Shrnutí:

Článek na konkrétních kasuistikách z praxe veřejného ochránce práv popisuje některé opakující se chyby správních orgánů v řízeních vedených v rámci zákona o pobytu cizinců a upozorňuje na vybrané systémové nedostatky zejména pokud jde o vízové procesy. Ty jsou vedeny v režimu části čtvrté správního řádu, což má za následek oslabení právní jistoty účastníků řízení. Neexistuje arbitr v podobě soudu, který by autoritativně vyložil potřebnost a přiměřenost aplikace jednotlivých ustanovení části druhé a třetí správního řádu i na řízení o udělení víza.

Další problémy vznikají v souvislosti s participací několika správních orgánů na jednotlivých řízeních a v některých případech tak vzniká pochybnost, který ze správních orgánů má určitý procesní institut správního řízení aplikovat. Skutečně efektivním nástrojem kultivace vízového procesu a oslabení stávající procesní slabosti žadatele o vízum vůči případným excesům správního orgánu je u víz k pobytu nad 90 dnů zavedení plnoprávného soudního přezkumu. U krátkodobých víz k pobytu do 90 dnů u rodinných příslušníků občanů EU (ČR) je nezbytné, aby začal již nyní dostupný soudní přezkum skutečně fungovat.

On selected aspects of proceedings conducted under the Alien Act from the Ombusman’s point of view

Summary:

The article draws on case reports from practice of the Ombudsman and describes some recurring errors in the administration proceedings conducted under the Alien Act, and emphasizes selected systemic shortcomings especially within the visa procedure. Visa proceedings are conducted under the Part IV of the Administrative Procedure Code, which results in weakening of the legal certainty of the parties. There is no arbiter in the form of court that would authoritatively interpret the necessity and reasonableness of the provisions of the second and third parts of the Administrative Procedure Code and their application to the visa procedure.

Other problems arise due to several authorities participating on some proceedings. Sometimes, there is doubt which authority has the power to carry out particular procedural act within the administrative procedure. Regarding long-term visas, the only effective tool for the improvement of visa procedure which would diminish existing procedural weaknesses of the visa applicant against the potential excesses of the authorities, is introduction of a full judicial review. Concerning short-term visas for family members of EU (CR) citizens, already available judicial review has to begin functioning properly.