Letos proběhne poslední etapa povinné výměny občanských průkazů. První byla zahájena v roce 2005, hlavním cílem výměny byla náhrada občanských průkazů za průkazy odpovídající evropským standardům s kvalitativně vyššími bezpečnostními prvky spočívajícími mimo jiné v digitalizované podobě a podpisu držitele občanského průkazu.

Občanské průkazy bez bezpečnostních prvků obsahující pouze lepenou fotografii jsou snadno padělatelné a zneužitelné. Občanské průkazy jsou vydávány státem pouze státním občanům České republiky, bezpečnostní prvky v těchto dokladech jsou proto nezbytné.

Koncem roku 2004 bylo zjištěno, že povinná výměna se bude dotýkat velkého počtu občanských průkazů (4 181 739), proto nebylo možné provést výměnu jednorázově. Na základě zmocnění v zákoně o občanských průkazech bylo schváleno nařízení vlády č. 612/2004 Sb., které stanovilo lhůty pro výměnu občanských průkazů, a to v závislosti na době jejich vydání. Na základě citovaného vládního nařízení měli občané povinnost vyměnit občanské průkazy vydané

1. do 31. 12. 1994 nejpozději do 31. 12. 2005,
2. do 31. 12. 1996 nejpozději do 31. 12. 2006,
3. do 31. 12. 1998 nejpozději do 31. 12. 2007 s tím, že ve všech případech byl nejpozdější termín pro podání žádosti o výměnu občanského průkazu 30. listopad.

V letošním roce bude výměna občanských průkazů za průkazy se strojově čitelnými údaji ukončena a bude se vztahovat na občanské průkazy vydané do 31. 12. 2003. Žádost o vydání však musí být podána rovněž nejpozději 30. listopadu tohoto roku. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že výměna se nevztahuje, stejně jako v předešlých etapách, na občany narozené před 1. 1. 1936.

Každé etapě výměny občanských průkazů předcházela podrobná příprava akcí a kampaní k výměně, a to jak na úrovni centrální – na Ministerstvu vnitra, tak na úrovni krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které jsou orgánem příslušným pro vydání občanských průkazů.

Ministerstvo vnitra vždy před nadcházející etapou výměny zjišťovalo aktuální počet občanských průkazů, na které se výměna vztahuje, zajistilo aktualizaci svých webových stránek s touto problematikou. Všem příslušným obecním úřadům byl poskytnut program se seznamem občanů, kterých se povinná výměna týká. Dále ministerstvo zajistilo kampaň k výměně ve sdělovacích prostředcích (televizní vysílání, rozhovor v rozhlase) a informace v tisku.

Rozeslány byly rovněž dopisy a propagační letáky k výměně na krajské úřady a všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností se žádostí o provedení kampaně k výměně občanských průkazů v rámci správních obvodů těchto úřadů způsobem, který je v místě obvyklý – místní tisk, rozhlas apod. Veškerá uvedená opatření ze strany Ministerstva vnitra směřující k plynulému zajištění výměny občanských průkazů byla prováděna opakovaně.

V žádostech o provedení kampaně k výměně občanských průkazů byly obecní úřady vyzvány, aby přijaly taková opatření, která by přispěla k ulehčení výměny občanských průkazů bez strojově čitelných údajů zejména starším občanům, občanům dlouhodobě žijícím v léčebných zařízeních, domovech důchodců, domech s pečovatelskou službou nebo jiných podobných zařízeních, a na občany žijící osamoceně, popřípadě s nižší dopravní obslužností. Příslušným obecním úřadům bylo doporučováno zapojit do celé kampaně k výměně rovněž matriční úřady.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že právě v mimořádných případech se obecní úřady postavily k výměně příkladně. Zajišťovaly fotografování občanů a nabírání žádostí o vydání občanských průkazů přímo v domovech důchodců, v léčebných zařízeních apod. Pracovníci úřadů navštěvovali imobilní občany, občany osamoceně žijící, pomáhali vyplňovat žádosti o vydání občanských průkazů, popřípadě žádosti sami vyplňovali. V rámci první etapy výměny se s velkým úsilím takto podařilo vyměnit většinu občanských průkazů typu „knížka“ občanům, kteří měli uvedenou dobu platnosti „bez omezení“. Právě v této době byla v důsledku poslanecké iniciativy schválena novela zákona o občanských průkazech s účinností k 1. 10. 2005 (zákon č. 395/2005 Sb.), která povinnost vyměnit občanský průkaz do 31. 12. 2005 občanům narozeným před 1. 1. 1936 zrušila. Text této novely byl nejednoznačný, umožňoval pouze odsunutí povinnosti výměny do roku 2008. Následně novela zákona o občanských průkazech (zákon č. 342/2006 Sb.), zrušila povinnost výměny občanských průkazů těmto občanům definitivně.

Mnohé úřady se však setkaly s tím, že i přes zrušení povinnosti výměny občanských průkazů těmto občanům si někteří občané žádají o vydání nového občanského průkazu. Úřady  v takových případech nepožadují zaplacení správního poplatku vzhledem k tomu, že hlavním důvodem jejich žádosti je skutečnost, že fotografie na občanských průkazech již neodpovídá jejich aktuální podobě, s čímž mají mnozí občané značné potíže, například při vyřizování svých záležitostí v bankách, na poštách nebo při cestování.

Také v loňském roce byla v rámci předposlední etapy výměny občanských průkazů učiněna Ministerstvem vnitra všechna již výše zmíněná opatření (kampaň v tisku, televizi, rozhlase, dopisy na krajské úřady a příslušné obecní úřady s výzvou k provedení kampaně k výměně, byly rozeslány propagační letáky, obecním úřadům byl vytvořen program se seznamem občanů, kterých se povinná výměna týká apod.). I přes veškerá tato opatření jak ze strany Ministerstva vnitra, tak ze strany obecních úřadů, bylo začátkem listopadu 2007 zjištěno, že zbývá ještě vyměnit okolo 300 000 občanských průkazů. Tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč Ministerstvo vnitra vyzvalo zhruba 280 000 občanů dopisem ministra vnitra k podání žádosti o výměnu občanských průkazů. V dopise byla přiložena vyplněná žádost (s fiktivními údaji) jako vzor a prázdná žádost pro vyplnění. Občané byli upozorněni, že mohou využít možnosti korespondenčního zasílání žádosti prostřednictvím pošty. Smyslem celé akce bylo upozornit občany na důsledky nesplnění jejich povinnosti a zabránit tím problémům, ke kterým by mohlo v důsledku zneplatnění jejich občanského průkazu dojít. Jednalo se o vstřícný krok vůči občanům, přestože to mnozí z nich takto nechápali.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 5/2008.