Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Veřejná správa 25-26/2018

Vyšlo 12. 12. 2018 

 

Obálka 25-26/2018Téma
3   Vánoce před sto lety – skutečné svátky klidu
6   Lauscha dala světu vánoční koule. Dnes je město zadlužené
10 Seniorů v České republice strmě přibývá
Dobrá praxe
12 Webové stránky také pro seniory – Manětín (Plzeň sever)
eGovernment
14 Elektronické občanské průkazy čtyři měsíce po účinnosti zákona
Téma
16 Hlavní cíle a směr regionálního rozvoje dostávají ucelenou podobu
Konzultace
18 Výroční zpráva o stavu vzdělávání úředníků územních samosprávných celků v roce 2017
Zpravodajství
22 Nejpřívětivějším úřadem se stal Příbor
Konzultace
23 Zpráva o vývoji, užívání a stavu státních symbolů
Téma
36 Hospic Malovická: Téma smrti bylo dlouho tabuizované
Seriál co a jak?
38 Policejní vyjednavač
Zákony
39 Judikatorní novinky: Odpovědnost za dodržení dotačních podmínek
      Legislativní novinky: Vyhláška o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek
Seriál muzeum
40 Unikátní Atom muzeum upozorňuje
na hrozby jaderných zbraní

Radnice
42 Hradec Králové: Městu se přezdívá Salon republiky
Zahraničí
44 Let´s improve our English (XXII.)



Příloha
Aleš Palán:
Chci ještě napsat o lidech, kteří si při práci zpívají

II             
Nemyslím si, že vzdělanci by se z veřejného prostoru stahovali. Spíše jsou snadno překřičeni. Možná i proto, že většinu věcí neumí dostatečně zjednodušovat, nabízet je v atraktivní podobě. Mediální svět se radikálně změnil, každý může svobodně publikovat názor na sociálních sítích, publicistika má příležitost vyrůstat doslova od úpatí společnosti. Absence hranice je na jednu stranu okouzlující, na druhou stranu jsme snadno bezradní, když jsme neztenčeně konfrontováni s kritickými nebo vyšinutými hlasy. Naši potomci se možná budou nad naším počínáním shovívavě usmívat, protože se naučí tyhle vlivy filtrovat.

Dana Trávníčková:
Pramáti Eva žila v Africe

VII          
V celé Africe je více než padesát zemí, a o mnoha z nich lidé v Evropě často ani nevědí, že existují. A zdaleka ty země nejsou jen plné chudáků a chatrčí. Máme o Africe zatraceně zkreslenou představu! Je v ní řada prosperujících zemí s velkým a využívaným přírodním bohatstvím. Jednotlivé africké regiony a jednotlivé země se od sebe velmi liší. Na rozdíl od nás tam potkáte mnoho usměvavých lidí a evidentně šťastných, a to i v případech, kdy se materiálně založený našinec diví. To se nedá odbýt pár slovy. Afrika je veliká a velice různorodá – s etniky, která žijí stále podle starých tradic, až po hypermoderní velkoměsta.

Miloň Terč:
Opravdu je potřeba znát řemeslo a mít pokoru

XII          
Dnes dostává filmové řemeslo v nadprodukci pohyblivých obrazů zabrat. Dlouhá stopáž, otřesná střihová skladba i elektronická hudba, neúcta ke kontaktnímu zvuku. Přebujelá móda minifilmů pořízených prostřednictvím dronů. Nadužívají se prolínačky a stíračky jako přechod mezi záběry, většinou proto, že je snaživý amatér našel ve střihovém programu. Každý je dnes fotograf, kdekdo se cítí být filmovým tvůrcem. Každá věc má svoji hodnotu, kdekdo si založí agenturu a mydlí to od svateb až po profil města. To je odvrácená strana moderních technologií. Takže, když dva dělají totéž, není to totéž. Ono je opravdu potřeba znát řemeslo a mít pokoru.

Jakub Cortés:
V knížkách se přede mnou někdy zavlní stopy člověka

XVI         
Člověk, který celý život sbírá knihy, je jako tibetští mniši, kteří dlouho vytvářejí mandaly a pak je jedním pohybem smetou. Ten člověk najednou odejde a pro dědice jsou často ty s láskou opatrované police s knihami přítěží. Z těch knížek, jejich zaměření i poznámek v nich se někdy dozvídám věci, které neměly nikdy vyjít na světlo. Jak se říká, že podle šatů poznáš člověka, tak já člověka poznám podle knížek. Nejsem posedlý touhou vstupovat lidem do životů, jen se přede mnou někdy naposled zavlní jejich stopy. Je velmi zajímavé, jakými knihami se člověk vlastně obklopuje.

vytisknout  e-mailem