Láska na první pohled aneb jak propagovat region či město
Možná se vám také někdy stalo, že jste si cíl své dovolené vybrali podle fotografie, která na vás zapůsobila tak, že jste místo na ní zobrazené museli uvidět na vlastní oči. Pro město, které usiluje o vyšší návštěvnost, je vyvolání takového dojmu velice důležité.
Pokud vaše město postrádá zajímavou dominantu, pokuste se vytvořit místo, třeba kuriózní, za kterým se turisté vypraví. I nepříliš atraktivní místa lze proměnit tak, jako to udělali v Lipníku nad Bečvou, kde vzniklo nábřeží Járy Cimrmana. V čem je zvláštní? Neleží totiž vůbec u vody, ale jde o ulici s nástěnnou malbou, ze které dýchá letní pohoda. O tom, že je postava Járy Cimrmana mezi Čechy velmi oblíbená, svědčí i její nedávné vítězství mezi sedmi divy v anketě České televize . Ostatně postavu fiktivního génia má většina lidí spojenou s obcí Liptákov v Jizerských horách. Město Tanvald a Mikroregion Tanvaldsko toho využily a již pátým rokem pořádají Spanilou jízdu cyklostezkou Járy Cimrmana aneb Na kole okolo Liptákova. Na stránkách mikroregionu je uvedeno, že „cyklostezka vede z Návarova, od mostu přes Zlatou Olešnici směrem na Tanvald, Šumburk nad Desnou, Sladkou dírou k Protržené přehradě a mizí na polské hranici Jizerka–Orle. Na trase je devět zastavení, která připomínají mistrovo působení v kraji.“ V Tanvaldu dokonce narazíte i na Járu Cimrmana v mlze, neboť právě taková socha byla letos na balkoně místního kina odhalena.
V Humpolci zase můžete navštívit takzvané HLINÍKárium. Kdo by to byl řekl, že se na základě jedné věty z filmu Marečku, podejte mi pero podaří město propagovat tak výrazně. Nejdříve byla Hliníkovi v Humpolci odhalena pamětní deska, posléze vzniklo zmíněné muzeum. Jeho otevření bylo navíc podpořeno zajímavou akcí „Pošlete pohled Hliníkovi“ a zaslané pohlednice se pak staly součástí expozice.
Jinou obcí, která se proslavila ve filmové trilogii Slunce, seno..., jsou Hoštice u Volyně. Naleznete tam dokonce ulice pojmenované podle postav z Troškových filmů. V areálu JZD Dobrá voda se navíc konají akce jako Velká veselice se Zdeňkem Troškou, na které se volila Miss Keliška. Podobně se stal místem setkání pivovar Dalešice, na kterém se konají Postřižinské slavnosti. Letos navíc proběhly ve znamení oslav 30. výročí od vzniku slavného filmu režiséra Jiřího Menzela.
Využít při propagaci města spojení s filmem nebo zajímavou postavou určitě není od věci. Nejlépe pokud zapojíte i motivační prvek – nabízí se například propojení známých míst prostřednictvím hry geocaching. Důležité je také usnadnit potenciálním návštěvníkům výběr míst, proto jim připravte itinerář. Například projekt Filmová Místa.cz mapuje lokace, na kterých se natáčelo, a výzvou „Poznáváte místo natáčení?“ do hledání zapojuje i uživatele. V rubrice „Reportáže a články“ také můžete najít tip pro putování po stopách falešného vrchního z Vrchní prchni či Otíka z Vesničky mé střediskové.
Přemysl Oráč i Albrecht z Valdštejna
Samostatnou kapitolou je pak využití pohádek, legend či pověstí v turistickém ruchu. Nepřekvapí, že v Jičíně, který je tradičně spojován s podzimním festivalem Město pohádky, můžete navštívit Rumcajsovu ševcovnu. Na webu si můžete kromě Cipískovy mapy zkusit i Mančin kvíz, ve kterém poznáváte různé předměty. Na magistrátu města Ústí nad Labem se ve spolupráci s městským muzeem zase k řadě aktivit inspirovali knihou pohádek Labská královna. Mimo jiné si tak můžete na kole projet místa, ke kterým se pohádky vztahují. Pokud by vás spíše zajímaly pověsti, pod Beskydami se můžete vydat po Ondrášovo zbojnických stezkách a seznámit se tak s životem slezského zbojníka Ondráše z Janovic. S pověstmi se ale setkáte i jinde. Například v Královéhradeckém kraji připravilo Sdružení Český ráj putování Za pověstmi Českého ráje a Ústecký kraj láká na výlety Po stopách praotce Čecha aneb Staré pověsti české v Ústeckém kraji .
Obě aktivity přitom využívají prvek hry, která k návštěvě daných míst motivuje silněji. V Ústeckém kraji tak teprve na místě zjistíte odpověď na otázky z webu typu „Kolik stromů a jakého druhu lemuje pole Přemysla Oráče?“ A co říkáte na možnost setkat se osobně s vévodou Albrechtem z Valdštejna či získat jeho zlatou minci? Stačí jen vydat se Po stopách Albrechta z Valdštejna a nasbírat příslušný počet razítek.
Osobnost, která přitáhne turisty do vašeho města, může být tedy jak historická, tak fiktivní, a dokonce to ani nemusí být slavný rodák. V Plané nad Lužnicí tak chtějí využít pobytu Franze Kafky, při kterém napsal román Zámek, a vznikne zde spisovatelova pamětní deska a busta. Pokud je vaší cílovou skupinou zahraniční návštěvník, vyplatí se zvážit propojení památek s osobnostmi, které jsou cizincům známé. Nabízí se například spojení Zlín a generál Lafayette nebo u některých hradů španělské šlechtické rody, jak zaznělo na konferenci AdCamp.
