Kvalita ve veřejné správě

Příloha 

Strategie Národní politiky kvality v České republice na období let 2008 až 2013 pro vyšší kvalitu života občanů České republiky

Politika podpory kvality jako důležitá součást úsilí o odpovídající úroveň konkurenceschopnosti evropského průmyslu začala v Evropské unii v hloubi devadesátých let minulého století. Už při podepisování asociačních dohod a při předvstupních rozhovorech o přijetí České republiky do Evropské unie muselo být české straně zřejmé, za jak významný a nezbytný úkol považuje Evropská komise programy zvyšování kvality ve všech oblastech života v zemích ucházejících se o členství v Unii. Přesto byla Národní politika podpory jakosti v České republice přijata až v roce 2000.

Program Národní politiky podpory jakosti (dále NPJ) byl schválen vládou České republiky usnesením číslo 458 z 10. května 2000 jako souhrn záměrů, cílů, metod a nástrojů ke zvyšování jakosti výrobků, služeb a činností v rámci národní ekonomiky a veřejné správy. Cílem NPJ v tehdejším znění bylo dosáhnout lepšího postavení českých subjektů na jednotném trhu Evropské unie a posílit jejich konkurenceschopnost na evropských a světových trzích.

Rada České republiky pro jakost, ustavená na základě tohoto usnesení tehdejším ministrem průmyslu a obchodu doc. Ing. Miroslavem Grégrem, dostala za úkol koordinovat a usměrňovat činnost jednotlivých resortů a ostatních organizací při plnění úkolů NPJ. Povinností ministra průmyslu a obchodu od té doby je podávat o plnění usnesení vlády číslo 458 a činnosti Rady ČR pro jakost pravidelné informace vládě České republiky.

Mezi stěžejní aktivity Rady ČR pro jakost v letech 2000 až 2007 patřilo:

• Zvyšování konkurenceschopnosti českých firem podporou zlepšování kvality jejich řízení a produktů.
• Každoroční vyhlašování projektů podpory jakosti. Ty byly především zaměřeny na vzdělávání v oblasti jakosti.
• Vydávání odborných publikací o metodách podpory kvality (za období 2000 – 2005 bylo vydáno 54 publikací).
• Zpracovávání Národního programu podpory jakosti, jehož priority pro daný rok realizují dnes spolu s ústředními správními úřady i desítky nevládních organizací.
• Realizace Programu Národní ceny ČR za jakost (usnesení vlády č. 806/2001), který je v současné době určen jak pro podnikatelský, tak pro veřejný sektor.
• Realizace Programu Česká kvalita (usnesení vlády č. 685/2002), zaměřeného jak na zlepšení ochrany spotřebitelů, tak na podporu malých a středních výrobců a poskytovatelů služeb prostřednictvím značek kvality.
• Podpora zlepšování kvality ve veřejném sektoru (především prostřednictvím implementace modelu CAF (Common Assesment Framework – Společný hodnotící rámec) vyvinutého Evropským institutem pro veřejnou správu (EIPA) specielně pro organizace veřejného sektoru.
• Pořádat každoročně Radou vyhlašovaný program „Listopad – Měsíc kvality v ČR“. V tomto měsíci se vždy uskuteční po celé České republice řada konferencí, seminářů, diskusních panelů, kulatých stolů, apod. Vyvrcholením je pravidelná mezinárodní konference v Praze, předání Národní ceny ČR za jakost předsedou vlády na Pražském hradě a předání ocenění v rámci Programu Česká kvalita na Večeru s Českou kvalitou.

Velmi zhruba lze říci, že Rada ČR pro jakost ve zmíněném období plnila úkoly v oblasti podpory kvality vyplývající z NPJ vcelku úspěšně a spoluvytvářela tak předpoklady pro relativně bezproblémové fungování českých organizací jak podnikatelského, tak veřejného sektoru ve strukturách Evropské unie. Mohla by proto padnout otázka, proč vůbec nepokračovat beze změny v dosavadním způsobu uskutečňování Národní politiky podpory jakosti z roku 2000. Nejzákladnější důvody pro modifikaci dosavadního postupu lze ve stručnosti shrnout takto:

• Vývoj v odborném nazírání na důležitost rozvoje kvality a její řízení v podnikání a veřejném sektoru ve světě i v České republice v uplynulých letech byl natolik prudký, že to nutně vyžaduje v řadě oblastí změnit priority a přístupy státu k efektivní podpoře rozvoje kvality. Například podnikatelský sektor v České republice, nasycený certifikáty kvality podle ISO 9001, potřebuje k dalšímu rozvoji kvality své činnosti použít jiný stimul; posuzování kvality činností organizací ve veřejném sektoru bylo v NPJ z roku 2000 ve zcela „zárodečném stavu“, takže reálný vývoj v České republice literu dosavadní NPJ v tomto sektoru značně předstihl.
• Nazírání na důležitost rozvoje kvality v politické a společenské sféře (měřeno chováním a názory řady politiků i většiny občanů) se ve zmíněném období naopak zlepšilo jen neuspokojivě málo. Svědčí o tom například stále se mezi politiky vyskytující snahy „ušetřit“ i velmi malé prostředky na podporu celospolečenského rozvoje kvality na základě zcela mylných názorů, že „to je věcí podnikatelů a stát se tím zabývat nemá“, přesto, že se ve vyspělých tržních ekonomikách jasně prokázaly pozitivní efekty dobře nasměrované státní podpory rozvoje kvality. Veřejnost (velmi stručně řečeno) částečně vlivem sociálních důvodů a částečně vlivem marketingové „masáže“ prodejců podléhá dosud ve své většině kampaním „nejnižších cen“ a cílené zaměřování na kvalitu ji zatím dosti míjí.

Pokud bychom se tuto situaci (spolu s řadou dalších nedostatků, které vidíme, ale pro stručnost je neuvádím) nepokusili změnit, vědomě bychom budoucí možné prosperitě České republiky vytvářeli nepříznivé podmínky. Dnešní svět je světem rychlých proměn a tak například rychlý hospodářský rozvoj Číny a Indie nebo v poslední době Ruské federace spolu s tamní levnější pracovní silou hrozí během nedlouhého období přesunem řady jednodušších výrob z České republiky na východ. Slyšíme-li nyní občas kolem sebe projevy, slovně podporující vizi České republiky jako státu s národním hospodářstvím výrazně založeným na „vysokých technologiích“, může se nám to zdát prozíravé a velmi přijatelné. Ve zmíněných veřejných vystoupeních, hojně skloňujících slova „věda, výzkum, inovace“ však většinou absentuje slovo „kvalita“, a není to náhoda. Jde, bohužel, o dlouhodobé, hluboké společenské nepochopení úlohy kvality jako pilíře inovací a „High Tech“, a také nepochopení úlohy státu při jejím rozvíjení. Přitom všem na očích může být historický příklad Japonska, které se z rozvalin hospodářství po druhé světové válce dostalo až do role významného hospodářského konkurenta USA (v automobilovém průmyslu, elektronice i jinde), mimo jiné v důsledku výrazného akcentu na kvalitu, rozvíjenou systematicky, důsledně a s velikou podporou japonského státu. Skutečnost, že inovační aktivita je pupeční šňůrou spojená s růstem kvality, a obráceně - péče o kvalitu je zdrojem inovací a informací, to už před desetiletími „všem, kdo mají uši ke slyšení“ vysvětlil vynikající americký ekonom Joseph Schumpeter, rodák z Třešti u Jihlavy.

Na základě snahy změnit tento nepříznivý stav Rada ČR pro jakost, zpracovala návrh nové Strategie Národní politiky kvality (dále Strategie) v České republice na období let 2008 až 2013, o němž bych rád čtenáře alespoň stručně informoval. Plné znění Strategie lze nalézt na www.npj.cz.

Návrh Strategie vychází z analýzy výsledků dosavadního plnění Národní politiky podpory jakosti a na základě vyhodnocení současné situace definuje na příští období poslání, vizi, rámec a dlouhodobý strategický cíl této politiky. Tím je spoluvytvářet v České republice prostředí, ve kterém je úsilí o vysokou kvalitu trvalou součástí všech oblastí života společnosti i jednotlivých občanů a růst kvality života v České republice je veden cestou udržitelného rozvoje.

Záměry přitom Strategie člení do základních sektorů, přiřazuje k nim odpovědné realizátory a navrhuje nástroje, potřebné k jejich dosažení. Strategie také definuje základní přínosy Národní politiky kvality, které bude znamenat její realizace pro podnikatelskou sféru, veřejnou správu i pro celou občanskou společnost.

Předložená znění jsou nutně kompromisními formulacemi vyplývajícími z potřeby nalézt společný základ názorů na problematiku priorit Národní politiky kvality.

