Obecně o schengenské spolupráci

Zrušenou ochranu hranic nahrazují tzv. kompenzační opatření, zejména se jedná o společná pravidla a zesílenou spolupráci v oblasti ochrany vnějších hranic schengenského prostoru. Činnosti států při udržování bezpečnosti společného prostoru bez kontrol zahrnují dále policejní a justiční spolupráci, sdílení údajů pomocí Schengenského informačního systému (SIS), vydávání schengenských víz nebo ochranu osobních údajů.
 

Klíčová slova

• schengenské acquis - rozumí se jím Schengenská dohoda, Schengenská prováděcí úmluva, Protokoly a úmluvy o přistoupení k Schengenské dohodě a Schengenské prováděcí úmluvě s příslušným Závěrečným aktem a prohlášeními a Rozhodnutí a prohlášení Výkonného výboru a akty k provedení úmluvy, které byly vydány orgány, na něž Výkonný výbor přenesl své rozhodovací pravomoci a další legislativní dokumenty rozvíjející původní akty.

• vnější hranice - v kontextu Schengenu se vnější hranicí rozumí pozemní, vzdušné a mořské hranice členských států, pokud nejsou vnitřními hranicemi. Vnější hranice České republiky se nacházejí pouze na mezinárodních letištích.

• vnitřní hranice - v kontextu Schengenu se vnitřní hranicí rozumí společné pozemní hranice členských států, letiště, která se nacházejí na území členských států a jsou určená pro provozování leteckých spojení pouze mezi členskými státy, a v neposlední řadě i námořní přístavy určené pro pravidelnou trajektovou dopravu výlučně z území na území členských států, bez přerušení plavby v přístavech mimo toto území.
  V případě České republiky tvoří vnitřní hranice společné pozemní hranice se sousedními státy, včetně říčních a jezerních hranic, a letiště nacházející se na území České republiky, na kterých jsou provozovány lety mezi Českou republikou a ostatními členskými státy schengenského prostoru (tj. vnitrostátní letiště a mezinárodní letiště v případě uskutečňování letů, při nichž není překročena vnější hranice).

• policejní a justiční spolupráce - policejní spoluprací se rozumí předcházení trestným činům v Evropské unii, jejich odhalování a vyšetřování. Výchozím bodem justiční spolupráce je vzájemné uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech, sbližování právních předpisů a stanovení minimálních pravidel.

• Schengenský informační systém (SIS) - společný informační systém států zapojených do schengenské spolupráce, jehož hlavním účelem je udržení vysoké úrovně bezpečnosti ve společném prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. SIS umožňuje členským státům sdílet informace o osobách a o věcech, které jsou využívány při provádění hraničních kontrol a jiných policejních a celních kontrol ve vnitrozemí, i při posuzování žádostí o udělení víza či povolení k pobytu.
   

Dne 7. března 2023 bude spuštěna nová, zdokonalená verze SIS, která obsahuje nové druhy záznamů a zpracovávaných údajů.
 

Základní dokumenty

Problematiku Schengenského práva upravuje řada legislativních aktů Evropské unie, které se v souhrnu nazývají schengenské acquis.

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)
• Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Schengenská prováděcí úmluva)
• Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky

Základní informace o schengenské spolupráci

Schengenská spolupráce je označením pro spolupráci států v rámci schengenského prostoru. Původní dohody pěti evropských států z roku 1985, k nimž se vzápětí přidaly další státy, byly převzaty do práva Evropské unie a následně rozpracovány evropskými právními předpisy. Dnes tvoří Schengenský prostor 26 států Evropy, včetně 22 členských států Evropské unie.

V roce 1985 uzavřelo pět evropských států (Německo, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) v lucemburském městečku Schengen dohodu, jejímž účelem bylo zrušit kontroly na hranicích mezi těmito státy a zajistit tak volný pohyb zboží a služeb přes hranice. V roce 1990 státy potvrdily vzájemnou spolupráci podpisem Schengenské prováděcí úmluvy, která detailně upravila všechny náležitosti související se zrušením hraničních kontrol na vnitřních hranicích a zavedením kompenzačních opatření.  Praktičnost, kterou Schengenský prostor představoval pro pohyb zboží, služeb a osob, přiměla další evropské státy pro přistoupení k Schengenu. V roce 1995 přijala tehdejší Evropská společenství Amsterodamskou smlouvu, v níž se rozhodla přejmout Schengenské úmluvy do práva Evropských společenství. Od té doby se schengenský prostor a jeho právní úprava staly oblastí výhradně upravovanou předpisy Evropských společenství, resp. Evropské unie.