Čím ještě zaujmout
Při vytváření marketingové koncepce města a jeho propagačních materiálů je třeba dobře zvážit, čím přesně potenciálního návštěvníka oslovíte. Na dubnové konferenci AdCamp ve Zlíně zdůraznila Kateřina Hicks-Pavlitová, která po dobu deseti let působila jako ředitelka agentury CzechTourism v New Yorku, důležitost obohacení textového sdělení o vizuální zážitek tak, aby si potenciální návštěvník dokázal představit, jaké to bude na dané místo přijet. Kateřina Hicks-Pavlitová se ve svém vystoupení zaměřila především na oslovení zahraničního návštěvníka. Dle jejího názoru nestačí na web zařadit fotku náměstí s popiskem typu „Navštivte nás“, protože v Evropě existují takových náměstí tisíce. Mělo by se jednat o něco jedinečného, třeba i zvláštního. Důležitá je také výzva k akci – uvedení odkazu na festival nebo jinou událost, která se koná právě letos a je třeba se na ni určitě vypravit. Zmínila také možnost prezentovat se jako destinace, kterou je možné navštívit při přesunu do jiného evropského velkoměsta. Turistům také přijdou vhod vzorové denní programy a u památek uvedení časové náročnosti (například kolik hodin je třeba si vyhradit na návštěvu muzea). V dnešní době, kdy je pro plánování cesty převážně využíván internet (rezervace on-line ubytování, doporučení kam vycestovat na Tripadvisor.com, virtuální prohlídka Google StreetView), je třeba zapojit do propagace i možnosti, které nabízí. Například Olomouc na svých turistických stránkách uvádí odkaz na Google Street View umožňující virtuální prohlídku města. Zajímavostí je, že obdobnou službu poskytuje i rumunská aplikace NORC, kde naleznete velká česká a moravská města (Brno, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha). Také podle interaktivní mapy na TripAdvisor můžete vybírat z destinací v České republice.
Nic víc neoživí cestovní ruch jako zajímavá výstava, která se přesune do veřejných prostranství a může tak upoutat i náhodné kolemjdoucí. Zdařilou akcí dle mého názoru byla před několika lety pražská výstava Život – sen ke 150. výročí narození Sigmunda Freuda. Vyšetřovací pohovky zakladatele psychoanalýzy byly tehdy vystaveny nejen v galerii Design centra ČR, ale i v dalších budovách po městě. Mimochodem víte, kde na takovou pohovku narazíte dnes? Měděná kopie Freudovy pohovky se nachází před jeho rodným domem ve městě Příbor.
S výstavami na veřejných prostranstvích mají zkušenosti také v Brně, kde proběhly dva ročníky projektu Sochy v ulicích, takzvaný Brno Art Open. V letošním roce se až do 31. srpna koná výstava SolArs 2010. Jedná se o umělecká díla multimediálního charakteru umístěná ve veřejném prostoru, která využívají alternativní zdroje energie. Co říkáte například na to, že můžete přistoupit k zábradlí s USB portem a získat tak digitální umělecké dílo? Tento projekt Lukáše Hájka a Zdeňka Porcala naleznete v parku za Domem umění. Pokud dáváte přednost kovovým plastikám, uspějete v již zmiňovaném Lipníku nad Bečvou. Do 31. října zde probíhá 6. ročník exteriérové výstavy Kov ve městě.
Na konferenci AdCamp bylo dále zmíněno, jak je důležité potenciálním turistům předat doplňující informace k tomu, co město dotváří. Například neinformovaný návštěvník přichází při pobytu ve Zlíně o podstatnou část zážitku. Vidí před sebou shluk budov, které ale pro něj při vědomí souvislostí s Baťou a jeho érou nabudou zcela jiného významu. Kateřina Hicks-Pavlitová zdůraznila také důležitost dostupnosti lokálních informací v ubytovacím zařízení. Je proto třeba umístit propagační materiály o městě přímo na pokojích. Také mě při pobytu ve Florencii přesvědčil k návštěvě výstavy právě leták na hotelovém pokoji. K propagaci místa může přispět i samotný recepční, který nám po příjezdu do Florencie sám od sebe označil na mapě zajímavá místa. Na město je také se třeba podívat z jiné perspektivy. Tomáš Zykán, který působil jako ředitel Českých center v New Yorku a v Londýně jako příklad uvedl článek Design for living in Zlin, Czech Republic uveřejněný v cestovatelské sekci stránek New York Times, jehož autor William Shaw přibližuje město ze zajímavého pohledu.
Inspirativní může být i to, jak vidí město mladí. Soutěž „Video pohlednice z mého města“, kterou uspořádal Anglický klub ZŠ Mládí v Praze 13 nabídla příležitost žákům základních a středních škol představit svoje město prostřednictvím krátkého videa v anglickém jazyce. Letošní vítězné práce zhlédnout můžete na tomto webu. Zajímavý nápad použila ve snímku s názvem „The Colourful Town“ Ingrid Tillmannová z Čáslavi. Netradiční krátký film k oslavám 750 let povýšení na město vznikl také o Litomyšli, ve kterém je animovaným způsobem ztvárněna historie města. Jistě se vyplatí zamyslet se, jak jinak by se daly vaše obec či region prezentovat, aby si je turisté zařadili do svých cestovních plánů.
text Ivana Jungová