Přitom byly samozřejmě do textu zapracovány závazky České republiky, vyplývající z legislativy a přijatých politik Evropské unie (například Lisabonská strategie a další) a legislativa a politiky České republiky (například Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013, Strategie celoživotního učení) a to tak, aby prostřednictvím komplexní podpory kvality v české společnosti se podpořily směry vývoje, představující důležité vklady do zajištění budoucí prosperity České republiky.

Strategie Národní politiky kvality v České republice na období let 2008 až 2013 pro úspěšnou budoucnost České republiky v rámci Evropské unie i ve světě vidí jako základ nutnost skutečně komplexního zvýšení kvality života české společnosti. To vysvětluje široký záběr Strategie od výroby a privátních služeb, přes veřejné služby – počítaje v to školství, zdravotnictví, sociální služby, policii, veřejnou dopravu a státní správu i samosprávu, přes oblast péče o životní prostředí, až například k péči o kulturu či památky. Strategie se chce na tom všem podílet mezirezortní koordinační a metodickou činností, zejména se zaměřením na osvětu, vzdělávání a výchovu. Tuto snahu pak dokument promítá konkrétně do jednotlivých sfér života společnosti.

Základním zdrojem úspěchů každé společnosti jsou vždy vzdělaní, dostatečně kvalifikovaní pracovníci. Strategie Národní politiky kvality proto za základní prioritu považuje systematické zvyšování kvality systému vzdělávání, zlepšování jeho efektivity a rozšiřování systému celoživotního vzdělávání. Klade přitom mimořádný důraz na posílení oblasti kvalitního technického vzdělávání, jehož důležitost pro úspěšnou budoucnost České republiky nebyla zatím plně doceněna. Národní politika kvality bude proto usilovat, aby zkvalitňování vzdělávacího systému na všech středních a vysokých školách počítalo i s posilováním technické gramotnosti. Podobně jsou pak základní záměry Strategie rozpracovány pro oblast zvýšení kvality veřejné správy, kvality služeb. Abych nehovořil jen obecně, uvedu alespoň některé příklady priorit konkrétněji, byť je jejich vytrhnutí z kontextu riskantní. Takže pro doplnění:

V oblasti kvality vzdělávání vidíme u základního vzdělávání nutnost posílit důraz na morálku, etiku, občanské vědomí a výchovu k toleranci; u středoškolského posuzovat jeho kvalitu více podle míry společenského uplatnění na trhu práce. Mimořádnou důležitost musí mít kvalitní další vzdělávání (mimoškolní včetně podnikového), počítaje v to už zmíněné vzdělávání celoživotní.

Hned za oblast vzdělávání patří mezi prioritami oblast péče o životní prostředí, protože koncepce Strategie považuje udržitelný rozvoj za jednu ze základních podmínek skutečného růstu kvality života v České republice. Z tohoto důvodu péče o životní prostředí musí prostupovat svými projevy rozvoj všech složek života společnosti.

K vyšší kvalitě životního prostředí pak Strategie chce přispět podněty, které by ovlivňovaly celou společnost, počínaje občany a konče velkými korporacemi, prostřednictvím lepšího hospodaření se surovinami a energiemi, vyšší recyklací, lepším nakládáním s odpady a odpadními vodami a nižším znečišťováním ovzduší. Jedním z prostředků pro to by měla být podpora certifikovaného označení ekologicky šetrně provozovaných výrob, šetrných služeb a šetrných výrobků na trhu.

V oblasti kvality podnikání (všech oblastí a druhů) jako důležitou prioritu vidíme etiku v podnikání (CSR - Společenskou odpovědnost organizací – a její hodnocení), subjekty ekonomické sféry pak Strategie směruje od pouhého plnění norem jakosti podle ISO ke skutečně komplexnímu zvyšování kvality všech složek systému činností firem a institucí, k promítnutí tohoto úsilí do produktových inovací vyššího řádu a k dalším krokům, vedoucím k podnikatelské excelenci a zvýšení konkurenceschopnosti firem v mezinárodním měřítku. Jako prioritu dále Strategie prosazuje rozšíření věrohodné certifikace výrobků a služeb; rozšíření značek kvality v Programu Česká kvalita, větší prestiž a rozšíření Národní ceny kvality.

