky šetření Ministerstva vnitra zaměřeného na fungování víceúčelových dobrovolných svazků obcí (DSO). Mezi deset vybraných DSO byl rozeslán online dotazník s otázkami vztahujícími se k jejich činnosti i vnitřnímu fungování a následně byly realizovány i osobní setkání se zástupci vybraných DSO. Ukázalo se, že v současnosti se DSO ve své činnosti zaměřují hlavně na poradenství pro obce, oblast GDPR, propagační aktivity a pořádání setkání starostů a rovněž vzdělávacích akcí. Upozaděny však nezůstávají ani aktuální výzvy a problémy (např. rozšíření nabídky sociálních služeb, prevence sucha v krajině). Informace zjištěné v terénu byly zapracovány do dokumentu formou příkladů dobré praxe a byly doplněny o doporučení s cílem přispět k lepšímu fungování DSO a možností vzájemné inspirace. Součástí dokumentu je i výklad současné právní úpravy meziobecní spolupráce v ČR.

Metodika - Meziobecní spolupráce v ČR: Příklady dobré praxe a doporučení pro realizaci meziobecní spolupráce (pdf, 1,1 MB)

Atlas veřejné správy: Mapový portál

Atlas veřejné správy nabízí vizualizaci nejrůznějších dat týkajících se veřejné správy v Česku prostřednictvím map a dalších grafických prvků. Informace z portálu mohou občané následně využít i pro snadnější vyřizování jednotlivých agend.

Atlas veřejné správy je dostupný na adrese: https://www.atlasverejnespravy.cz/.

Mapový portál pomáhá v lepší orientaci veřejnosti ve fungování veřejné správy. Stěžejní složkou mapového portálu jsou mapové aplikace zaměřené na základní údaje o obyvatelstvu, financování výkonu přenesené působnosti, vydávání osobních dokladů, matričních, stavebních a živnostenských úřadech nebo o registru vozidel, územním plánování a státní památkové péči. Dále zde lze nalézt mapu územně správního členění státu či takzvané story maps (mapy s příběhem), které se věnují konkrétnímu tématu, například vytíženosti stavebních úřadů.

Pro lepší uživatelskou přívětivost bylo natočeno instruktážní video (viz níže) a zpracován textový návod (pdf, 2,4 MB).

Výstup vznikl v rámci projektu "Implementační jednotka Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020", reg. č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0000125. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského sociálního fondu.

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 27. dubna 2022

Prezentace ze setkání s ORP k tématu společenství obcí dne 24. ledna 2024

• SLÁMA, David: Novela zákona o obcích, společenství obcí, odměňování členů zastupitelstva a další novinky, Centrální registr výročních zpráv a Využívání geolokačních dat pro potřeby obcí, DSO a krajů (pdf, 1 MB)

• JETMAR, Marek: Institut společenství obcí - Nová forma meziobecní spolupráce od 1. 1. 2024 (pdf, 1 MB)

• JAROŠ, Václav: Geolokační data mobilních operátorů a jejich využití ve veřejné správě (pdf, 3,3 MB)