Účelem novely, která kromě tzv. stošestky mění i zákon o právu na informace o životním prostředí a zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, je především provedení transpozice evropské směrnice.

„Evropská směrnice měla být do českého právního řádu implementována již v červenci minulého roku. Byl proto skutečně nejvyšší čas, abychom novelu zákona schválili a vyhnuli se sankcím ze strany Evropské unie,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Nově bude například rozšířen okruh povinných subjektů o veřejné podniky, což jsou státem nebo samosprávou ovládané podniky podnikající v odvětvích, jako je energetika či doprava.  Dále se zavádí povinnost zveřejňovat ve formě otevřených dat tzv. dynamická data, jakými jsou například data ze senzorů sledujících dopravu či počasí.

Zákon obsahuje také změny, které reagují na nejpalčivější problémy současné aplikační praxe. Jedná se zejména o větší ochranu informací týkajících se kritické infrastruktury a ochranu informací obchodních společností se 100% státní majetkovou účastí pohybujících se v konkurenčním prostředí.

Novela reaguje i na to, že někteří žadatelé zneužívají právo na informace za účelem nedůvodného zatěžování až šikany povinných subjektů. „Pro tyto případy je zaváděna ochrana v podobě možnosti takové žádosti o informace odmítnout,“ upřesnil ministr vnitra Vít Rakušan. 

Zefektivní se také poskytování informací a urychlí proces vyřízení žádostí a rovněž se doplňuje právní úprava poskytování informací o platech a odměnách v reakci na judikaturu Ústavního soudu. Zřídí se  také informační systém, ve kterém budou na jednom místě zpřístupněny údaje z výročních zpráv.

Návrh zákona nyní bude předložen k podpisu prezidentu republiky. Ty části zákona, které slouží k transpozici evropské směrnice, nabydou účinnosti dnem následujícím po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, další změny pak dnem 1. ledna 2023.



Klára Dlubalová
pověřená řízením odboru tisku a public relations