Zásadní změna v dosavadní práci veřejné správy
Náměstek ministra vnitra Mgr. Zdeněk ZajíčekZavedení informačního systému datových schránek je dalším krokem na cestě k eGovernmentu. Na podrobnosti jedné z kvalitativních změn české veřejné správy jsme se zeptali náměstka ministra vnitra Mgr. Zdeňka Zajíčka.
Pane náměstku, co je vlastně podstatou projektu datových schránek a autorizované konverze dokumentů?
Žádné zbytečné papírování, žádné čekání u přepážek. Přestává platit zlaté byrokratické pravidlo, že správním činnostem musí kralovat orazítkovaný dokument v papírové podobě. Tuhle zažitou představu, neměnnou od tereziánských dob, změnil zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. V účinnost vstoupil 1. července 2009 a k tomuto datu začaly být zprovozňovány elektronické datové schránky. Umožněna je konverze dokumentů mezi papírovou a elektronickou verzí, přičemž obě jsou rovnocenné. Naším cílem je vytvořit státem garantovaný systém pro elektronickou komunikaci.
Byl jste při zahájení provozu?
Datové schránky jsou uloženy na serverech a virtuální prostor, v němž se elektronická komunikace odehrává, vzniká vlastně propojením informačních systémů. Nenechal jsem si ujít historický okamžik, kdy spatřila světlo světa první obálka s přístupovými kódy do informačního systému datových stránek. Dne 1. července 2009 ve 14 hodin v Postservisu České pošty v Českých Budějovicích jsme spustili tisk první várky obálek se žlutým pruhem, které obsahují přístupové údaje. Česká pošta obdržela v noci před tím od Ministerstva vnitra databázi oprávněných osob. Obálky se vydaly ke statutárním zástupcům subjektů, které mají datovou schránku zřízenu ze zákona, tedy k orgánům veřejné moci a k právnickým sujektům zapsaných v obchodním rejstříku. Vedle zmíněných adresátů jsou přístupové kódy samozřejmě zasílány i těm, kteří si o zřízení datové schránky požádali.
Znamená to, že v současné době nejsou zřízeny žádné datové schránky, ale teprve se rozesílají obálky?
Nikoli, datové schránky jsou zřízeny, nejsou však aktivovány. K jejich aktivaci dochází postupně, tak, jak se ti, kteří obdrželi ony přístupové kódy, rozhodnou pro tu správnou chvíli. Každý subjekt má nyní až do konce října čas na to, aby použil vstupní kódy, aktivoval a zprovoznil svoji schránku. Dokud tak neučiní, schránka sice existuje, ale informační systém datových schránek, označovaný zkratkou ISDS, ji “nevidí” a nepřizná tudíž její existenci ostatním.
Proč je umožněno datové schránky ještě tak dlouho nepoužívat, když už existují?
Jak už jsem zmínil, v dosavadní práci veřejné správy se jedná o zcela zásadní změnu. Vzniká veřejná správa efektivnější a levnější. Veřejná správa založená stále více na elektronické komunikaci vyžaduje však od mnohých zúčastněných osob změnu v jejich myšlení a přístupu. Proto je tu časový prostor, který mimo jiné dává také možnost vyzkoušet si nový typ komunikace nanečisto v modelovém prostředí. Teprve, když zúčastněné osoby nabudou jistoty, jak s datovou schránkou nakládat, mohou se rozhodnout pro vstup do ostrého provozu. Reálně se dá počítat s tím, že všechny osoby, kterým byla datová schránka zřízena ze zákona, si budou své datové schránky aktivovat postupně. Největší zájem očekáváme v průběhu září a října. Definitivně musí mít všichni schránky aktivovány k 1. listopadu letošního roku.
Datové schránky jsou ale v provozu již delší čas, nebo alespoň ono testovací prostředí...
Ano, dali jsme nejprve možnost jedenácti vybraným orgánům veřejné moci, aby vstoupily do tohoto modelového prostředí, vyzkoušely si v něm práci a samozřejmě, aby nám poskytly své zkušenosti a připomínky. Na jejich základě došlo ještě k některým úpravám a od 1. června si mohli všichni zájemci testovat v demo verzi, jak vypadá práce v prostředí datových schránek. Testovací prostředí bylo tedy k dispozici už měsíc před spuštěním ostrého provozu.
Jaké kroky budou v rozvoji eGovernmentu následovat?
Strategii eGovernmentu uskutečňujeme už přes dva a půl roku podle přesného plánu: prvním krokem bylo zprovoznění kontaktních míst Czech POINT, druhým KIVS neboli komunikační infrastruktura veřejné správy. Nyní se nám podařilo realizovat předposlední krok. K 1. červenci 2010 bychom měli završit naše úsilí zavedením základních registrů - registru obyvatel, registru osob, registru územní identifikace, adres a nemovitostí a registru práv a povinností. Jejich systém vychází z toho, že stát má mnoho poboček a institucí, které potřebují sdílet informace, jež se týkají lidí, firem, majetku a jejich práv a povinností. To jsou klíčové údaje, které ve veřejné správě potřebujeme sdílet. Díky datovým schránkám a základním registrům budeme mít komplexní přehled o české byrokracii. Budeme vědět, kolik je úřadů a jaké kompetence mají. Konečně bude možné začít hodnotit, zda se veřejná správa v České republice dělá efektivně a kvalitně.
Text: Jiří Chum
Foto: Radoslav Bernat