Lisabonská smlouva a další rozvoj oblasti justiční spolupráce ve věcech trestních v Evropské unii?
JUDr. Anna SYKOVÁ, Ph.D., Ministerstvo zahraničních věcí, Praha
Oblast justiční spolupráce ve věcech trestních je velmi citlivě vnímanou politikou EU s ohledem na státní suverenitu členských států. Lisabonská smlouva přináší významné změny pro tuto oblast v rámci primárního práva EU. Předmětem následujícího příspěvku je popis změn a jejich dopad na uvedenou spolupráci.
Lisabonská smlouva (dále jen LS) slavnostně podepsána dne 13.12.2008 v Lisabonu aktuálně prochází nelehkým obdobím procesu ratifikace v jednotlivých členských státech EU. Situace po odmítnutí LS v irském referendu si vyžádala revizi scénáře vstupu v platnost LS, podle něhož se předpokládalo, že pokud budou všechny ratifikační listiny k LS uloženy do 31. prosince 2008, vstoupí LS v platnost dnem 1. ledna 2009, tj. od počátku českého předsednictví v Radě EU. Další perspektiva dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy bude zřejmě jasnější po příštím zasedání Evropské rady, která se má konat ve dnech 15.-16. října 2008. Také v ČR je cesta Lisabonské smlouvy trnitá.
Jednou z nejvíce citlivých a zároveň diskutovaných oblastí, nejen v ČR, ale i v ostatních členských státech EU, je oblast svobody, bezpečnosti a práva. , zejména pak oblast justiční spolupráce ve věcech trestních. Trestní právo bývá považováno za jeden z hlavních atributů státní suverenity. Proto jakýkoliv zásah spočívající v jen dílčím přenesení určité pravomoci může být považován za omezení státní suverenity, resp. za zásah do výsostných práv státu.
Právě pro oblast justiční spolupráce ve věcech trestních přináší Lisabonská smlouva poměrně radikální změny, které ve svém důsledku mají, resp. v případě vstupu v platnost LS budou mít vliv na další vývoj pro oblast svobody, bezpečnost a práva. Předmětem tohoto příspěvku nebude, s ohledem na rozsah ani nemůže být, detailní popis, resp. rozbor, který LS přináší v této oblasti. Půjde pouze o seznámení čtenáře s hlavními změnami, které ve vztahu k politikám třetího pilíře EU, zejm. pak pro oblast justiční spolupráce ve věcech trestních nastanou v případě vstupu v platnost LS.
Onou primární a možná do jisté míry i „revoluční“ změnou je zrušení tří pilířové soustavy práva EU. Oblast justiční a policejní spolupráce ve věcech trestních přechází pod systém prvního pilíře EU. Jednotlivé politiky justice a vnitra jsou tak sloučeny do hlavy V s názvem „prostor svobody, bezpečnosti a práva“ ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Z toho plyne, že opatření přijatá na základě hlavy V budou podléhat tzv. řádné legislativní proceduře, tj. přijímání aktů na základě kvalifikované většiny v procesu spolurozhodování s Evropským parlamentem. Mnoho odborníků na unijní právo dochází v tomto aspektu k názoru, že sloučení prvního a třetího pilíře EU ustanoví více koherentní a lépe srozumitelné schéma kompetencí EU v této oblasti. Legislativní procedura bude zjednodušena odstraněním požadavku jednomyslnosti, zároveň však je třeba počítat se vzrůstajícím vlivem Evropského parlamentu a rolí Evropského soudního dvora.
Celkově lze dodat, že sloučení unijních pilířů bude mít významný dopad na oblast justiční a policejní spolupráce ve věcech trestních, kdy do budoucna na základě ustanovení hlavy V SFEU může dojít k dalšímu posunu v integračním vývoji, resp. k prohloubení spolupráce v těchto oblastech, které jsou často z pohledu členských států velmi senzitivně vnímány s ohledem na státní suverenitu.
Jednou z nejvíce citlivých a zároveň diskutovaných oblastí, nejen v ČR, ale i v ostatních členských státech EU, je oblast svobody, bezpečnosti a práva. , zejména pak oblast justiční spolupráce ve věcech trestních. Trestní právo bývá považováno za jeden z hlavních atributů státní suverenity. Proto jakýkoliv zásah spočívající v jen dílčím přenesení určité pravomoci může být považován za omezení státní suverenity, resp. za zásah do výsostných práv státu.
Právě pro oblast justiční spolupráce ve věcech trestních přináší Lisabonská smlouva poměrně radikální změny, které ve svém důsledku mají, resp. v případě vstupu v platnost LS budou mít vliv na další vývoj pro oblast svobody, bezpečnost a práva. Předmětem tohoto příspěvku nebude, s ohledem na rozsah ani nemůže být, detailní popis, resp. rozbor, který LS přináší v této oblasti. Půjde pouze o seznámení čtenáře s hlavními změnami, které ve vztahu k politikám třetího pilíře EU, zejm. pak pro oblast justiční spolupráce ve věcech trestních nastanou v případě vstupu v platnost LS.
Onou primární a možná do jisté míry i „revoluční“ změnou je zrušení tří pilířové soustavy práva EU. Oblast justiční a policejní spolupráce ve věcech trestních přechází pod systém prvního pilíře EU. Jednotlivé politiky justice a vnitra jsou tak sloučeny do hlavy V s názvem „prostor svobody, bezpečnosti a práva“ ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Z toho plyne, že opatření přijatá na základě hlavy V budou podléhat tzv. řádné legislativní proceduře, tj. přijímání aktů na základě kvalifikované většiny v procesu spolurozhodování s Evropským parlamentem. Mnoho odborníků na unijní právo dochází v tomto aspektu k názoru, že sloučení prvního a třetího pilíře EU ustanoví více koherentní a lépe srozumitelné schéma kompetencí EU v této oblasti. Legislativní procedura bude zjednodušena odstraněním požadavku jednomyslnosti, zároveň však je třeba počítat se vzrůstajícím vlivem Evropského parlamentu a rolí Evropského soudního dvora.
Celkově lze dodat, že sloučení unijních pilířů bude mít významný dopad na oblast justiční a policejní spolupráce ve věcech trestních, kdy do budoucna na základě ustanovení hlavy V SFEU může dojít k dalšímu posunu v integračním vývoji, resp. k prohloubení spolupráce v těchto oblastech, které jsou často z pohledu členských států velmi senzitivně vnímány s ohledem na státní suverenitu.