Petr Vícha

Projekt spočívá v dodávce tepla z Elektrárny Dětmarovice do Bohumína. V první řadě je určen pro městské domy a byty, dále pak pro školská a kulturní zařízení a ostatní objekty příspěvkových organizací města. Na teplovod však budou napojeny i objekty jiných vlastníků, zejména stavebních bytových družstev. Jedná se o spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Výhodou projektu je skutečnost, že vybraný dodavatel na sebe bere veškerá rizika spojená s projektovou přípravou, financováním projektu, provozováním vybudovaného zařízení a zajištěním dodávek tepla pro město Bohumín po dobu dvaceti let. Město má zajištěnu dodávku tepla za stabilní cenu, která může být upravována pouze za předem daných podmínek. Vlastní výstavba si vyžádá zhruba 500 milionů korun a bude hotova do konce roku 2011. První dodávky tepla do Bohumína budou zahájeny na podzim roku 2010. Náklady na výstavbu teplovodu hradí vybraný dodavatel.

Jsme jedním z prvních měst, které se tímto způsobem rozhodlo vybrat nového dodavatele tepla. Nejedná se ale o typický projekt PPP. Ten znamená „postav, provozuj a předej“, zatímco v našem případě koncesionář zařízení postaví a my zaručujeme dlouhodobý odběr s možností dalšího prodloužení. Ale právníci ministerstev i dodavatele doporučili využití koncesního zákona. Myslím, že nemusíme být vždy průkopníky a že to v nynější praxi přináší i určité potíže. Život totiž přináší potřebu drobných změn, například další připojení objektů nebo jiné technické řešení. U koncesního zákona jsou tyto změny obtížnější.

Výběr dodavatele tepla formou koncesního řízení je pro nás výhodný, protože náklady na investice potřebné k vybudování teplovodu nese koncesionář a nezatíží tak městský rozpočet. V době, kdy pomalu končí životnost stávajících kotelen, bylo pro město prioritou zajistit kvalitní dodávky tepla za co nejnižší cenu. Investice bude v době výstavby obtěžující, nájemníci se však mohou těšit na výrazné úspory v cenách tepla.

V současné době vlastníme dohromady čtyřicet domovních a blokových plynových kotelen, které dodávají teplo do městských objektů. Uvedené tepelné zdroje byly vybudovány většinou v letech 1994–1996. V dohledné době bychom do jejich obnovy museli investovat nemalé finanční prostředky z městského rozpočtu, které díky projektu PPP ušetříme. Firma má zajištěny dlouhodobé dodávky tepla a návratnost investice.

Financování investic formou PPP je pro město Bohumín něčím novým. Momentálně o dalších projektech neuvažujeme, použitá metoda je administrativně velmi náročná a vyplatí se opravdu jen u velkých projektů. Pečlivě si ale vyhodnotíme přínosy a do budoucna zvážíme, zda bychom nemohli u jiných projektů uplatnit podobný postup.

Ing. Petr Vícha, starosta

Zdeněk Krajčíř

Město Kopřivnice připravuje dlouhodobě řešení pro modernizaci systému centralizovaného zásobování teplem v Kopřivnici. Důvodů pro změnu tohoto systému je více, postupně přibývaly a nabývaly většího významu. Zejména se jednalo o to, že ten stávající je ztrátový, neefektivní a stává se nespolehlivým. Dále je morálně i fyzicky zastaralý. Město má zpracováno technické řešení modernizace tepelných sítí a nového tepelného zdroje s palivovou základnou na zemní plyn s možností následného využití kombinované výroby elektrické energie a tepla. Projekt vyžaduje investici kolem 250 mil. korun. Vzhledem k jeho finanční náročnosti bylo snahou města nalézt vhodný model, který by splňoval určité podmínky. Realizace projektu nebude mít vliv na městský rozpočet, vybudovaný majetek zůstane ve vlastnictví města, nedojde k navýšení ceny tepelné energie pro konečného odběratele a město si zachová vliv na tvorbu ceny tepla. Bylo navrženo několik variant organizačního zajištění projektu. Po konzultaci s odborníky se jako jediné výhodné řešení ukázala spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Na rozdíl od postupu dle zákona o veřejných zakázkách je proces výběru podle koncesního zákona komplikovanější a zdlouhavější, zejména s ohledem na dlouhodobost uzavřených smluv a kvůli zajištění provozu tepelných zařízení po dobu trvání smlouvy. Na druhou stranu je možné přenést rizika, související s projektováním, výstavbou a provozem tepelných zařízení, na soukromého partnera. Další výhody lze spatřovat v komplexnosti, neboť soukromý partner zajistí jak realizační dokumentaci, financování projektu, jeho realizaci, tak následně i jeho provoz. Je také zodpovědný za údržbu infrastruktury a poskytování služeb – dodávky tepelné energie odběratelům. Zadavatel za to umožní soukromému partnerovi vybírat úhrady za dodávky tepla od odběratelů. Smluvní vztah potrvá asi sedmnáct let, z toho provozní část patnáct let. Majetek centralizovaného zásobování teplem je stavěn do vlastnictví zadavatele s výjimkou nových připojení postavených po zahájení provozu systému. Po ukončení koncesní smlouvy může být tento nový majetek odprodán zadavateli za zůstatkovou hodnotu, po dobu platnosti smlouvy bude koncesionáři pronajat. Dle koncesního projektu budou investiční náklady uhrazeny zadavatelem koncesionáři před zahájením provozu z nájemného, které koncesionář zaplatí zadavateli jednorázově. Soukromý partner získává právo nakládat s aktivy, která patří zadavateli. Zadavatel má zájem na tom, aby pro něj byly smluvní vztahy zárukou stálé „hodnoty za peníze“, soukromý partner hledá maximální jistotu výnosu za poskytované služby a akceptovaná rizika. Pokud se nám podaří koncesní smlouvu uzavřít v letošním roce, bude nový systém zprovozněn koncem roku 2011.

Mgr. Zdeněk Krajčír, místostarosta

Petr Rund

Před samotným rozhodnutím, jak projekt financovat, si město nechalo zpracovat koncesní projekt. Varianta zahrnující PPP se ukázala finančně výhodnější, než ta, která počítala s vlastní investicí. V úvahu se bralo také to, že při volbě formy PPP lze některá rizika přenést na investora. Bylo proto rozhodnuto zapojit do projektu subjekt ze soukromé sféry, a to na základě koncesní smlouvy. Projekt se týká výstavby parkovacího domu se 400 parkovacími místy a 1800 m² komerčních ploch. Investor bude zodpovědný za stavbu tohoto domu a jeho údržbu po dobu trvání smluvního vztahu, to znamená dvaceti let. Parkovací dům přejde ihned po výstavbě do jeho vlastnictví. Dále se bude starat o pronájem komerčních prostor, tudíž o zajištění jejich dostatečné obsazenosti. Oproti tomu bude město smluvnímu partnerovi hradit poplatek za dostupnost, jehož výše bude známa až po ukončení koncesního řízení a fixně stanovená na celé období smlouvy. Příjem z pronájmu parkovacích míst připadne městu. Celkové náklady jsou zatím odhadované kolem 250 milionů korun. Díky soutěži investorů, různým cenám materiálu či využití nových technologických řešení lze předpokládat snížení výše uvedené částky. Výběr investora tohoto PPP projektu by se měl nastartovat v říjnu 2009.

Ing. Petr Rund, náměstek primátora

Adriena Mrázková

Pro město by financování a provoz celého projektu představovalo obrovskou zátěž a nebylo by možné zvolit žádnou z variant, které by představovaly jakýkoli investiční finanční závazek v horizontu několika let. Z tohoto důvodu se zvolila varianta formou PPP projektu. Pro město nezakládá přímý závazek a zároveň představuje variantu s maximálním přenesením rizik na koncesionáře. Stejně tak zajištění provozu areálu zimního stadionu a nabídku služeb koncesionář zajistí lépe a tak, aby byl pro něj zisk z provozu areálu zajímavý. Podstata spolupráce města s potenciálním investorem a provozovatelem areálu se v průběhu analytické části řešení projektu daleko více přiblížila charakteru koncese podle koncesního zákona, než původně uvažovaného nájmu. Město proto rozhodlo, v zájmu zajištění maximální právní jistoty a ochrany zájmů zúčastněných stran, o řešení realizace projektu formou koncesního řízení a udělení koncese podle koncesního zákona vybranému privátnímu partnerovi, a to koncese na stavební práce a služby.

