Nelegální migrace

Co je nelegální migrace?

Jako nelegální migraci je třeba vnímat nejen neoprávněný vstup na území státu či jeho neoprávněné opuštění, ale také neoprávněný pobyt na území nebo pobyt v rozporu s účelem, pro který bylo vydáno pobytové oprávnění. Nelegální migrace je extrémně dynamickou oblastí s malou možností odhadu vývoje, která vyžaduje flexibilní a důsledný přístup jak ve vztahu k potírání nelegální migrace, tak ve vztahu k návratům cizinců nelegálně pobývajících na našem území.
 

Co se stane, když policie zachytí cizince, který nemá doklady, má falešné doklady nebo nemá povolení k pobytu tzn. pobývá na našem území nelegálně?

Pokud policie zjistí, že se cizinec pohybuje na našem území nelegálně, zajistí ho dle zákona o policii, a to na maximálně na 48 hodin.
V této lhůtě musí policie provést základní úkony směřující k ověření jeho totožnosti. Dále musí zjistit informace, zda je či není žadatelem o azyl v jiné zemi nebo z jaké státu k nám přišel. Součástí této procedury je mimo jiné i odebrání otisku prstů.
Zajištěná osoba musí být do 48 hodin propuštěna nebo zajištěna do zařízení pro zajištění cizinců, kde mohou probíhat další správní úkony.
 

Jaký je další postup se zadrženými migranty?

Pokud jsou cizinci zajištěni za účelem realizace správního vyhoštění (do domovského státu), jsou ze strany policie činěny úkony k (fyzické) realizaci vyhoštění. Tzn. zjištění/ověření totožnosti cizince, vystavení náhradního cestovního dokladu, zajištění letenky. Pokud cizinci platnými cestovními doklady disponují, je zajišťována letenka do země původu.
Dále může být migrant předán zpět do státu, kde podal žádost o mezinárodní ochranu podle tzv. dublinského systému nebo může být předán do státu se kterým má Česká republika uzavřenou readmisní dohodu.
 

Jak fungují readmisní dohody se sousedními státy?

Readmisní dohody nebo také dohody o zpětném přebírání osob jsou dohody, které má ČR uzavřena ze sousedícími státy, ale i s některými jinými. Některé readmisní dohody má uzavřena i Evropská unie. Podle uzavřených readmisních dohod se sousedními státy se předávají zjištění nelegální migranti, kteří do ČR z těchto států přišli.
 

Co je detenční zařízení?

Zařízení pro zajištění cizinců (v zahraničí i u nás někdy nazývaná "detence" nebo "záchyt") slouží primárně k zajištění cizinců, kterým bylo vydáno rozhodnutí o zajištění.
Vnější ostrahu zajišťuje Policie ČR, vnitřní smluvní bezpečnostní agentura. Toto zařízení spravuje Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.
 

Jaká je ostraha zařízení pro zajištění cizinců?

Ostraha zařízení je dvojitá. Vnější ostraha zařízení je v souladu se zákonem o pobytu cizinců vykonávána Službou cizinecké policie. V zařízení je dále vnitřní ostraha vykonávaná smluvní bezpečnostní agenturou.
 

Kolik je v ČR detenčních zařízení?

V ČR jsou v současné době zařízení pro zajištění cizinců tzv. detenční zařízení v Bělé-Jezové, Bálkové a Vyšních Lhotách, s kapacitou 1069 míst.
 

Kdo je v zařízení pro zajištění cizinců?

V zařízeních pro zajištění cizinců (tedy uzavřená zařízení) se nacházejí osoby, které byly zajištěny podle zákona o pobytu cizinců z důvodu nelegálního pobytu na území České republiky, a které by měly být navráceny do příslušné země tedy do země původu na základě správního vyhoštění do státu, kde cizinec podal žádost o mezinárodní ochranu podle Dublinského nařízení, nebo zpět do státu, kde se nacházel podle readmisní dohody.
 

Jakou procedurou musí zajištění cizinci projít, než jsou ubytovaní na pokoji? Co se děje poté, co jsou ubytovaní?

Každý cizinec je seznámen se svými právy a povinnostmi s vnitřním řádem zařízení, obdrží základní hygienické prostředky a je provedena vstupní zdravotní prohlídka.
 

Jak dlouho budou zajištění cizinci v detenčních zařízeních umístěni? Co se s nimi bude dít dál?

Cílem zajištění je dokončit proces odjezdu nelegálně pobývajících cizinců. Pokud odjezd není možné dokončit, musí být cizinec podle zákona propuštěn.
Doba zajištění nesmí obecně překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. Za určitých výjimečných situací je zajištění možné až na 365, resp. 545 dní. V případě rodiny s dětmi nebo nezletilého cizince bez doprovodu doba zajištění nesmí překročit 90 dnů.
 

Kdo hradí pobyt v detenci a kolik korun denně stoji?

Správa uprchlických zařízení je oprávněna použít uschované peněžní prostředky na úhradu nákladů spojených s pobytem v detenci. Pokud mají cizinci peněžní prostředky, Správa uprchlických zařízení strhává 112,- Kč za stravu a 130,- Kč za ubytování.

Odbor azylové a migrační politiky, 29. srpna 2022

Azylové řízení

Jaké jsou konkrétní případy, kdy Ministerstvo vnitra udělí azyl?

Ministerstvo vnitra posuzuje každou žádost individuálně, pokud jsou naplněny zákonné důvody pro udělení mezinárodní ochrany formou azylu nebo doplňkové ochrany, pak ji musí udělit. Mezinárodní ochrana se udělí obecně řečeno v těch případech, kdy žadatel prokáže, že v zemi své státní příslušnosti mu hrozí pronásledování pro jeho politické přesvědčení, rasu, národnost, náboženství či příslušnost ke konkrétní sociální skupině, nebo pokud prokáže, že mu tam hrozí vážná újma v podobě trestu smrti, mučení či nelidského zacházení nebo násilí v důsledku válečného konfliktu.
 

