Dokument „Právo občanů na bezpečnost v právním státě“ byl přijat Československým helsinským výborem dne 4. 7. 1991 na základě expertiz skupiny kriminologů a byl publikován v Literárních novinách ze dne 1. 8. 1991 a v časopise Právník v č. 1 z roku 1992. Podnětem k jeho vydání byl podstatný vzestup kriminality v tehdejším Československu začátkem devadesátých let. Nebudu se zabývat tímto dokumentem, jeho závěry a jejich realizací v celé šíři, omezím se pouze na několik poznámek.

1. Po stručné charakteristice faktorů, které způsobily prudký vzestup kriminality po listopadu 1989, je v dokumentu formulován závěr, že tento vzestup „není přechodným jevem a že předběžná prognóza dalšího vývoje je spíše negativní“. Vývoj v následujících letech tuto prognózu bohužel plně potvrdil.

Počty registrovaných skutků podle policejní statistiky v roce 1989 činily 120 768 skutků a kulminovaly v roce 1999 počtem 426 626 skutků. Od té doby poněkud klesly (2007 – 357 391 skutků). Podle těchto dat by byl vzestup kriminality po listopadu 1989 do poslední doby zhruba trojnásobný. Takový zjednodušující přístup ke kriminálněstatistickým datům a k jejich interpretaci však nemůže obstát. Získání pravdivých poznatků z kriminálních statistik předpokládá jejich kritickou analýzu, při níž musíme pracovat s indexy kriminality. Zejména se pak musíme zabývat i otázkou, zda trestněprávní pojem kriminality ve zkoumaných letech zůstal zhruba stejný, či zda došlo k jeho podstatným změnám. Značnou část celkové kriminality tvoří majetková kriminalita a právě její pojem se v řadě posledních let podstatně změnil. U řady majetkových trestných činů tvoří hranici mezi nimi a majetkovými přestupky výše způsobené škody. V této spojitosti je její význam tím větší, že s poklesem majetkové škody se četnost páchaných majetkových deliktů podstatně zvětšuje. Tato minimální škoda do 1. 7. 1990 činila 200 Kčs (viz stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu publikované pod č. 1/1986 Sb. rozh. tr.), postupně se zvyšovala a od 1. 1. 2002 činí 5000 Kč. Tento dvacetipětinásobný vzrůst je nepochybně podstatně větší, než by odpovídalo vývoji inflační křivky a změnám kupní síly koruny. Podle toho může být celkový vzestup kriminality ještě větší, než se všeobecně předpokládá, a je otázka, zda lze v posledních letech mluvit o stagnaci kriminality nebo dokonce o jejím poklesu (viz i data o kriminalitě mladistvých a jejich interpretaci). Trestněprávní pojem kriminality se ovšem změnil i v jiných směrech, i když méně výrazně.