Sněmovna – nový obecní prapor či znak pro téměř pět desítek obcí z České republiky

Starostky a starostové během slavnostního aktu v Poslanecké sněmovně dne 13.dubna obdrželi od předsedkyně Miroslavy Němcové příslušné dekrety. Kromě toho se dvě obce dočkaly povýšení na města, a to Paskov na Frýdeckomístecku a Proseč na Chrudimsku. Novým městysem se stal Stádlec na Táborsku. Stádlec je známý svým řetězovým mostem přes řeku Lužnici. Tento most však původně stál na jiném místě, u obce Podolsko na Písecku, kde překlenoval Vltavu. Po vzniku orlické přehradní nádrže však hrozilo jeho zatopení, a tak se most přestěhoval a od roku 1975 opět slouží dopravě. Právo používat vlajku a znak mají po dnešku například Hrejkovice na Písecku, Jeneč u Prahy nebo Obořiště na Příbramsku. Obořiště bude mít ve znaku zlatý okřídlený orlí pařát a zelenou vykořeněnou palmu. Herálec na Žďársku bude mít ve znaku i na vlajce dřevorubce se sekyrou a jedlí se zásekem v kmeni. Tchořovice na Strakonice dostaly do znaku most z kvádrů, nad ním stříbrného kapra a pod ním stříbrnou zadní koňskou nohu se zlatým kopytem.

Hrejkovice budou mít v zeleném štítě zlatý vlnitý kůl provázený celkem pěti zlatými hvězdami. Vlnitý kůl symbolizuje Hrejkovický potok a hvězdy jsou

symbolem Jana Nepomuckého, který je patronem obce. Starostka Hrejkovic Hana Kašparová uvedla, že vlajka i znak pro ni znamenají prestiž obce, která se tak novými symboly může prezentovat při různých slavnostech. Zhotovení vlajky a znaku však podle ní znamená zásah do obecního rozpočtu; částku odhadla na 80 000 až 100 000 korun. Letos si proto obec ještě své nové znaky vyrobit nenechá, ale peníze na ně vyčlení v rozpočtu na příští rok.

Do Poslanecké sněmovny loni dorazilo celkem 39 petic. Celkem je pod nimi podepsáno na 110 000 lidí. Nejvíce podpisů, a to 25 132, bylo pod požadavkem na záchranu populace kamzíka horského v Hrubém Jeseníku. Nejvíce podepisovanou peticí se bude v květnu zabývat podvýbor pro ochranu přírody a krajiny. Měl by ji projednat na výjezdním zasedání přímo v Jeseníkách. Petice za záchranu kamzíka není jedinou listinou týkající se zvířat, která do sněmovny dorazila. V prvním pololetí byly předloženy hned tři petice za zachování Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Celkem je podepsalo asi 5 300 lidí. Poslanci na jejich žádost zareagovali a schválili novelu, která status hřebčína upravuje.

Druhý nejvyšší počet podpisů stojí pod peticí Národní rady osob se zdravotním postižením. Zhruba 20 000 podepsaných nesouhlasilo se zrušením sociálního příplatku v takzvaném úsporném balíčku. Ten Sněmovnou prošel během legislativní nouze. Způsob jeho přijetí ovšem kritizoval Ústavní soud a platnost k poslednímu dni letošního roku zrušil. Vláda už zákon v původním znění předložila do Sněmovny znovu. Více než 16 000 lidí protestovalo pomocí petičních archů proti změnám v dopravě. Většině z nich vadilo přerušení výstavby silnice mezi Mokrými Lazci a Velkou Polomí na Ostravsku. Petiční výbor je vyslechl, konstatoval ovšem, že rekonstrukce závisí na financích.

Proti omezování pravomocí obcí ve věci regulace hazardu se ozvalo 9308 lidí a petici za rovné podmínky pro všechny handicapované sportovce podepsalo 6024 občanů. Zřejmě největší ohlas vzbudila takzvaná Kmetiněvská výzva, která do parlamentu nebyla podána jako petice, ale jako výzva ke změně zákona. Za osm měsíců ji podepsalo téměř půl milionu lidí. Žádali zpřísnění trestů pro mladistvé vrahy, kteří po svém propuštění nemají žádný záznam v trestním rejstříku. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil už slíbil adekvátní změnu zákona.
 

text -žam-

Print  E-mail  X Corp.   Facebook