Tento projekt spočívá v rekonstrukci a dostavbě areálu zimního stadionu s ohledem na jeho polohu a budoucí provoz. V rámci koncesního projektu se zvažovaly dvě varianty řešení. Minimální varianta spočívá v investici asi 75 mil. Kč a s návratností zhruba 29 let, optimální varianta počítá s investicí přibližně 165 mil. Kč a s návratností do 22 let. Jako vhodné stavebně- investiční řešení preferuje město optimální variantu, která řeší jeho potřeby v dlouhodobém horizontu.

O formě PPP projektu do budoucna uvažujeme při hledání partnera pro komplexní zajištění školního a předškolního stravování. Tím by se snížily náklady na energie a náklady na vybavení zařízení varen a jídelen. Stejným způsobem, běžným a ze zákona daným, budeme postupovat formou koncesního řízení při výběru provozovatele vodohospodářské infrastruktury.

Ing. Adriena Mrázová, starostka

Hana Randová

Výběr nového provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST, s. r. o. měl původně proběhnout podle zákona o veřejných zakázkách. Výběrové řízení bylo vypsáno jako soutěž s jediným kritériem výběru, a to „výší nájemného“ při taxativně stanoveném vývoji cen vodného a stočného. Hodnocení by v tomto případě bylo velmi jednoduché. Veřejná zakázka měla být ukončena v průběhu roku 2007 tak, aby již k 1. 1. 2008 byl znám nový provozovatel. S ohledem na negativní stanovisko Evropské komise k soutěžním kritériím výběrového řízení bylo nakonec výběrové řízení zrušeno. V podmínce EK je totiž uveden požadavek volnou soutěží určit výši tarifů vodného i stočného. Navíc se v České republice v té samé době začala vést diskuse o tom, zda provozovatel má být vybrán na základě klasického výběrového řízení či koncesního řízení. Podle stanovisek ÚHOS a MMR ČR z března 2007 se jedná o koncesi a s přihlédnutím k výši ročních nákladů a výnosů o „významnou koncesi“. Bylo tedy rozhodnuto o zpracování koncesního projektu. Po jeho schválení v orgánech zadavatele i v zastupitelstvech jednotlivých měst (tedy Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí) probíhá v současné době výběr koncesionáře. Dokončení celého řízení předpokládáme na podzim letošního roku, nový provozovatel by měl zahájit svoji činnost od 1. 1. 2010.

O dalším koncesním projektu zatím neuvažujeme. Podstatou koncese je, že existuje právo vybírat od uživatelů „poplatky“ za určité služby, jako jsou vodné a stočné, poplatek za parkování či za vstup na koupaliště. Následně municipalita toto právo k výběru poplatku poskytne někomu jinému a často i vyžaduje jeho podíl na investici, například při výstavbě či modernizaci. V některých případech je nutné poplatek rozšířit o určitou „vyrovnávací platbu“, třeba k ceně vstupného. Ten, kdo koncesi získá, pak obvykle investuje, staví, provozuje a vybírá poplatky po přiměřeně dlouhou dobu. Za současné situace na bankovním trhu není reálné uvažovat o koncesi na určitou službu v kompetenci výše uvedených měst na Táborsku. Lze ale konstatovat, že koncesní řízení na provozovatele vodohospodářské infrastruktury nám jako vlastníkům umožnilo stanovit si cíle pro nejbližší období, schválit cenovou strategii pro jejich dosažení a specifikovat finanční rozsah obnovy našeho vodohospodářského majetku.

Hana Randová, starostka města Tábor

Připravila ing. Ivana Jungová