Tisá: Mapování a netradiční pohledy okem dronu
Jak zaujmout turisty a pojednat atraktivně místní dění? Obec Tisá zapojuje dron, multimédia, online zpravodaj a QR kódy.
Tiské stěny. Foto: Radoslav Bernat.
Tisá láká horolezce, lyžaře, cyklisty i turisty. Navštíví ji kolem padesáti tisíc lidí ročně. Nesporným magnetem jsou nad obcí se tyčící Tiské stěny. Túry po skalách mají dlouhou tradici, pocházející z dob, kdy šlechtický rod Thunů zpřístupnil Tiské stěny společně s Českým Švýcarskem. „Tehdy se chodilo s průvodcem, což trvalo až do první světové války. Nyní jsou skály přístupné volně, nicméně obec je provozuje, vstupné zaplatí ročně zhruba dvacet tisíc turistů,“ uvádí Jiří Jandásek, starosta obce Tisá. Zájemci si mohou na www.tisa.cz zjistit řadu praktických informací a přes Geoportál si lze nechat zobrazit běžecké, cyklistické trasy, turistické značení i stezku ve skalách. Prokliknutím jednotlivých zastavení se zobrazí fotografie.„Využíváme na webu i Street View, ale jsou místa, kam se ani Google či Seznam nedostanou, ta bychom v rámci Geoportálu chtěli přiblížit prostřednictvím sférických snímků,“ uvádí Aleš Pospíchal, webmaster stránek Tisé. Turisté by si zajímavosti časem mohli natáhnout do svých mobilních přístrojů i přímo na místě díky plánovaným QR kódům, a to jak fakta z naučné stezky o místní fauně a floře, tak i výjevy z říše fantazie, neboť v Tisé se točila řada filmů, například Letopisy z Narnie. Kromě fotografií míst, kde se natáčelo, by bylo možné si pustit také ukázky z filmu. „Uživatel ale musí být připraven stáhnout si aplikaci předem nebo na určeném místě přes QR kód. Ve skalách totiž není signál a v oblasti za Rájcem není dostatečný na stažení čtyři sta megabytů. Aplikace by tedy měla fungovat v režimu offline,“ upřesňuje Aleš Pospíchal.
Drony a Fotoočko
Jiří Jandásek, starosta obce Tisá. Foto: Radoslav Bernat.
Nevšedním zážitkem je možnost podívat se na Tiské stěny okem dronu v rubrice FotoVideo – Videogalerie na webu Tisé, natočení těchto speciálních záběrů nabídlo obci sdružení Hroší kůže (viz rozhovor). „Myšlenka na využití dronů se objevila také v souvislosti s potřebou zmapovat obec podrobněji, než nabízí katastrální mapa v určitém měřítku,“ upřesňuje Aleš Pospíchal. Dron má nespornou výhodu oproti klasickému letadlu, které není schopné se dostat tak nízko. Navíc při snímání za pěkného počasí v zimě, kdy jsou koruny stromů bez listí, bývají dobře rozpoznatelné hrany chodníků. Obec nasnímání prostřednictvím dronů ocenila zejména při obnově katastrálního operátu, kdy se mapy z měřítka 1 : 2 880 převáděly do měřítka 1 : 1 000 a najednou byly v některých případech hranice pozemků úplně někde jinde. „Měli jsme vydané územní rozhodnutí na chodník a to, co bylo ve starém zákresu v pořádku, v novém měřítku zasahuje i do jiných pozemků. Díky podrobnému zvětšení je pak snadné si upřesnit a změřit, jakou část pozemku je třeba odkoupit. V mapách je vložený také schválený územní plán, lidé se mohou snadno podívat, jestli je území zastavěné, uvolněné či neuvolněné k výstavbě, přes dokument v PDF by to tak uživatelsky příjemné nebylo,“ shrnuje pozitiva starosta obce Tisá.V Tisé měli zajímavý nápad, jak lidi zapojit do tvorby obsahu webu. Vytvořili Fotoočko, do něhož může kdokoliv vložit fotografii, pořízenou v obci. „Soubor
Aleš Pospíchal, webmaster. Foto: Radoslav Bernat.
