English

V ochranném opatření ministerstva zdravotnictví k omezení překročení státní hranice České republiky, jež nabylo účinnosti 1. července 2020, se v bodě I/5 nařizuje "všem subjektům, které přijímají na území cizince za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit, kteří vstoupili na území České republiky po 1. červenci 2020, zajistit těmto cizincům:

1. ubytování po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně místa, kde bude vykonáváno karanténní opatření v případě jeho nařízení orgánem ochrany veřejného zdraví,

2. zdravotní péči nebo registrujícího poskytovatele zdravotních služeb po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně úhrady zdravotní péče, není-li zajištěna jinak,

3. návrat zpět do země původu v případě ztráty účelu pobytu na území České republiky".

A bod I/6 následně nařizuje: "všem občanům třetích zemí předložit k žádosti o pobytové oprávnění, nejpozději před vyznačením víza do cestovního dokladu, na příslušném zastupitelském úřadu České republiky doklad podle § 31 odst. 3 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje závazky subjektu dle bodu I.5“.

Dle výše citovaných ustanovení ochranného opatření je všem dotčeným subjektům (zejména zaměstnavatelům a vzdělávacím zařízením), u nichž budou cizinci vykonávat činnost, která je účelem jejich pobytu v České republice, cizinci do ČR přicházejí, nařízeno, aby v souvislosti s ochranou před zavlečením onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 stanoveným způsobem za tyto cizince zodpovídali. Garance zaměstnavatele či přijímající vzdělávací instituce jsou vyžadovány v souvislosti s ubytováním, zdravotní péčí a návratem zpět do země původu.

Povinnost zajistit cizinci (zahraničnímu pracovníkovi/zahraničnímu studentovi) ubytování je nutno interpretovat v tom smyslu, že dotčený subjekt (zaměstnavatel či vzdělávací instituce) musí dohlédnout na to, aby měl cizinec vhodné ubytování na území ČR skutečně zajištěné, případně mu se zajištěním ubytování pomoci. Tato povinnost neznamená, že by dotčený subjekt měl direktivně určovat, kde bude cizinec ubytován, nebo jeho ubytování nutně hradit. Ubytování si může cizinec zajistit a uhradit sám, dle své úvahy a možností. Cílem opatření je stanovit zodpovědnost dotčeného subjektu zejména za místo pobytu cizince v případě, že mu orgánem ochrany veřejného zdraví bude nařízena karanténa, příp. izolace, kterou nebude moci absolvovat např. na ubytovně nebo kolejích.

Pokud se jedná o zdravotní péči a úhradu za ni, je vzhledem k zaměření ochranného opatření text směřován k tomu, aby měl cizinec ve svém zdravotním pojištění zahrnutu mj. i péči související s onemocnění COVID-19. Přičemž je na příslušném subjektu, aby tuto skutečnost u cizince ověřil. Pokud vzniknou náklady spojené se zdravotní péčí, které nebudou kryty zdravotním pojištěním, či je neuhradí cizinec sám, bude za úhradu zdravotní péče odpovědný dotčený přijímající subjekt.

Zajištění návratu zpět do země původu v případě ztráty účelu pobytu na území ČR neznamená, že by zaměstnavatel či vzdělávací instituce měli sami zajišťovat či hradit odjezd cizince (svého zaměstnance či studenta) z našeho území a jeho návrat do země původu. Značí to ale závazek přijímajícího subjektu, že by v případě vycestování takové osoby z našeho území za asistence orgánů státní správy mohl nést za takový postup finanční zodpovědnost. Je tedy v zájmu přijímajícího subjektu přesvědčit se, že cizinec má vycestování řádně zajištěno, případně mu se zajištěním vycestování pomoci např. tím, že zajistí rezervaci jízdenky/letenky.

Z těchto důvodů je na základě bodu I/6 ochranného opatření po občanech třetích zemí vyžadováno doložení dokladu, kterým se dotčený subjekt k výše uvedenému zaváže, čímž zároveň stvrdí, že je s touto povinností obeznámen a srozuměn. Formulář dokladu ke stažení ZDE.