Úvod

A) Obecně o nelegální migraci v České republice

Jako nelegální migraci je třeba vnímat nejen neoprávněný vstup na území České republiky, či jeho neoprávněné opuštění, ale také neoprávněný pobyt na území našeho státu nebo pobyt v rozporu s účelem, pro který bylo vydáno pobytové oprávnění.

Nelegální migrace je extrémně dynamickou oblastí s malou možností odhadu vývoje, která vyžaduje flexibilní a důsledný přístup jak ve vztahu k potírání nelegální migrace, tak ve vztahu k návratům cizinců nelegálně pobývajících na našem území.

Nelegální migrace je fenomén, který může v cílových zemích zásadním způsobem ohrozit vnitřní stabilitu a bezpečnostní situaci. Z toho důvodu jsou opatření v oblasti potírání nelegální migrace jedním ze zásadních témat řešených v rámci migrační politiky České republiky.

Oblast nelegální migrace spadá do působnosti orgánů cizinecké Policie České republiky (§ 163 a 164 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, dále jen "zákona o pobytu cizinců".

Významnou roli též zaujímá při sledování nelegální migrace na území České republiky Analytické centrum pro ochranu státních hranic a migraci (ANACEN).
 

B) Klíčová slova

• Nelegální migrace
  Nelegální migrace je neoprávněný vstup, pobyt a vycestování osoby na/z území České republiky.

• Nelegální migrant
  Cizinec, který vstupuje na území daného státu bez platného oprávnění, nebo v daném státě pobývá bez platného oprávnění. Důvody jeho vstupu a pobytu na území mohou být rozdílné, může se jednat o cizince spadajícího do kategorie ekonomického migranta, tak o uprchlíka.

• Tranzitní nelegální migrace
  Tranzitní nelegální migrací se rozumí migrace přes území daného státu bez náležitostí nutných ke vstupu a pobytu na jeho území. Účelem není setrvání na území, nýbrž pouze přesun do jiné cílové země.
  Pojem tranzitní nelegální migrace je v současné době spojován zejména s příchodem nelegálních migrantů ze sousedních států Evropské unie přes státní hranice České republiky, tedy přes vnitřní schengenské hranice. Nejvyšší počty cizinců odhalených při tranzitní nelegální migraci byly zaznamenány ve 3. čtvrtletí 2015. Monitoringem a analýzou tranzitní nelegální migrace na území České republiky se zabývá zejména Policie ČR. Statisticky je tranzitní nelegální migrace vykazována v rámci nelegálního pobytu.

• Vnější schengenská hranice
  Vnější schengenskou hranicí se rozumí pozemní, vzdušné a mořské hranice členských států schengenského prostoru, nikoli členských států Evropské unie, pokud nejsou vnitřními hranicemi.
  Vnější hranice České republiky se nacházejí pouze na hraničních přechodech umístěných na mezinárodních letištích.

• Vnitřní schengenská hranice
  Vnitřní schengenskou hranicí se rozumí společné pozemní hranice členských států schengenského prostoru, nikoli členských států Evropské unie, letiště, která se nacházejí na území členských států a jsou určená pro provozování leteckých spojení pouze mezi členskými státy, a v neposlední řadě i námořní přístavy určené pro pravidelnou trajektovou dopravu výlučně z území na území členských států, bez přerušení plavby v přístavech mimo toto území.
  V případě České republiky tvoří vnitřní schengenskou hranici společné pozemní hranice se sousedními státy, včetně říčních a jezerních hranic, a letiště nacházející se na území České republiky, na kterých jsou provozovány lety mezi Českou republikou a ostatními členskými státy schengenského prostoru (tj. vnitrostátní letiště a mezinárodní letiště v případě uskutečňování letů, při nichž není překročena vnější schengenská hranice).
   

C) Základní dokumenty

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008. o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

• Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví, a kteří spolupracují s příslušnými orgány

• Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí

• Směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu

• Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou
   

• Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky

• Zákon č. 191/2016 Sb. o ochraně státních hranic

Nelegální migrace na území České republiky

Od vstupu do schengenského prostoru (tj. od roku 2008) jsou sledovány dvě základní kategorie nelegální migrace na území České republiky:

A) Nelegální překročení vnější schengenské hranice ČR

Nelegálního překročení vnější schengenské hranice ČR se dopustili cizinci, kteří nedovoleně překročili nebo se pokusili o nedovolené překročení vnější schengenské hranice České republiky.

Od roku 2008 je hraniční kontrola prováděna pouze na vnější schengenské hranici (tj. na vzdušných hranicích - na mezinárodních letištích v České republice). Pozemní státní hranice se sousedními státy tvoří pouze vnitřní schengenskou hranici, na které nejsou prováděny systematické hraniční kontroly. Nelze proto porovnávat údaje týkající se nelegální migrace přes státní hranice před a po roce 2008.
 

B) Nelegální pobyt

Nelegálního pobytu se dopustili cizinci zjištění na území České republiky, včetně tranzitního prostoru na letištích, kteří porušili zákonem stanovené podmínky pro pobyt cizince (nelegální vstup, překročení platnosti nebo doby pobytu, případy tzv. tranzitní nelegální migrace).

