Senát - návrhy zákonů k projednání v Poslanecké sněmovně
Na své projednání čekají v současné době v Poslanecké sněmovně tři senátní návrhy zákonů. První z nich připravila skupina senátorek a senátorů pod vedením senátora Jana Hálka. Jedná se o novelu zákona o vysokých školách, která si klade za cíl napravit chyby, jež se objevily v zákoně o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Podle senátora J. Hálka znění tohoto zákona vyvolalo bouři v řadě vysokých škol a dalších společnostech, protože zákon zásadně mění režim pracovního poměru akademických pracovníků. Navrhované znění znamená, že nelze do budoucnosti sjednat s docenty a profesory pracovní poměr na dobu určitou. Zároveň se navrhuje, aby všechny pracovní poměry docentů a profesorů a všech ostatních akademických pracovníků, se kterými vysoká škola uzavřela pracovní poměr na dobu určitou více než dvakrát za sebou, byly přeměněny na dobu určitou, pokud si to pracovník bude přát, a to bez ohledu na to, zda ho vysoká škola potřebuje či nikoli. To znamená, že zákon o vysokých školách ukládá zaměstnavateli zaměstnat akademického pracovníka, i když pro něho nemá žádnou práci, například po skončení projektu nebo při ukončení akreditace studijního programu. Pochybení je mimo tuto chybu v zákoně více, senátoři text upravili drobnými technickými korekcemi.
Další senátní návrh zákona předložil místopředseda Senátu Jiří Liška. Týká se účastníků protinacistického odboje a politických vězňů, resp. jejich pozůstalých, a reaguje na dosavadní oceňovací a odškodňovací zákony a nařízení vlády. Tyto příplatky se vždy úzce vázaly na pobírání důchodu z českého důchodového pojištění, avšak tuto podmínku ne všichni odbojáři nebo lidé perzekuovaní za minulého režimu splňovali. Proto byl zákonem zaveden institut jednorázového příplatku. Zároveň ale zákon zachovává pro všechny kategorie osob podmínku českého státního občanství. V případě pozůstalých se však dle J. Lišky jedná o zbytečně tvrdé opatření, a proto připravil senátní novelu zákona. Vzhledem k tomu, že je odškodňován právě jen vztah k poškozenému, není namístě, aby dle jeho slov existovalo rozlišení z hlediska státního občanství u pozůstalých osob. Je-li třeba vztah k České republice jednoznačně vyjádřit, děje se tak požadavkem státního občanství u přímého poškozeného. „Odškodňujeme nebo oceňujeme české odbojáře a politické vězně, a pokud už nežijí, tak jejich nejbližší příbuzné. A příbuzným je člověk úplně stejně, ať má či nemá české občanství,“ domnívá se J. Liška. Zákon napravuje nespravedlivý stav, kdy skutečně rozlišujeme pozůstalé podle toho, zda jsou nebo nejsou českými státními občany. „A spravedlnost, rovnost před právem je myslím pozice, kterou bychom měli v Senátu hájit,“ uvedl při předkládání zákona místopředseda Senátu J. Liška.
Třetí senátní návrh zákona, který čeká na projednání v Poslanecké sněmovně, předložil také místopředseda Senátu Jiří Liška. Jedná se o novelu zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Senátor J. Liška navrhuje, aby se promlčecí lhůta na dokončení majetkového vyrovnání prodloužila ještě o dalších pět let. Podle J. Lišky není proces vyrovnání dokončen, a to z různých důvodů. A zůstává několik set, možná několik tisíc oprávněných osob, které čekají na vypořádání svého nezpochybnitelného majetkového nároku, který je nyní ohrožen promlčením. „Pokud neprodloužíme promlčecí dobu a neposkytneme povinným i oprávněným osobám příležitost dokončit vyrovnání závazků, nezbude oprávněným osobám nic jiného, než hájit své nároky u mezinárodních soudů. A navíc ta prodloužená lhůta dá čas i vládě, aby se pokusila vyřešit tento dlouhodobě neudržitelný stav, za který, a to zdůrazňuji, je i stát spoluzodpovědný, protože přihlížel tomu, jak nebyly plněny povinnosti povinných osob,“ odůvodnil svůj návrh místopředseda Senátu Jiří Liška.
text -kk-