V jakém případě Ministerstvo vnitra azyl neudělí?

Pokud žadatel neprokáže, že v zemi své státní příslušnosti mu hrozí pronásledování pro jeho politické přesvědčení, rasu, národnost, náboženství či příslušnost ke konkrétní sociální skupině, nebo pokud neprokáže, že mu tam hrozí vážná újma v podobě trestu smrti, mučení či nelidského zacházení nebo násilí v důsledku válečného konfliktu, pak mu bude vydáno negativní rozhodnutí. Ze statistického hlediska tvoří pozitivní rozhodnutí cca 1/3 všech rozhodnutí.
 

Jakým řízením v ČR musí projít žadatelé o azyl?

Obecně žadatelé o mezinárodní ochranu pobývají na území České republiky legálně. Nucený návrat je možný v případě, pokud po zamítavém rozhodnutí se tento žadatel na území dostane do nelegálního postavení.
Po podání žádostí o udělení mezinárodní ochrany je cizinec umístěn do přijímacího střediska. Zde jsou provedeny všechny nezbytné úkony (sejmutí otisků, pořízení obrazového záznamu apod.). Standardní doba pobytu v přijímacím středisku je 2-3 týdny. Poté žadatel o mezinárodní ochranu má možnost pobývat v pobytovém středisku, kde vyčkává rozhodnutí v prvním stupni. V případě pozitivního rozhodnutí má opět možnost využít Integračního azylového střediska. Více informací naleznete na stránkách Správy uprchlických zařízení.
Dle zákona o azylu vydá ministerstvo rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany do šesti měsíců  ode dne poskytnutí dalších údajů k podané žádosti o mezinárodní ochranu.
 

Jaká jsou v ČR azylová zařízení?

Mezi azylová zařízení patří přijímací, pobytová a integrační azylová střediska.

Přijímací středisko slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu, a to až do doby ukončení základních vstupních procedur - identifikace totožnosti, zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, vstupní pohovor a sociální šetření, předepsaná vstupní zdravotní prohlídka.
Přijímací středisko není možné volně opustit. Je zde poskytováno ubytování, strava, základní hygienické potřeby a lékařská péče a žadatelé mají k dispozici sociální a psychologické služby a mohou se účastnit volnočasových aktivit, navštěvovat výtvarné dílny apod. Přijímací střediska se v ČR nacházejí v tranzitním prostoru mezinárodního letiště Praha - Ruzyně a v Zastávce u Brna.

Pobytové středisko slouží k ubytování žadatelů, kteří prošli předepsanými vstupními procedurami v přijímacím středisku, a to po dobu řízení ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochranu. Žadatelé mohou svobodně střediska opouštět nebo využít možnosti pobytu v soukromí. Poskytované služby jsou obdobné jako v přijímacím zařízení. Důraz je kladen na sociální práci doplněnou o volnočasové aktivity. Jsou zde k dispozici dětská centra, výtvarné dílny, knihovny, čajovny, hřiště, sportovní vybavení a klienti se mohou účastnit různých kulturních akcí a výletů.
Zvláštní pozornost je věnována ohroženým skupinám, mezi které patří nezletilí žadatelé bez doprovodu, samotné ženy s dětmi, senioři, fyzicky, psychicky či sociálně handicapované osoby a oběti fyzického nebo psychického násilí. Pobytová střediska se v ČR nacházejí v Kostelci nad Orlicí a v Havířově.

Integrační azylové středisko slouží osobám, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana a které vstoupily do Státního integračního programu a požádaly o dočasné ubytování v integračním středisku.
Doba strávená v integračním středisku (max. 18 měsíců) slouží především k osvojení českého jazyka a získání samostatného bydlení a zaměstnání. Ubytování v integračním středisku je zpoplatněno.  Práva a povinnosti osob s přiznanou mezinárodní ochranou jsou na trhu práce, v sociální a zdravotní oblasti stejná, jako práva a povinnosti občanů ČR.
Pracovníci středisek spolu s pracovníky z neziskových organizací klientům integračním středisku v případě jejich zájmu mohou poskytnout potřebné poradenství a asistenci. Integrační azylová střediska se v ČR nacházejí v Brně, Havířově, Jaroměři a Předlicích.
 

Kolik lidí požádalo v roce 2015 a 2016 o mezinárodní ochranu a kolika z nich byla udělena?

V roce 2016 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu, tzv. azyl nebo doplňkovou ochranu, 1478 osob. Ministerstvo vnitra v roce 2016 udělilo azyl nebo doplňkovou ochranu 450 osobám. V roce 2015 podalo žádost o mezinárodní ochranu 1525 osob, azyl nebo doplňková ochrana byla ve stejném roce udělena 470 osobám.
Kompletní statistické přehledy je možné najít zde.

Přesídlení a relokace

Jaká budou kritéria výběru?

Hlavní kritéria výběru budou případné předešlé vazby na ČR či jinou zemi EU a upřednostňovány budou úplné rodiny a rodiny s malými dětmi. V potaz budeme brát také integrační potenciál, dosažené vzdělání či profesi. Na výběru se kromě Ministerstva vnitra budou podílet také Ministerstva práce a sociálních věcí, školství a Úřad vlády. Pro plynulý a kvalitní výběr zřídí Ministerstvo vnitra v Jordánsku dočasné Tranzitní přesídlovací centrum. Centrum poskytne zázemí jak pro výběrové týmy ČR, tak pro samotné uprchlíky.