Modernizace veřejné správy
Zapojení veřejnosti do projektu odstranění byrokracie, veřejná diskuze a databáze konzultujících organizací, grémium
Nikdo zřejmě nepochybuje o tom, že obsah pojmu veřejná správa nelze limitovat výčtem institucí, které správu věcí veřejných výkonávají, ať už na celostátní, krajské či místní úrovni. Chybou by bylo také nahlížet na veřejnou správu jako na množinu všech úředníků, kteří ji vykonávají.
Jako jednu z možností nabízí Ministerstvo vnitra pohled na veřejnou správu jako na šestiúhelník - hexagon, jehož jednotlivé vrcholy jsou navzájem provázány.
Občan je asi nejdůležitějším prvkem hexagonu, protože on je klientem veřejné správy, tak je na něj třeba nahlížet - co možná nejvíce mu usnadnit styk s úřady a co možná nejméně mu znepříjemňovat život nadbytečnou regulací. Zároveň je třeba veřejnou správu v maximální možné míře pro občana zprůhlednit, učinit ji otevřenou a umožnit tak občanům participovat na jejích rozhodnutích.
Naproti tomu úředník je základním stavebním kamenem veřejné správy. A není postatné, zda jde o úředníka ministerstva nebo úředníka vykonávajícího státní správu v přenesené působnosti na kraji či obci. Na úředníky by mělo být nahlíženo všude stejně, musí být vyžadována vysokákvalita jejich výkonu a průběžné vzdělávání. Obzvlášť velký důraz je třeba klást na kvalitu řízení na všech úrovních.
Kvalitní legislativa je základem kvalitní veřejné správy. Je to hlavní nástroj, který vláda používá k ochraně základních společenských hodnot a k ovlivňování chování občanů či právnických osob. Měla by ovšem být přijímána jen v případech, kdy je to nezbytně nutné, aby nezpůsobovala zbytečnou byrokratickou zátěž, zároveň by měla být co nejjednodušší a nejsrozumitelnější.
Důležitým aspektem fungování veřejné správy je organizace, tedy způsob a umístění jejího výkonu. Vždy je třeba hledat rovnováhu mezi maximálním přiblížením výkonu veřejné správy občanovi a efektivním vynakládáním veřejných prostředků. Zároveň je důležité, aby bylo možné co největší množství agendy vyřídit na jednom kontaktním místě - zásada "obíhají informace, nikoliv občan".
S tím samozřejmě souvisí i využití moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Ty je ovšem nutno vnímat pouze jako nástroj změn, nikoliv cíl sám o sobě. Při jejich zavádění se pak často stává, že administrativní zátěž je přesunuta z jednoho subjektu (občan) na subjekt jiný (úřad), cílem by ale měla být spíše minimalizace celkové zátěže pro všechny zúčastněné strany.
O peníze jde pak vždy až v první řadě. Systému rozpočtování, způsobu alokace zdrojů na jednotlivé aktivity v rámci veřejné správy a provázání rozpočtů se strategickámi prioritami vlády/ministerstev/zastupitelstev je proto třeba věnovat významnou pozornost.
Všechny snahy o zefektivnění veřejné správy by měly směřovat ke všem zmíněným spektům veřejné správy - vrcholům hexagonu. Jedině tak lze zajistit skutečně systémové zlepšení.
Daniel Trnka, MV
eGovernment News 2008