Potřeba flexibilně reagovat na aktuální problémy, zajištění ubytovacích kapacit za součinnosti krajů, vyplácení kompenzačního příspěvku krajům nebo možnost ubytování v objektech, které nejsou primárně určeny k bydlení, nicméně zaručují důstojné podmínky, to je jen několik důvodů, kvůli kterým vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 30. června 2022.

„Slíbili jsme, že běžný občan ani nezaznamená, že je vyhlášen nouzový stav, což jsme dodrželi. Využíváme ho totiž pouze jako nástroj potřebný ke zvládání bezprecedentní uprchlické krize. Stále k nám denně přichází přibližně 1200–1800 lidí, to odpovídá typovým plánům pro nouzový stav,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že v legislativním procesu je novelizace tzv. Lex Ukrajina, díky které je snaha vtělit maximum opatření do zákonů. Novely zákonů přitom zohledňují nové poznatky, například oblast zneužívání humanitárních dávek. Vláda by je měla projednávat zítra, do doby nabytí účinnosti je však potřeba zachovat nouzový stav.

Nouzový stav dále zjednodušuje procesy v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadu práce, díky krizovým opatřením je například možné rychleji a plynuleji vyřizovat sociální dávky českým i ukrajinským občanům. Bez něj by rovněž nebylo možné zachovat zkrácenou dobu tří dnů, do kterých musí uprchlíci hlásit změnu místa pobytu, nevydávat víza běloruským a ruským občanům nebo řešit výměnu dat v rámci IT systémů důležitých pro zvládání uprchlické vlny. „Odmítám rovnou výhrady opozice, že bychom nouzový stav využívali k nějakému bezbřehému utrácení a zadávání veřejných zakázek konkrétním dodavatelům. Zakázka vždy musí souviset s důvodem, proč je nouzový stav vyhlášen. Navíc se musí vždy doložit, že ji nejde realizovat standardním způsobem,“ uzavřel ministr Rakušan.



Klára Dlubalová
pověřená řízením odboru tisku a public relations