Schválen návrh novely zákona o základních registrech a novely krizového zákona
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o základních registrech a novely krizového zákona.
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony.
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Základní registry:
Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o základních registrech a další související zákony.
Základní registry jsou jedním z projektů eGovernmentu - koncepce moderní veřejné správy založené na využívání informačních a komunikačních technologií. Podstatou tohoto projektu je vytvoření 4 základních registrů veřejné správy, kde se budou soustřeďovat nejdůležitější údaje o občanech, cizincích, právnických osobách a orgánech veřejné moci.
Systém základních registrů by měl tvořit páteř komunikace mezi orgány veřejné moci a umožňovat sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy tak, aby občan (cizinec) nemusel dokládat údaje, které jsou o něm vedeny v příslušném registru. Systém je přitom otevřen i využívání pro potřeby informačních systému provozovaných v soukromé sféře. Ostrý provoz základních registrů by měl být spuštěn k 1. červenci 2012.
Předmětem navrhovaného zákona je v návaznosti na aktuální stav přípravy spuštění ostrého provozu základních registrů upravit některé technické podrobnosti zápisu údajů a jejich poskytování oprávněným subjektům. Navrhované změny by měly přispět k vyšší míře efektivity celého systému v souladu s obecným cílem zajistit sdílení údajů v informačních systémech veřejné správy a snížit tak významně administrativní zátěž jak pro fyzické a právnické osoby, tak pro orgány veřejné moci.
Součástí navrhovaného zákona je i novela zákona o občanských průkazech, která v návaznosti na systém základních registrů omezuje zápis některých údajů do občanského průkazu. Novela počítá s nepovinným zápisem údaje o rodinném stavu (k 1. lednu 2012) a údaje o adrese místa trvalého pobytu (k 1. lednu 2017) do občanského průkazu, a to v souvislosti se zavedením nového typu elektronicky čitelného občanského průkazu, který by měl umožňovat elektronický přístup k údajům vedeným o občanovi v příslušném registru. Navrhuje se z občanských průkazů úplně vypustit zápis rodného čísla, a to k 1. lednu 2020. K ukončení zápisu tohoto údaje tedy dojde až poté, co bude systém základních registrů fungovat 8 let a zajišťovat online aktualizovaný elektronický přístup k údajům vedeným o občanovi. Systém základních registrů navíc používá jiné identifikátory než rodné číslo, a lze tedy předpokládat, že dojde k postupnému utlumování používání rodného čísla pro identifikaci fyzické osoby.
Občanský průkaz by měl nadále sloužit k identifikaci držitele pomocí základních údajů, tedy podle jména, příjmení, data a místa narození nebo čísla dokladu.
Krizový zákon:
Poslanecká sněmovna také ve třetím čtení schválila návrh zákona o krizovém řízení. Krizový zákon vytváří právní rámec pro působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení.
Hlavní důvody pro zpracování návrhu zákona:
- nutnost zapracovat do právního řádu České republiky požadavky směrnice Rady Evropské unie o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu,
- potřeba vytvořit podmínky pro řešení problematiky kritické infrastruktury na národní úrovni,
- cílem je rovněž upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni.
Jiří Reichl
ředitel odboru a tiskový mluvčí