V současné době tvoří Schengen 26 států, a to 22 členských států Evropské unie (Belgie, Francie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Řecko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko) a dále Norsko, Island, Švýcarsko a od roku 2011 Lichtenštejnsko. Jmenované nečlenské státy EU jsou přidruženy k Schengenu prostřednictvím asociačních dohod. Součástí Schengenu naopak nejsou některé z bývalých nebo stávajících členských zemí EU, a to Velká Británie, dále Irsko, Kypr, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. Tyto státy se podílejí pouze na některých aspektech Schengenu¹. Na rozdíl od Velké Británie a Irska se Rumunsko, Bulharsko, Kypr a Chorvatsko mají do Schengenu plně zapojit.

[1] stav k říjnu 2017

Způsob zajištění bezpečnosti v prostoru bez hranic

Nejviditelnějším znakem Schengenu je zrušení hraničních kontrol na vnitřních hranicích mezi státy schengenského prostoru. Aby zavedení volného pohybu osob nevedlo k vzestupu kriminality, nelegální migrace a k celkovému snížení úrovně bezpečnosti, obsahují schengenská pravidla komplexní systém opatření kompenzujících zrušení hraniční kontroly na vnitřních hranicích a také formuluje výjimky, za nichž je možné dočasně znovu zavést hraniční kontroly na vnitřních hranicích.
 

Kompenzační opatření

V návaznosti na zrušení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru byla přijata řada kompenzačních opatření, která se týkají následujících oblastí:

• ochrana vnějších hranic států schengenského prostoru a kontrol osob překračujících tyto hranice (jednotné standardy)
• vstup a pobyt občanů třetích zemí (zejména společná vízová politika a vydávání schengenských víz)
• spolupráce justičních a policejních orgánů,
• sdílení údajů o některých osobách a věcech důležitých pro zajištění bezpečnosti a práva ve společném prostoru (zejména prostřednictvím Schengenského informačního systému),
• hodnocení standardů provádění kompenzačních opatření,
• ochrana předávaných a sdílených osobních údajů.
   

Mezi nezbytná kompenzační opatření byla zahrnuta také jednotná pravidla týkající se udělování azylu a nabývání, držení a předávání střelných zbraní a střeliva, která se však brzy začala vyvíjet vlastními cestami a dnes se již v zásadě za schengenské standardy nepovažují. Bez spolupráce v těchto oblastech by se však zrušení kontrol nepochybně neobešlo.
 

Dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích

Součástí bezpečnostních opatření na hranicích, která mají reagovat na výjimečné situace potenciálně ohrožující vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek státu, je také možnost dočasně znovu zavést kontroly na vnitřních hranicích Schengenu. Pravidla pro dočasné znovuzavedení kontrol stanoví Schengenský hraniční kodex v čl. 25 (preventivní obnovení kontrol na hranicích z důvodu předvídatelné hrozby, jako je mezinárodní sportovní utkání, návštěva státníka apod.), v čl. 28 (obnova kontrol na hranicích v bezprostřední reakci na existující ohrožení veřejné bezpečnosti nebo vnitřního pořádku státu, jako např. teroristický útok) a v čl. 29 (dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, přijaté státem na základě doporučení orgánů Evropské unie z důvodu mimořádného ohrožení fungování Schengenského prostoru jako celku).
 

Schengenský informační systém

Schengenský informační systém neboli SIS je společný informační systém států zapojených do schengenské spolupráce, který pomáhá národním orgánům sdílet informace a spolupracovat v oblasti přeshraničního trestného činu, podporuje bezpečnost, hraniční kontrolu a spolupráci v oblasti vymáhání práva.

SIS zahrnuje informace o hledaných, pohřešovaných nebo sledovaných osobách a informace o odcizených nebo pohřešovaných vozidlech a předmětech (zejména doklady totožnosti, osvědčení o registraci vozidla a státní poznávací značky).

V souladu se zásadami ochrany údajů se může každý člověk domáhat opravy nebo výmazu informací uložených v SIS. Žádosti o změnu nebo výmaz informací uložených do SIS je třeba adresovat státu, který je do systému vložil. V případě záznamu provedeného Českou republikou je možné adresovat žádosti Policejnímu prezidiu. Více informací zde.

Pravidla pro překračování hranic a způsob provádění kontrol na nich

Pravidla pro překračování hranic schengenského prostoru stanoví Schengenský hraniční kodex. V této souvislosti je třeba rozlišovat mezi vnitřními a vnějšími hranicemi schengenského prostoru. Všechny osoby a zboží překračující vnější hranice schengenského prostoru, ať už se jedná o pozemní hranice, mezinárodní letiště nebo mořské přístavy, podléhají kontrolám. Naopak vnitřní hranice je možné v zásadě překračovat na jakémkoliv místě a v kteroukoliv denní či noční hodinu, aniž by se prováděla hraniční kontrola.

