Ministr zemědělství Jakub Šebesta předložil na schůzi vlády Návrh nařízení vlády o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní. Hlavním důvodem zpracování nařízení vlády je stanovení postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní. Postup je navržen jako operativní, bez zdlouhavého řízení tak, aby se finanční prostředky co nejdříve dostaly k poškozeným jako kompenzace za škody způsobené řízenými rozlivy na pozemcích, polních plodinách, lesních porostech a stavbách. Z hlediska stávajících pozemků, na které se vztahuje povinnost poskytování náhrady za škodu způsobenou rozlivem povodně, bylo při sestavování seznamu vybudovaných suchých nádrží identifikováno 209 suchých nádrží, ze kterých se rozsahem zátopy vymykají dvě suché nádrže: poldr Přítluky na Dolní Dyji se zátopou cca 1 300 ha a poldr Soutok u Lanžhota na soutoku Dyje a Moravy se zátopou cca 7 600 ha. Souhrnně plocha zátopy všech suchých nádrží činí necelých 10 tis. ha a jejich obhospodařování představuje potenciál pro možné náhrady škod. Tato plocha bude narůstat další výstavbou suchých nádrží.

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout byl předkladatelem Návrhu zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí, jehož cílem je zakotvit v našem právním řádu dosud neupravené základní pravomoci a působnost jednotlivých subjektů v oblasti realizace zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. V navrhovaném zákoníku jsou definovány pojmy zahraniční rozvojová spolupráce a humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí a uvedeny nejběžnější způsoby jejich uskutečňování, stanoveny základní pravidla pro nakládání s prostředky na jejich realizaci a působnost jednotlivých subjektů v dané oblasti včetně České rozvojové agentury. Současně se zákonem novelizují předpisy související s upravovanou problematikou, a to zákon o integrovaném záchranném systému a zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

 

Vláda dále projednala Výroční zprávu o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů v roce 2008, kterou předložil ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Posláním Správy je zajišťovat bezpečné ukládání radioaktivních odpadů dosud vyprodukovaných i budoucích v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí. Vynaložené finanční prostředky byly využity pro plnění úkolů podle vládou schváleného rozpočtu a plánu činnosti Správy. Celkem bylo v roce 2008 na nakládání s radioaktivními odpady vynaloženo 101,25 mil. Kč z toho 8,0 mil. Kč ze státního rozpočtu a zbytek z jaderného účtu tvořeném producenty radioaktivních odpadů. V roce 2008 zajistila Správa v souladu s předmětem své činnosti bezpečný a plynulý provoz provozovaných úložišť radioaktivních odpadů Dukovany, Richard v Litoměřicích a Bratrství v Jáchymově. Dále pokračovala v plnění programu vývoje hlubinného úložiště pro zajištění budoucího ukládání vysoce aktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Krátkodobé nízko a středněaktivní odpady tvoří objemově nejrozsáhlejší třídu. Vznikají v kapalné či pevné formě při provozu a vyřazování jaderných reaktorů a při nakládání se zdroji ionizujícího záření. Tyto odpady přestávají být radioaktivními během několika set let a proto je lze ukládat do přípovrchových úložišť. Technologie jejich zpracování a úpravy před uložením jsou dostatečně propracované a jsou v České republice zavedeny. Krátkodobé odpady z jaderné energetiky jsou ukládány v povrchovém úložišti v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Celkový objem úložných prostor 55 000 m³ je dostatečný k přijmutí všech provozních odpadů z elektráren Dukovany i Temelín, které splní podmínky přijatelnosti pro uložení, i k přijmutí krátkodobých odpadů z budoucího vyřazování obou jaderných elektráren. Úložiště je možno částečně využít i pro ukládání institucionálních odpadů. Zneškodnění krátkodobých odpadů z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví je zajištěno jejich ukládáním v úložištích Richard (u Litoměřic) a Bratrství (u Jáchymova). Úložiště Richard je vybudováno v komplexu bývalého vápencového dolu Richard II. Od roku 1964 se v něm ukládají institucionální odpady. Celkový objem upravených podzemních prostor přesahuje 17 000 m³, kapacita pro ukládání odpadu je přibližně poloviční. Úložiště Bratrství je určeno k umístění odpadů s přírodními radionuklidy. Vzniklo adaptací těžní štoly bývalého uranového dolu, kde bylo pro ukládání upraveno 5 komor o celkovém objemu přibližně 1 200 m³. Do provozu bylo uvedeno v roce 1974. V menší míře vznikají dlouhodobé odpady, které nejsou přijatelné k uložení do provozovaných přípovrchových úložišť. Pro tyto odpady jsou určeny požadavky na způsob a kvalitu jejich úpravy pro skladování a následné uložení v hlubinném úložišti. Tyto odpady skladují jak jejich původci tak i Správa. Vysoceaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo po jeho prohlášení za odpad nelze ukládat ve stávajících úložištích, konečné zneškodnění se předpokládá jejich uložením v hlubinném úložišti. Původci se mohou rozhodnout o jeho dalším využití. Do doby zprovoznění hlubinného úložiště je vyhořelé jaderné palivo skladováno u jejich původců.

 

Ministr financí Eduard Janota předložil na schůzi vlády Zprávu o vývoji finančního trhu v roce 2008 ze které vyplývá, že v roce 2008 se česká ekonomika nacházela v sestupné fázi hospodářského cyklu a ve 4. čtvrtletí vstoupila do recese. Za celý rok vzrostlo HDP o 3,2 %. Zpomalující růst reálného HDP byl koncem roku zasažen oslabováním světové poptávky. Počty subjektů v rozhodujících sektorech finančního trhu se meziročně výrazněji nezměnily. Proces pozvolné koncentrace trhu formou akvizicí a fúzí dále pokračuje. Na pojistném trhu dostala povolení k činnosti první univerzální zajišťovna. Objem přijatých vkladů i úvěrů vzrostl na nové rekordní hodnoty. Český bankovní sektor nebyl světovou finanční krizí bezprostředně zasažen. Ve prospěch českého bankovního sektoru hovoří především důslednější posuzování bonity žadatelů o úvěr, chybějící proces sekuritizace, minimální investice do problematických aktiv a významná role vkladů od klientů pro financování bank. Podíl klientských depozit k úvěrům patří k nejvyšším v rámci celé EU. Celkový objem vkladů i úvěrů vzrostl. Sektor domácností zaznamenal i v tomto období meziročně nejvyšší absolutní nárůst objemu vkladů (o 142,8 mld.). Celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních institucí vzrostlo o 16 % a ke konci roku přesáhlo 1 bil. Kč. Za relativně zdravé lze považovat, že se domácnosti zadlužují i nadále především z důvodu řešení bytových potřeb. Celkový počet smluv ve fázi spoření ke konci roku 2008 meziročně klesl na téměř 5,1 mil. Jedná se o pokračování trendu, kdy jsou v převážné většině ukončovány tzv. staré smlouvy se státní podporou ve výši 4 500 Kč. Změna ve struktuře smluv o stavebním spoření se pozitivně promítla do výše vyplacené státní podpory.