Sněmovna - registr územní identifikace, adres a nemovitostí
Poslance čeká na únorové schůzi Poslanecké sněmovny rekordní počet více než 230 bodů programu k projednání. Mezi ně patří například návrh nového daňového řádu, návrh na omezení jízdy kamionů na českých silnicích nebo novela devizového zákona, která usnadní cizincům nákup českých nemovitostí. Předseda Sněmovny Miloslav Vlček již dříve vyjádřil obavy, zda takové množství stihne Sněmovna projednat během tří týdnů, jež na to má k dispozici. Poslanci by měli také posoudit vládní návrh zákona na vypořádání podílů v zemědělských družstvech, i vládní novely zákona o cenách, zákona o podpoře regionálního rozvoje nebo o podnikání na kapitálovém trhu či o pojišťovnictví. Kromě toho by poslanci měli schvalovat státní závěrečný účet za předloňský rok nebo výroční zprávy o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře za loňský rok.
Státní veterinární dozor a Česká obchodní inspekce by měly nově dohlížet nad dodržováním zákazu prodeje výrobků z kůže koček a psů. Rozdělení jejich kompetencí při kontrole přináší vládní novela veterinárního zákona, kterou se také bude zabývat Poslanecká sněmovna. Kontrolní pravomoci si mezi sebe rozdělí státní veterinární dozor a obchodní inspekce. Tyto kůže bývají většinou dovážené z asijských zemí ze zvířat, která jsou mnohdy týrána. Podle předsedy sněmovního zemědělského výboru Jiří Papeže jde o technickou normu, která zavádí nová nařízení Evropské komise.
Odběratelé tepla z tepláren by mohli mít v budoucnu právo nahlížet do nákladů výrobců a porovnávat ceny, které platí, s cenami jiných výrobců. Měli by mít také možnost sdružovat se a ostatní strany, teplárny i úřady, by s nimi musely jednat. Vyplývá to z pozměňovacího návrhu k vládní novele energetického zákona, který byl schválen sněmovním kontrolním výborem. Účelem návrhu je kromě jiného zamezit neoprávněnému zdražování tepla. Teplárenské společnosti budou muset také na webových stránkách zveřejňovat podklady pro své cenové kalkulace. Sdružení budou moci teplárnu požádat i o podrobnější rozpis nákladů. Státní energetická inspekce by také měla mít nově možnost kontrolovat kvalitu spalovaného paliva. To by mělo zamezit situacím, kdy dodavatel tepla uvádí cenu za drahé a kvalitní palivo, ale ve skutečnosti topí třeba nekvalitními zbytky mazutu.
Problematika územní identifikace je v současné době upravena řadou právních předpisů, dosud však ani jeden resort nebyl povinen shromažďovat a poskytovat veškerá územně identifikační data tak, aby nedocházelo k duplicitnímu sběru dat a aby byly pokryty základní informační potřeby všech orgánů veřejné moci. V současné době existují např. ústřední identifikační registr adres (ÚIR-ADR) v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, registr sčítacích obvodů a budov (RSO) v působnosti Českého statistického úřadu, informační systém evidence obyvatel (ISEO-ADR) v působnosti Ministerstva vnitra a informační systém katastru nemovitostí (ISKN) v působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Nejednotná data nemohou umožňovat efektivní sběr a sdílení údajů tak, aby to odpovídalo současným potřebám moderní veřejné správy a eliminovalo chybovost sbíraných údajů.
Vláda proto připravila a zaslala do Sněmovny návrh zákona o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bude stanoven správce tohoto registru, kterým bude Český úřad zeměměřický a katastrální. Zcela zásadní bude stanovení jednotlivých editorů údajů. Úlohu hlavního editora bude plnit Český úřad zeměměřický a katastrální, dalšími editory budou Český statistický úřad, obce a stavební úřady. Zakotvení této činnosti si vyžádá novelu zákona o obcích, o hlavním městě Praze a stavebního zákona.
Registr územní identifikace má být veřejný, protože neobsahuje žádné osobní údaje, a proto na registr územní identifikace nedopadá zákon o ochraně osobních údajů. Navrhuje se, aby údaje z registru územní identifikace byly dálkovým přístupem poskytovány bezúplatně, zatímco v ostatních případech bude za poskytnutí údajů z tohoto registru požadována úplata. Důvodem je skutečnost, že poskytování dálkovým přístupem obstará plně výpočetní technika, takže tento způsob poskytování údajů neklade žádný nárok na pracovní síly. Naproti tomu v ostatních případech je poskytování údajů pracné a neobejde se bez lidské práce. Proto jsou ostatní způsoby poskytování údajů mnohem nákladnější a je třeba požadovat úplatu.
Text –žam-