Podrobnější a další praktické informace jsou dostupné v sekci Informace pro cizince, Cestování po EU / Schengenu.

• Kontroly na vnějších hranicích
  Při kontrole se rozlišuje, zda se jedná o občany států Schengenu a EU včetně jejich rodinných příslušníků a občany ostatních (tzv. třetích) zemí.
  Zatímco cílem kontroly občanů EU je ověřit totožnost a platnost předloženého cestovního dokladu, občané třetích zemí jsou podrobeni důkladné kontrole, během které je kromě totožnosti a platnosti cestovního pasu ověřováno také splnění všech dalších podmínek nezbytných pro vstup a pobyt ve společném prostoru (např. zdůvodnění účelu pobytu, dostatek prostředků na obživu během celého předpokládaného pobytu apod.). Všechny osoby překračující vnější hranice Schengenu (včetně občanů EU) jsou podrobeny systematické kontrole v příslušných databázích.

• Odepření vstupu
  V případě, že občan třetí země nesplňuje podmínky vstupu na území Schengenu stanovené evropskými a národními právními předpisy, lze mu odepřít vstup. Více informací zde.

• Kontroly na vnitřních hranicích
  Na vnitřních hranicích států Schengenu se kontroly osob v zásadě neprovádějí. Volnost pohybu osob přes vnitřní hranice schengenského prostoru však není absolutní. I po zrušení hraničních kontrol je třeba dbát na dodržování pravidel vyplývajících z předpisů daného státu. Schengen nijak nemění místní omezení vyplývající z pravidel silničního provozu, ochrany přírody a krajiny či soukromého majetku. Stejně tak se v jednotlivých zemích liší předpisy stanovující např. nejvyšší povolenou rychlost, tolerovanou hladinu alkoholu v krvi při řízení motorových vozidel, lhůty pro hlášení pobytu, pravomoci právo vynucujících orgánů apod.
  Schengenská pravidla samozřejmě poskytují každému státu právo - a do určité míry i povinnost - provádět i nadále policejní opatření za účelem boje s kriminalitou a nelegální migrací v souladu s národní legislativou. Každý schengenský stát tedy může provádět kontroly osob na svém území. Tato policejní opatření - zvláště ta prováděná v příhraničních oblastech - však nesmí mít podobu ani účinek rovnocenný hraničních kontrolám. V obecné rovině by tak policejní kontroly v příhraničí měly splňovat tato kritéria:

  • nemají za cíl ochranu hranic,
  • vycházejí z všeobecných policejních informací a zkušeností týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost a mají především za cíl bojovat proti přeshraniční trestné činnosti,
  • jsou plánována a prováděna tak, že se zřetelně odlišují od systematických kontrol osob na vnějších hranicích,
  • provádějí se na základě namátkových kontrol.

Společná vízová politika pro krátkodobé pobyty (pobyty do 90 dní)

Společná vízová politika je dalším prvkem schengenské spolupráce a zároveň jedním ze základních předpokladů fungování schengenského prostoru. Stejně jako podílení se na vytváření a následné uplatňování stejných pravidel a standardů ochrany vnějších hranicích, i vytváření a dodržování jednotných postupů při vydávání krátkodobých (schengenských) víz si klade za cíl zejména eliminovat potencionální migrační či bezpečnostní rizika pro schengenský prostor. Pravidla pro vydávání krátkodobých víz jsou upravena unijním předpisem, tzv. vízovým kodexem (nařízení EP a Rady (ES) č. 810/2009).

Dalším prvkem společné vízové politiky je uznávání společného seznamu třetích zemí, jejichž občané mají vízovou povinnost nebo které byly od této povinnosti osvobozeny. I při utváření těchto seznamů je zohledňováno zejména bezpečnostně-migrační hledisko, zároveň však nelze opomenout mezinárodně-politický rozměr této problematiky. "Vízový" a "bezvízový" seznam stanoví v příloze I a II nařízení Rady (ES) č. 539/2001.

Schengenské vízum zpravidla umožňuje svému držiteli pobyt v rámci celého schengenského prostoru. Maximální délka krátkodobého pobytu na území členských států Schengenu je unijními předpisy stanovena na 90 dní v jakémkoli 180denním období. Tato max. délka se uplatní jak v případě příslušníků třetích zemí bez vízové povinnosti, tak v případě těch s vízovou povinností. Občané třetích zemí s vízovou povinností jsou však dále pro konkrétní pobyt „limitování“ počtem dnů, na které je jim vízum vydáno. Tato doba se odvíjí od informací, které konzulát obdrží od občana třetí země při žádosti o vízum. Schengenská víza jsou navíc sjednocena i vizuálně, jsou tištěna na tzv. jednotný vzor vízového štítku. Ten je stanoven nařízením Rady (ES) č. 1693/95.