V oblasti zemědělské výroby, výroby potravin a lesnictví jako priority vidí rozvoj kvality života na venkově, podporu výroby kvalitní a konkurenceschopné zemědělské produkce (prostřednictvím certifikace) a podporu výroby a prodeje kvalitních potravin (certifikace, program Klasa), zemědělské hospodaření šetrné k životnímu prostředí a ekologicky přijatelné hospodaření v lesích (certifikace).

V oblasti sociálních služeb Strategie prosazuje dostupnost těchto služeb, podporuje ověřování kvality pomocí standardů kvality sociálních služeb, podporuje soutěž o Cenu kvality v sociální péči jako prostředek ke zlepšování spokojenosti klientů, podporuje vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků v sociálních službách a jako jednu z důležitých činností pro kvalitu sociálních služeb vidí podporu tzv. sociálního začleňování.

V oblasti veřejného sektoru hodlá Strategie podporovat rozvoj kvality veřejné správy (mimo jiné spoluprací Rady kvality ČR s Ministerstvem vnitra při oceňování kvalitní činnosti v soutěži o Národní cenu za kvalitu ve veřejném sektoru), spolupracovat při ověřování kvality v této oblasti (CAF, ISO, EFQM apod.), pomáhat s rozšiřováním poznatků tzv. dobré praxe (benchmarking, benchlearning) a podporovat dobrovolné aktivity, zlepšující kvalitu života občanů („Zdravé město“ apod.).

Podpora růstu kvality činností a služeb veřejného sektoru se tímto samozřejmě nevyčerpává, Strategie například počítá se spoluprací Rady kvality ČR s MV i při vydávání příruček CAF, při Ceně kvality MV a Národní ceně kvality, při organizaci konferencí o kvalitě ve veřejné správě, při realizaci programů zvyšování kvality v územní i ústřední státní správě, při podpoře implementace modelu CAF a hodnocení organizací v celém veřejném sektoru.

Tak by bylo možno pokračovat dál a dál s tím, že Strategie rozpracovává priority v dalších oblastech, přiřazuje k nim odpovědné realizátory a navrhuje nástroje, potřebné k jejich dosažení.

Úsilí o vyšší kvalitu činnosti bylo třeba promítnout i do způsobu práce Rady ČR pro jakost, pro niž je navržena nová organizační struktura, opírající se více o činnost expertů, soustředěných v nově navržených odborných sekcích. Gestory těchto sekcí pak budou například Ministerstvo průmyslu a obchodu pro sekci Podpory kvality podnikání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro sekci podpory kvality vzdělávání, Ministerstvo zemědělství pro sekci podpory Kvality potravin a zemědělských surovin, Ministerstvo vnitra pro podporu kvality ve veřejné správě nebo Ministerstvo životního prostředí pro sekci podpory kvality ochrany životního prostředí.

V oblasti financování realizace Národní politiky kvality navrhuje Strategie oproti dosavadnímu způsobu financování řešit zvýšenou potřebu prostředků pro informační, osvětovou a výukovou činnost diverzifikací finančních zdrojů, včetně využití příspěvků z Evropských fondů. V dnešní době všeobecného hledání úspor zdůrazňujeme, že předložená Strategie pro realizaci Národní politiky kvality nezvyšuje pro svou realizaci oproti dosavadnímu stavu finanční náklady na veřejné rozpočty. Pokládali bychom však za obrovskou chybu, kdyby z hlediska státního rozpočtu nepatrný příspěvek na její realizaci byl „ušetřen“ v době, kdy politiku kvality podporují nejen vlády všech zemí EU, a dále třeba USA, Japonska, Kanady či Austrálie, ale chápou a podporují ji i vlády takových dříve „rozvojových zemí“, jako je Argentina nebo Turecko.

Záměrem předloženého návrhu Strategie Národní politiky kvality v České republice na období let 2008 až 2013 je tedy účinněji podpořit rozvoj kvality nejen jako neodmyslitelný pilíř pro dosažení plné konkurenceschopnosti české ekonomiky v mezinárodním měřítku, ale také v širším pojetí jako podmínku komplexního zvyšování kvality života celé české společnosti v budoucnosti.

Naplňování předloženého návrhu Strategie napomůže nejen úspěšné realizaci záměrů, vyplývajících z již přijatých vládních strategií, jakou je Národní strategický referenční rámec nebo Strategie celoživotního učení České republiky, ale i plnění mezinárodních závazků České republiky, vyplývajících z ambiciózní Lisabonské strategie Evropské unie.

Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc.
předseda Pracovní skupiny pro Strategii Rady kvality České republiky

Print  E-mail  X Corp.   Facebook