Jako ministr vnitra vlády Jiřího Rusnoka jsem si vždy zakládal na tom, že veškeré své kroky dělám transparentně, striktně v souladu se zákonem a bez jakýchkoliv postranních úmyslů. Jsem proto nucen důrazně reagovat na nařčení, která se vůči mé osobě v poslední době objevila. Především je mi velice líto, že jsem byl napaden v den, kdy probíhá Rada pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu, které se musím účastnit a nemohu se tedy vyjádřit přímo.
Jako ministr vnitra jsem před občany zodpovědný za práci policie. Proto mám samozřejmě zájem na tom, aby policie, včetně specializovaných útvarů, pracovala co nejlépe. Pokud jde o Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, situaci v tomto elitním útvaru jsem považoval od samého počátku svého působení za špatnou. Jak informace přímo od policie, tak i ze strany státního zastupitelství hovoří jasně: útvar je třeba urychleně a zásadně restrukturalizovat. Bohužel během pěti měsíců, po které jsem v úřadu, se v této věci nestalo vůbec nic. Odmítám a vyvracím tvrzení ředitele útvaru plk. Milana Komárka, že mi byl návrh restrukturalizace předložen a já jsem ho zamítl. Všechny úkony na Ministerstvu vnitra mají stanovenou úřední formu. Pokud plk. Milan Komárek tvrdí, že mi tuto restrukturalizaci předložil, ať doloží příslušný referátník s mým zamítnutím. Nic takového ale neexistuje.
V médiích se také objevily informace, že se snažím na vysoký policejní post protlačit pplk. Jindřicha Láta. Skutečnost je taková, že po svém nástupu na pozici ministra jsem se rozhodl konat a vytvořil jsem pracovní skupinu Progres, která se zabývá opatřeními ke zlepšení výběru daní a zajišťování výnosů z trestné činnosti. Stejně jako jsem požádal Ministerstvo financí, aby do skupiny vyslalo své zástupce, požádal jsem brig. gen. Martina Červíčka o přidělení specialisty ÚOKFK, který se danou problematikou dlouhodobě zabývá. Tímto odborníkem byl pplk. Jindřich Lát, policista, kterého jsem předtím nikdy neviděl. Pplk. Jindřich Lát přišel do mého týmu z ÚOKFK, kde již delší dobu pracoval, já jsem ho neznal, naopak mi byl doporučen policejním prezidentem. Považuji tedy za nesmyslné, že dnes z pplk. Láta dělá kdokoliv mého poradce, kterého se já snažím přes nevoli policistů někam protlačit. Je samozřejmě pravdou, že jsem poté na schůzce ve formátu Martin Pecina, brig. gen. Martin Červíček, plk. Václav Kučera a plk. Milan Komárek žádal o úzkou spolupráci s týmem Progres. Na této žádosti však nevidím nic nepřístojného.
Současně jsem byl také v nepřítomnosti obviněn z vytváření nátlaku na plk. Komárka a plk. Kučeru. Konstatuji, že jsem nikdy v životě nehovořil mezi čtyřma očima ani s panem Komárkem, ani s panem Kučerou. Dnes jsem tomu velmi rád, protože jestli tito policejní příslušníci tvrdí, že jsem na ně vytvářel nátlak, měli by doložit, kdy jsme se osobně setkali a kdy k onomu nátlaku mělo dojít. Oba policisty jsem viděl maximálně třikrát v životě, vždy za účasti policejního prezidenta. Plk. Kučeru jsem několikrát viděl před třemi lety, kdy působil jako ředitel Krajského ředitelství policie Středočeského kraje. Plk. Komárka jsem viděl poprvé letos v červenci.
To, že jsem jim cestou policejního prezidenta dlouhodobě vytýkal špatný stav útvaru, je pravdivé a nikdy jsem se tím netajil.
Věřím, že média objektivně zanalyzují a zváží, proč dochází k jakémusi procitnutí těchto policejních důstojníků právě ve chvíli, kdy jsem donucen zahájit správní řízení ve věci přezkumu jmenování brig. gen. Martina Červíčka policejním prezidentem. Pokud mé dlouhodobě a konzistentně prezentované názory považovali za nezákonné a nepřípustné ovlivňování, ptám se, proč se proti němu neohradili ihned. Nemohu se ubránit dojmu, že se někdo snaží ovlivnit mé rozhodování ve správním řízení. Opět musím prohlásit, že stejně jako v minulosti budu i nadále rozhodovat striktně v souladu se zákony České republiky.
Konstatuji, že jsem jako nadřízený služební funkcionář k jednání policejního prezidenta brig. gen. Martina Červíčka měl vždy řadu výhrad. Vzhledem k tomu, že policie je příliš velký sbor na to, aby vše fungovalo ideálně, to však považuji za zcela běžné a normální. Nikdy jsem pana Červíčka nekritizoval veřejně. Jeho práce jsem si vždy vážil, také proto jsem ho navrhl na povýšení do hodnosti brigádního generála. Např. minulý týden jsem mu také přiznal vysokou kázeňskou odměnu. Stále si myslím, že pozitiva jeho práce jasně převažovala nad negativy. Pokud jde o mé výhrady k práci policejního prezidenta, ty v podstatě Martin Červíček vyjmenoval v úterý odpoledne na své tiskové konferenci. Za těmito výhradami si stojím. Ostatní policejní útvary jsou v rámci možností rozpočtu, který byl policii v posledních letech velmi ořezán, dle mého názoru v dobré kondici.
Opakuji, že jsem se nikdy nesnažil policejního prezidenta brig. gen. Martina Červíčka odvolat kvůli výsledkům jeho práce. Jde o zcela nesmyslnou konstrukci. Jeho práci jako celek jsem naopak vždy hodnotil pozitivně. Na tom nic nemění ani určité výtky ke konkrétním problémům, které jsou mezi nadřízeným a podřízeným samozřejmě běžnou praxí.
Zda generál Červíček zůstane v čele policejního sboru, nebo ne, nijak nesouvisí s jeho prací. A už vůbec ne s mými výhradami. Jediným důvodem může byt fakt, že před rokem a půl byl mým předchůdcem z funkce policejního prezidenta odvolán plukovník Petr Lessy na základě obvinění, které se neprokázalo. Plk. Lessy má ze zákona právo na návrat i na satisfakci. Tak hovoří nejen zákony České republiky, ale i principy obecné slušnosti a spravedlnosti. To nelze zpochybnit a já to ani zpochybňovat nehodlám.
Apeluji na všechny příslušníky Policie ČR, aby zachovali chladnou hlavu a chovali se, jak jim velí služební přísaha. Já dělám jen to, co mi ukládá zákon a co konzistentně říkám od nástupu do funkce. Pokud by své slovo drželi i ostatní, situaci s dvěma policejními prezidenty bychom dnes řešit nemuseli.
Martin Pecina
ministr vnitra