Základní informace o legálním pobytu na území jsou dostupné v sekci Legální migrace, další praktické informace pak v sekci Informace pro cizince.

Hlavním gestorem v oblasti krátkodobých víz i vízové politiky ve smyslu osvobození či zavedení vízové povinnosti je v České republice Ministerstvo zahraničních věcí.

Přechodný pobyt nad 90 dnů (dlouhodobý pobyt) - dlouhodobá víza / povolení k pobytu

Komunitární předpisy EU ani předpisy schengenského acquis v zásadě neupravují podmínky pro vízové pobyty delší 90 dnů, které jsou výhradně v národní kompetenci členských států. Schengenské acquis nicméně upravuje možnosti volného pohybu s oprávněním k dlouhodobému pobytu (dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu) po území schengenského prostoru. Dle těchto pravidel lze s povolením k pobytu nebo s dlouhodobým národním vízem - a platným cestovním pasem - cestovat volně po dobu 90 dnů v jakémkoli 180denním období mimo území státu, který toto vízum či povolení vydal. Pro dlouhodobá víza je, stejně jako pro víza krátkodobá, využíváno jednotného vzoru vízového štítku.

Pro přechodný pobyt nad 90 dnů v ČR / Schengenu jsou státní příslušníci všech třetí zemí obecně povinni si vyřídit dlouhodobé národní vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu, a to dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

Základní informace o legálním pobytu na území jsou dostupné v sekci Legální migrace, další praktické informace pak v sekci Informace pro cizince.

Národní schengenský plán

Více informací naleznete v článku Národní schengenský plán 2014.

Schengenský informační systém

Schengenský informační systém (SIS) je společný informační systém států zapojených do schengenské spolupráce, který zajišťuje, že se v rámci schengenského prostoru můžete volně a bezpečně pohybovat bez kontrol na společných hranicích. SIS podporuje fungování pohraniční stráže jednotlivých států, policie, celních orgánů, imigračních orgánů a orgánů odpovědných za prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů a umožňuje jim sdílet záznamy o osobách a o věcech a realizovat požadovaná opatření.

V roce 2022 bylo například na základě údajů v SIS a prostřednictvím spolupráce centrál SIRENE (národní ústřední místo pro výměnu informací) v ČR vypátráno více než 5 100 osob a věcí, které byly vloženy do SIS ostatními státy. V cizině bylo realizováno více než 9 000 opatření na osoby a věci vložené do SIS Českou republikou.

Přístup k údajům SIS mají pouze příslušné vnitrostátní orgány. Dne 7. března 2023 bude spuštěna nová, zdokonalená verze SIS, která obsahuje nové druhy záznamů a zpracovávaných údajů.

ke stažení (pdf, 2,4 MB)

Pro více informací navštivte stránky Evropské komise https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/schengen-borders-and-visa/schengen-information-system_cs.
 

Osobní údaje

SIS obsahuje osobní údaje osob, které jsou předmětem záznamů. Druhy údajů, které mohou být v SIS zpracovávány, jsou uvedeny v právních předpisech EU. Osobní údaje se zpracovávají i při kontrole osoby v SIS. K tomu dochází například tehdy, když vstupujete do schengenského prostoru nebo vás zastaví policie za účelem silniční kontroly. SIS zaručuje jednotlivcům právo na: přístup k jejich údajům, opravu nesprávných údajů a výmaz údajů protiprávně uložených v systému. Kromě toho musí osobě, která je předmětem záznamu ohledně odepření vstupu a pobytu nebo záznamu o navrácení, být řádně poskytnuty informace (právo na informace).

Všechny osoby, které jsou předmětem záznamu, mají rovněž právo podat stížnost vnitrostátním orgánům pro ochranu údajů nebo soudům a mohou získat náhradu za jakoukoli škodu způsobenou neoprávněným zpracováním údajů, které se jich týkají, v kterékoli zemi schengenského prostoru.

Pro více informací o právech subjektů údajů navštivte stránky Odboru pověřence ochrany osobních údajů Policejního prezidia ZDE, případně Úřadu pro ochranu osobních údajů ZDE.
 

Související legislativa

• nařízení (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí;

• nařízení (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol;

• nařízení (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech;

Odkazy

• Schengen obecně (webové stránky Evropské komise)

• Dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích (webové stránky Evropské komise)

• Schengenské vízum (webové stránky Ministerstva zahraničních věcí)

• Schengenská evaluace (webové stránky Evropské komise)

• Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)

• Schengenský informační systém (SIS)