snímků ve Fotoočku je velice rozmanitý a lidé si zvykli sem přispívat,“ dodává Aleš Pospíchal. Vzniká tak zajímavá fotogalerie, občas z ní obec uspořádá výstavu, a když se Tisá hlásila do soutěže Vesnice roku, využila ji pro kalendář, kterým se v soutěži prezentovala. V obci žijí i významné osobnosti, horolezec Karel Plechač, který je nadšeným fotografem, nebo ředitel ústecké zoologické zahrady Jiří Bálek, jenž pro mikroregion Labské skály natáčel videoprůvodce, ti všichni spoluvytvářejí web. Proměňoval se i místní zpravodaj, který si vzalo na starost sdružení Kultura. Obsahovou náplň tedy zajišťují místní obyvatelé, na jejichž práci dohlíží redakční rada, v níž je zastupitel a dvě novinářky. Vznikla i rovnocenná verze elektronického zpravodaje, kde ke každému článku lze vložit i komentář, na který může následně starosta zareagovat. Do tištěné podoby se tak dostává výběr z toho, co se během dvou měsíců objevilo. Na druhou stranu elektronický zpravodaj umožňuje ponechat důležitější zprávy déle. „Tištěná verze vznikala jako první a následně se připravovala ta elektronická. Grafická úprava čtyř hlavních zpráv je podobně řešená, aby i vizuálně bylo jasné, že jde o zpravodaj Tisé,“ shrnuje Aleš Pospíchal.Spolky a zachráněný lustr
Loutkové divadlo v Tisé. Foto: archiv obce Tisá.
V Tisé působí sedm spolků, v nichž je aktivních celkem šedesát lidí. K tradičním patří hasiči a Skaláček, který je nejdéle nepřerušeně hrajícím loutkovým divadlem v Čechách, ale najdete zde i sportovní spolky, Lyžařský oddíl, Sdružení amatérských sportů či Spolek pro Tisou. Velkou podívanou je například čertovská show, pro jejíž pořádání se v Tisé inspirovali v Rakousku. Vloni se akce zúčastnilo pět tisíc lidí. Od hřbitova i skal se sbíhají čerti s hořícími pochodněmi, váží děti na váze, čerty pak vyžene Mikuláš s anděly, který dětem rozdává adventní kalendáře. „Také škola je hodně aktivní, zapojuje se do různých soutěží a projektů. Důležité je, že vychovává k pocitu sounáležitosti s místem, ve kterém žijí, aby děti byly pyšné na to, že jsou Tisáci,“ uvádí starosta.Díky Spolku pro Tisou proběhla pro místní řada zajímavých přednášek o historii obce. Ve spolupráci obecního úřadu s tímto spolkem by měly vzniknout také QR kódy, jakési procházky historií, třeba i po bývalých fabrikách. V Tisé bylo totiž kdysi dvaadvacet knoflíkových německých firem. Takové rarity z historie se již nyní dozvíte na panelech na chodbě obecního úřadu nebo podél cesty do skal. „Zajímavé je, že teprve takto vizuálně zpracovaných informací, které připravil Spolek pro Tisou pro výstavu, si lidé všimli, přitom jsou vybrané z kroniky, která je zveřejněna na webu Tisé,“ doplňuje Jiří Jandásek. K dispozici je také školní kronika a digitalizovány jsou postupně i další. Problémem je, že ta německá je psaná ručně, švabachem. V současné době obecní úřad spolupracuje s Renate von Babka, která část kroniky přepsala do němčiny. „Digitalizace přes archivy je drahá, obec si ji nemůže dovolit. Řešením by bylo zapojit ústeckou univerzitu a třeba v rámci studentské práce vybrat z kroniky zajímavá místa a historicky je pojednat,“ upřesňuje starosta.
Záchraněný lustr. Foto: archiv obce Tisá.