• Nelegálně pobývající cizinci jsou na území zjišťováni zvláště ve vnitrozemí při běžné kontrolní činnosti, při cílených pobytových kontrolách a bezpečnostních akcích. Kontrolní činnost bývá prováděna v součinnosti orgánů státní správy České republiky, zejména pak Policie ČR, Celní správy ČR, Úřadu práce ČR a dalších.

• Nelegálně pobývající cizinci jsou dále zjišťováni na vzdušných hranicích, a to většinou při vycestování z ČR na vnější schengenské hranici, ale také na vnitřní schengenské hranici (vycestování z ČR do dalšího schengenského státu nebo vstup ze schengenského státu). Jedná se o cizince, kterým uplynulo nebo bylo odebráno povolení k pobytu (bez ohledu na druh pobytu).

• Nelegálně pobývající cizinci jsou zjišťováni orgány ČR, ale také orgány sousedních států, které se následně cizince, který vstoupil z ČR, snaží vrátit zpět na území ČR (statisticky se jedná o minimální počet osob).

• Od roku 2008 jsou do kategorie nelegální pobyt zahrnováni i cizinci, kteří vstoupili na území ČR ze sousedního státu (tedy přes vnitřní schengenskou hranici) bez náležitostí nutných k pobytu na území ČR¹. V souvislosti se zvýšenou migrační vlnou přijala Česká republika v roce 2015 opatření týkající se tranzitní nelegální migrace a nepovoleného pobytu cizinců na území České republiky. Policie ČR nadále nepřetržitě sleduje a analyzuje vývoj tranzitní nelegální migrace na území České republiky.

1)
Před rokem 2008 byli tito cizinci započítáváni do kategorie nelegální migrace přes státní hranice ČR - nelegální vstup.

Kontrolní činnost

Hlavním a efektivním nástrojem v boji proti nelegální migraci je kontrolní činnost, která je prováděna ze strany jednotlivých orgánů státní správy, jedná se o kontrolní činnost Policie České republiky (zejména kontroly ze strany orgánů cizinecké policie); Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. Státního úřadu inspekce práce (zejména kontroly zaměřené na nelegální zaměstnávání a zprostředkovatelské Agentury práce); Ministerstva průmyslu a obchodu, resp. živnostenských úřadů a Ministerstva financí, resp. Celní správy České republiky (zejména kontroly zaměstnávání cizinců, kontroly v oblasti přeprav, skladování a prodeje tabákových výrobků a lihovin, kontrola v oblasti dozoru na vnitřním trhu a ochrany spotřebitele).

Protiprávní jednání

Trestněprávní úprava České republiky obsahuje čtyři trestné činy, které úzce souvisí s nelegální migrací. Jedná se o trestné činy násilné překročení státní hranice podle § 339 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, dále jen "trestní zákoník", organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 trestního zákoníku, napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle § 341 trestního zákoníku a neoprávněné zaměstnávání cizinců podle § 342 trestního zákoníku.

Represivní opatření

A) Správní vyhoštění

Správní vyhoštění cizinců upravuje zvláštní předpis¹. Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států EU. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států EU, stanoví Policie ČR v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince.
 

B) Rozhodnutí o povinnosti opustit území České republiky

Cizincům, kteří jsou držiteli platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území ČR pobývají neoprávněně, může v návaznosti na tak zvanou návratovou směrnici (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES) Policie ČR vydat rozhodnutí o povinnosti opustit území České republiky (§50a zákona o pobytu cizinců). Zákon stanovuje i další situace, ve kterých je vydáváno rozhodnutí o povinnosti opustit území ČR.
 

C) Trest vyhoštění uložený soudy

Trest vyhoštění z území ČR je ukládán soudy pachatelům, kteří nejsou občany ČR, a to jako trest samostatný, nebo vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem².

1)
§§ 118 až 123a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

2)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Zařízení pro zajištění cizinců na území České republiky

Zařízení pro zajištění cizinců slouží k zajištění osob, kterým bylo vydáno rozhodnutí o zajištění z důvodů uvedených v citovaném zákoně o pobytu cizinců, často v důsledku porušení "pobytových povinností" ve spojitosti s dalšími faktory. Tito cizinci by měli být navráceni do příslušné země původu nebo do jiné příslušné země podle pravidel EU (záleží na právním postavení konkrétní osoby) - návratová směrnice, Dublinské nařízení¹, readmisní (o zpětném navracení) dohody.

V zařízení pro zajištění cizinců mohou být zajištěny pouze osoby ve věku nad 15 let. Pobyt dětí do 15 let věku v zařízeních pro zajištění cizinců je možný pouze za určitých podmínek (více informací v sekci Často kladené dotazy).

Zařízení pro zajištění cizinců jsou spravována Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.

1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu, podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti, v některém z členských států (přepracované znění), ve znění pozdějších předpisů 

Statistiky

Ředitelství služby cizinecké policie pravidelně informuje o aktuálním stavu nelegální migrace (nelegálního pobytu, včetně tranzitní nelegální migrace, a nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici) na území ČR prostřednictvím tiskových zpráv v sekci Zpravodajství.

Další informace jsou dostupné na webových stránkách Českého statistického úřadu.

Statistiky ohledně počtu ubytovaných cizinců v přijímacích a pobytových střediscích a v zařízení pro zajištění cizinců jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra v sekci Aktuality.