Sněmovna – návrhy zákonů už jen v elektronické podobě?
Podle novely zákony o jednacím řádu by snad už od léta mohli poslanci dostávat sněmovní dokumenty téměř výhradně v elektronické podobě, čímž by ušetřili tuny často zbytečně potištěného papíru. a statisíce korun za kopírování. Sněmovní tisky se zveřejňují na sněmovních webových stránkách již řadu let. K tomu, aby je poslanci nemuseli dostávat i v papírové podobě, je však nutná změna zákona o jednacím řádu. Podle předlohy by papírové dokumenty dostávali poslanci jen v případech, když by selhal počítačový informační systém sněmovny a při neveřejných jednáních, kterých je minimum. Předloha rovněž upravuje desetidenní lhůtu, po níž mohou poslanci hlasovat o zákonech vrácených nebo vetovaných Senátem nebo prezidentem. Začínala by zveřejněním tisku, které bude pokládáno za doručení poslancům. Vláda v návrhu stanoviska ale upozorňuje například na to, že předkladatelům návrhů není možné uložit, jak má elektronický tisk vypadat. Podle novely by o podobě dokumentu rozhodla Sněmovna. Pokud by tisk dorazil v jiné formě, pokládal by se za nedoručený. V současnosti se pořizuje 330 kusů každého sněmovního tisku. Za jedno volební období činí náklady asi 3,1 milionu korun. V případě, že bude novela platit, předpokládá se nejméně tříčtvrtinová úspora.
Poslanci ze sněmovního rozpočtového výboru budou v příštích dnech rozhodovat o tom, zda zvýší rozpočet ombudsmana o zhruba 1,5 milionu korun. Kancelář veřejného ochránce práv potřebuje navýšit finance kvůli novým povinnostem týkajícím se dohledu nad vyhošťováním cizinců. Mimo jiné potřebuje zaměstnat dva nové pracovníky, kteří se budou novou agendou zabývat. Parlament loni koncem roku přijal novelu zákona o pobytu cizinců, která do českého právního řádu zavádí nové evropské předpisy. Jedna ze směrnic ukládá ČR zachovat mechanismus dohledu nad procesem vyhošťování cizinců. Tuto činnost má vykonávat právě ombudsman a jeho lidé. Budou nejen dohlížet na vyhoštění cizinců, ale měli by i vydávat doporučení na zlepšení praxe. Zprávu o sledování situace při vyhošťování cizinců i s případnými návrhy na zlepšení bude ombudsman jednou ročně posílat dotčeným úřadům. Ombudsman má ve svém letošním rozpočtu 93,8 milionu korun a potřebuje tuto částku navýšit o 1,464 milionu korun. Z toho tři čtvrtě milionu bude roční plat obou nových zaměstnanců, další peníze si pak vyžádá přímo jejich činnost spojená s dohledem nad vyhošťováním cizinců.
Krajští zastupitelé možná budou muset posuzovat to, zda je některý ze zastupitelů při projednávání určité záležitosti ve střetu zájmů, nebo ne. Vyplývá to z novely příslušných zákonů, kterou předložila do Sněmovny skupina poslanců opoziční ČSSD. V současnosti o případném střetu zájmů hlasují jen obecní zastupitelé. Novela by měla oba přístupy sjednotit. Zákon o střetu zájmů a zákon o krajích uvádějí, že střet zájmů oznamuje veřejný funkcionář při jednání, nejpozději před hlasováním o konkrétním návrhu. Stejná ustanovení jsou také v zákoně o obcích. Obecní orgán však navíc může rozhodnout o tom, zda funkcionáře, jenž střet zájmů ohlásil, vyloučí z projednávání a z rozhodování o věci. Pokud by předloha začala platit, posílila by právní jistota při podezření ze střetu zájmů. Jde již o druhou novelu zákona o střetu zájmů, kterou sociálnědemokratičtí poslanci předložili. Před závěrečným schvalováním je předloha, podle níž by placení zastupitelé neměli nárok na odměny v orgánech firem ovládaných jakýmkoli způsobem kraji, městy nebo obcemi. Nárok sice není ani nyní, zákon je však možné obcházet. Předloha má zamezit situaci, kdy odměny dostává placený zastupitel ve firmě ovládané krajem, městem nebo obcí například prostřednictvím mateřské společnosti.
text -žam-