Společným úsilím farnosti, kraje, spolků, obce a občanů se obci podařilo zachránit lustr v kostele. Byl sice evidovaný v seznamu kulturních památek, ale nevědělo se, kde se nachází. Když ho objevili na půdě kostela, byl zpracován restaurátorský záměr v hodnotě 200 000 korun, což bylo nad finanční možnosti obce. Církev uspěla s žádostí na krajském úřadu o dotaci na drobné památky, něco přispěla farnost, obec i spolky a na zbytek se uspořádala sbírka. Vybralo se tolik peněz, že se mohl navíc opravit ještě jeden lustr, který není vedený jako památka.Bigbeat přes hranice
Tisá svojí polohou vybízí k přeshraniční spolupráci. Aktivní je zejména v rámci Českého Švýcarska, propojovaly se například turistické trasy, neboť dřívější turistické značení končilo z obou stran vždy u hranic a přes hranice tak chybělo. Už několik let probíhá také festival Rock On The Rocks, financovaný z programu přeshraniční spolupráce cíl 3, který pořádá v Ostrově sdružení Kultura. Díky bigbeatové hudbě se setkávají Češi a Němci, na třídenním setkání probíhají kurzy čtení, němčiny, hraní na kytary, lezení na skalách a k tomu hrají české a německé kapely. „Problémem při navazování spolupráce je, že v Německu mají odlišnou strukturu obecního zřízení. Když se sejdu se starostou z Bielatalu, tak on nemá takovou pravomoc, protože patří pod větší správní území. Starosta nadřazené obce z Köningsteinu považuje zase za partnera spíše Ústí nad Labem,“ vysvětluje Jiří Jandásek. Společným projektem by mohl být vznik památníku smíření na hřbitově, připomínající nejen zemřelé, ale i vyhnané Němce. Využít by se dala i svatoanenská legenda, která je pro Krušnohoří typická, postavy z ní se objevují u řady místních názvů a horníkům, kteří tady žili, legenda dodávala sílu. Kostel svaté Anny v Tisé by se třeba mohl spojit s místem, kde se nachází kostel svatého Jáchyma. „Rád bych také našemu kostelu navrátil jeho duchovní hodnotu, děti by sem mohly chodit zpívat, lidé by si zvykli do kostela chodit na akce, jako je Noc kostelů. Vždyť fabriky či fara již popadaly, pomník Franze Josefa zmizel, ale kostel stále stojí,“ uvádí starosta.
Obec má zpracovaný Program rozvoje, který určil vizi pro nadcházející programové období 2014–20. Jeho vyhotovení proběhlo komunitní metodou a do práce na něm se zapojilo sto patnáct lidí z obce. Pracovní skupiny byly rozdělené podle zaměření, spolky, zastupitelé, správa, občané, podnikatelé a proběhlo i veřejné projednání dokumentu. Byl ustanoven výbor pro rozvoj, který připravil akční plán na rok 2015–2016 s prioritními akcemi a projekty, na něž by bylo možné žádat o dotační tituly. „Spolupracujeme jak s Místní akční skupinou, tak se zpracovatelem programu, kteří pro nás monitorují a párují jednotlivé akce z programu na očekávané dotace. Jsem rád, že takový dokument existuje, už jenom proto, že se ukazuje, že pokud akce nebude obsažena ve schváleném programu rozvoje strategického plánu, tak nebude šance dotaci získat. Důležité také je, že si lidé řekli, kam chtějí, aby Tisá směřovala. Z projednávání vyplynulo, že by se obec neměla moc extenzivně rozvíjet a měla by zvyšovat kvalitu života obce jak pro občany, tak pro turisty. Na druhou stranu musíme umožnit růst, abychom zachovali školu. Potřebujeme mladé rodiny s dětmi. Naštěstí máme díky spolkům pověst aktivní obce, lidé se chtějí přistěhovat,“ dodává Jiří Jandásek.
V čem by se Tisá mohla do budoucna změnit? Starosta by rád nabídl turistům komfortněji vybavené autokempy, které jsou běžné ve skandinávských zemích. Obyvatelé vesnice postrádají větší obchod. „Nicméně v okolí jsou v dojezdové vzdálenosti dvaceti kilometrů dobře dostupné supermarkety. Navíc se službami jako sociální služby, rozvozy obědů, doprava k doktorovi obec neuspěla, lidé se sousedů zeptají, když jedou do města, zda nepotřebují nakoupit nebo si něco vyřídit. Sousedské výpomoci fungují,“ uzavírá starosta Jiří Jandásek.
Ivana Jungová