Senát - deset let od rozšíření NATO
V den 10. výročí přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě 12. března byla v Senátu zahájena dvoudenní mezinárodní konference s názvem deset let od rozšíření NATO: Úspěchy, výzvy a vyhlídky. Na konferenci, kterou pořádal Senát spolu s Ministerstvem zahraničích věcí a s Ministerstvem obrany, byly pozvány přední osobnosti současného politického života i ti, kteří stáli v čele státu v době, kdy naše republika vstoupila do NATO. Mezi čestné hosty patřil například bývalý český prezident Václav Havel, bývalý premiér Miloš Zeman nebo bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý. Vedle nejvyšších vládních a ústavních činitelů České republiky jako premiéra Mirka Topolánka, ministryně obrany Vlasty Parkanové a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga se jednání zúčastnili i hosté ze zahraničí, například generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, bývalá prezidentka Lotyšska Vaira Vike-Freiberga, exministryně zahraničí USA Madeleine K. Albright a mnoho dalších osobností, které při rozšiřování Aliance sehrály klíčovou roli. Do Prahy přijeli též čelní představitelé vojenského vedení Aliance, včetně vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě generála Bantze Craddocka.
První den konference byl zaměřen na politický rozměr rozšíření a související proměny Aliance. Ohledně dalšího rozšíření Aliance se ve svých názorech shodli prakticky všichni vystupující. Jako první vystoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Ve svém projevu hovořil o významu Aliance, jenž trvá i v současném světě zvláště vzhledem k celosvětovým bezpečnostním rizikům v podobě mezinárodního terorismu. Mluvil i o dalším rozšíření NATO. „Severoatlantická aliance prokázala svůj hluboký smysl a životaschopnost v letech studené války a prokazuje ji i nyní na počátku 21. století. Bylo by proto osudovou chybou se snažit paralyzovat její organizaci vznikem různých samostatných paralelních regionálních struktur, které sledují často nevyřčené zájmy některých bývalých velmocí a které by jen těžko byly schopny čelit globálním soudobým bezpečnostním hrozbám,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka.
O rozšíření Alianace ve svém poselství účastníkům konference napsal i bývalý prezident USA Bill Clinton: „Jsem přesvědčen, že dveře Aliance zůstanou otevřené dalším novým demokraciím ochotným a schopným vzít na sebe odpovědnost spojenou se členstvím,“ napsal mimo jiné B. Clinton. Podle Václava Havla by se NATO mělo v budoucnosti rozšířit ještě o Ukrajinu a Bělorusko. Zároveň je ale dle jeho slov třeba, aby se Severoatlantická aliance vymezila geograficky a jasně bylo stanoveno, kde začíná a kde končí.
Podle generálního tajemníka Jaap de Hoop Scheffera znamenalo rozšíření Aliance před deseti lety velký přínos pro evropskou bezpečnost. I on potvrdil, že NATO zůstává otevřené i pro další země. Podle jeho slov však rozšiřování Aliance nesmí být cílem samo o sobě, ale pouze prostředkem, jak zajistit bezpečnost všech jejích členů. „Země, které se připojí k NATO, nesmí být pouze konzumenti bezpečnosti, ale také zajišťovatelé bezpečnosti,“ uvedl mimo jiné Jaap de Hoop Scheffer. Druhý den se účastníci jednání věnovali vojenským aspektům, očekávání, výzvám a budování nových vojenských schopností.
V rámci mezinárodní konference byla v Senátu také otevřena výstava Svoboda i odpovědnost, 60 let existence a 10 let členství. Výstava, kterou připravil Senát spolu s Vojenským historickým ústavem a Národním muzeem, je instalována ve Valdštejnské zahradě a v historických prostorách Valdštejnského paláce. Ve Valdštejnské zahradě si zájemci mohou výstavu prohlédnout denně od 1. dubna, kdy se zahrada pro veřejnost po zimním období opět otevře, historické prostory Valdštejnského paláce jsou přístupny zájemcům každý víkend od 10 do 17 hodin.
Text: -kk-
Foto: Archiv Senátu PČR