Knihovny pro zdravotně znevýhodněné

Projekty 

V České republice žije asi milión, tedy deset procent obyvatel se zdravotním handicapem. Jak se vyrovnávají se službami výše uvedeným uživatelům veřejné knihovny v České republice, zjišťovala v roce 2007 průzkumem Národní knihovna.

Průzkum s názvem Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné byl zaměřen především na knihovny krajů a obcí, i když mezi 137 knihovnami, jež se ho zúčastnily, byly i jiné včetně těch, které se na služby zdravotně znevýhodněným specializují (¹). Knihovny odpovídaly na otázky týkající se služeb tělesně, smyslově a mentálně handicapovaným uživatelům. Zkoumána byla i nabídka elektronických služeb, které mohou znamenat výhodu pro imobilní nebo smyslově znevýhodněné osoby.

Nejčastější službou tělesně znevýhodněným je bezbariérový přístup do knihovny (téměř tři čtvrtiny knihoven), asi polovina nabízí bezbariérový pohyb i ve vnitřních prostorách. Není to uspokojivá situace. Bezbariérový přístup a pohyb by měl být ve veřejných institucích standardem; jde ovšem o úpravy velmi nákladné, pro mnoho knihoven zatím nerealizovatelné. Mnohem pozitivnější je situace v nových a nově rekonstruovaných knihovnách.

Donáška (dovážka) či zásilková služba do bytu klienta částečně problémy s bariérami v knihovně řeší. Uživatelům se sníženou mobilitou ji poskytuje přes čtyřicet procent knihoven. Donáška není finančně náročná a v menších místech se často realizuje; ochotu k jejímu zavedení by mělo více knihoven, pokud by handicapovaní uživatelé projevili zájem.

Téměř dvě třetiny knihoven poskytují specifické služby zrakově znevýhodněným. Většinou je to půjčování zvukových dokumentů (zvuková knihovna) a aktivity ve spolupráci s organizacemi zrakově handicapovaných (²). Některé knihovny nabízejí speciální hardware či software v půjčovnách a studovnách. Pouze šestnáct procent knihoven má však ve fondu knihy v Braillově písmu. Zásady Blind Friendly pro webové stránky dodržuje jen dvacet jedna procent knihoven, ještě horší je situace, pokud jde o vnější a vnitřní zvukové označení knihovny. Intenzivně se této skupině věnují například v městských knihovnách v Kyjově, v Ostravě, Strakonicích, Třebíči či krajských knihovnách ve Zlíně, Karlových Varech, Havlíčkově Brodu.

Speciální služby sluchově handicapovaným poskytuje jen málo knihoven, alespoň jednu ze služeb pouze necelá třetina respondentů. Sluchové postižení vnímá majoritní společnost zjednodušeně, moc o něm neví (³). Indukční smyčku nabízejí pouze tři knihovny (Krajská knihovna Karlovy Vary, Knihovna Kroměřížska a Masarykova veřejná knihovna Vsetín); jde o knihovny, které se snaží splňovat evropský standard dostupnosti svých služeb i pro tyto uživatele. Na uvedenou skupinu se zaměřují například i knihovny v Klatovech, Jihlavě, Opavě, Pelhřimově či Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodu.

Také mentálně handicapovaným téměř polovina knihoven začala nabízet specifické služby. Jde především o vzdělávací a společenské akce pro skupiny a spolupráci s organizacemi pečujícími o mentálně znevýhodněné klienty. Vzdělávací akce pořádají knihovny pravidelně především pro děti s mentálním handicapem, obvyklá je spolupráce se speciálními školami a stacionáři; pouze u tří knihoven se vyskytly také akce pro osoby pečující o mentálně handicapované. Významné jsou zkušenosti Krajské knihovny F. Bartoše ve Zlíně či Městské knihovny v Sedlčanech.

V průzkumu byl zjišťován také rozsahelektronických služeb, které knihovny poskytují, alespoň jednu z nich naleznete u 107 knihoven, tedy 78 % respondentů. V ideálním případě se totiž vzdálený uživatel, má-li z domova přístup k internetu, může k informaci o zdroji (knize či jiném dokumentu) i jeho lokalizaci dostat z domova, dokument si může objednat a v některých knihovnách jsou schopni dopravit mu jej formou dovážkové/donáškové či zásilkové služby do bytu; pokud jde o elektronické dokumenty, je tato služba rovněž nasnadě. Zatím však jde opravdu pouze o výjimečnou možnost.

Za nejčastější bariéry poskytování specializovaných služeb znevýhodněným osobám považují knihovny nevyhovující prostory, nedostatečné nebo nevhodné vybavení, absenci potřebné techniky a nedostatek financí na zlepšení situace, případně bariérový vstup do knihovny či přístup k ní. Téměř stejně často však knihovny poukazují na nezájem handicapovaných a jejich organizací o (nabízené) služby knihovny nebo na váznoucí a nedostatečnou vzájemnou komunikaci. Více o průzkumu naleznete na URL adrese http://knihovnam.nkp.cz/docs/ Handicap_vysledky_pruzkumu.doc.

Text: Zlata Houšková

Poznámky:

1. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana (KTN), Univerzitní knihovna pro nevidomé Masarykovy univerzity v Brně, Mediatéka Jazykového centra Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Knihovna občanského sdružení Cesta domů.
2. Jedná se o místní pobočky SONS a Tyflocenter, jimž poskytují knihovny prostory pro aktivity; v některých knihovnách tyto organizace přímo sídlí (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem).
3. Významnou roli by knihovny mohly sehrát i v osvětové činnosti pro slyšící a ve sbližování minority neslyšících a příslušníků majoritní společnosti, například pořádáním přednášek o sluchovém handicapu. I to je však v knihovnách ojedinělá záležitost.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook