Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra je gestorem zákona č. 198/2002, o dobrovolnické službě a již od roku 2003 poskytuje dotace nestátním neziskovým organizacím s akreditovaným projektem podle zákona.

Za dobrovolnickou službu se považují takové aktivity, při nichž dobrovolník poskytuje ve svém volném čase, ze svobodné vůle a bez nároku na odměnu pomoc spoluobčanům a společnosti obecně. Dobrovolnictví vyžaduje patřičné proškolení a je organizováno prostřednictvím akreditovaných vysílajících nestátních neziskových organizací.

V roce 2015 bylo podpořeno celkem 187 projektů v celkové výši 10 mil. Kč (podrobné informace najdete na webu http://www.mvcr.cz/dobrovolnicka-sluzba.aspx). Spektrum podpořené dobrovolnické služby je velice široké a rozmanité.

Dobrovolníci v rámci dobrovolnické služby pomáhají zejména seniorům, zdravotně postiženým osobám, osamělým a nemocným nebo sociálně znevýhodněným dětem. Docházejí za nimi do nemocnic, dětských domovů, ústavů sociální péče, azylových domů a domovů pro seniory a věnují jim svůj čas. Náplň dobrovolnických aktivit je různorodá a závisí na potřebách klienta a na typu organizace, ve které je poskytována. Největším přínosem dobrovolnické služby je individuální přístup a aktivity, které umožní klientům zmírnit pocit vyloučení z jejich běžného života. Služba jim zprostředkuje kontakt s veřejným děním aktivní i pasivní formou, například doprovázením na vycházky, předčítáním, hraním společenských her, zooterapií, přípravě skupinových aktivit jako je divadlo, společné oslavy tradic a podobně. Všechny tyto aktivity přispívají k aktivizaci, motivaci a psychické podpoře klientů.

Dobrovolníci nepůsobí pouze ve stacionárních zařízeních. Navštěvují také rodiny ze sociálně vyloučených lokalit a doučují děti. Znevýhodněným rodinám pomáhají s péčí o děti, působí v nízkoprahových klubech a mateřských centrech, dochází do domácností osamělých seniorů a dělají jim společníky.

Důležitou skupinou dobrovolnických aktivit, jsou tzv. mentoringové programy. Práce dobrovolníka probíhá formou „jeden na jednoho“, což znamená, že dobrovolník společně s klientem vytváří dvojici. Jedním z nejrozšířenějších projektů je program Pět P (Pomoc, Přátelství, Podpora, Péče a Prevence). Jedná se o dobrovolnický program určený dětem a mládeži ve věku 6-15 let, které jsou sociálně či zdravotně znevýhodněné. Cílem programu je řešit sociální a komunikační obtíže zapojených dětí a funguje na principu přátelského vztahu dítěte s dospělým dobrovolníkem. Jejich dlouhodobý vztah vytváří prostor pro růst sociálních dovedností dítěte, posiluje jeho sebevědomí a motivuje ho k navazování přirozených vrstevnických vztahů. Na stejné bázi jsou vytvořeny dobrovolnické programy zaměřené na pomoc např. osobám s dlouhodobým duševním onemocněním, delikventní mládeži apod.

Dalším příkladem dobrovolnictví je pomoc imigrantům. K této činnosti jsou vysíláni především do přijímacích a pobytových středisek MV. Zapojují cizince do volnočasových sportovních a zájmových aktivit zaměřených na nenásilné překonávání bariér mezi kulturami a národnostmi. Jsou to např. různé typy soutěží, besed, divadelní představení, provoz knihoven. Dobrovolníci přijíždějí do středisek ve skupinách a snaží se přizpůsobit programy národnostnímu složení cizinců.

Specifickou dobrovolnickou aktivitou je dopisování s vězni. Přispívá k socializaci osob ve výkonu trestu odnětí svobody a podporuje jejich příznivější adaptaci na život po propuštění.

V oblasti kultury se dobrovolníci zejména zabývají ochranou a revitalizací kulturních památek, spoluvytváří doplňkové a zájmové aktivity v muzeích a knihovnách.

V oblasti životního prostředí je dobrovolnická služba dlouhodobým přínosem. Dobrovolníci pečují o chráněné či významné lokality a pomáhají je tak uchovat pro naši i příští generace. Například kosí louky, vysazují stromy, čistí les, monitorují výskyt rysů a vlků, přispívají k ochraně či záchraně mnoha živočichů a propagují ochranu životního prostředí obecně.

Pomoc při mimořádných událostech je další formou výkonu dobrovolnické služby. V současné době působí v České republice dobrovolníci zejména při záplavách. Se složkami integrovaného záchranného systému dobrovolníci přispívají fyzickou pomocí či psychosociální podporou zasažených občanů významnou měrou k odstranění škod a ke zmírnění následků události v postižených oblastech. Konkrétní příklady pomoci jsou např. vyklízení nábytku, odklízení naplavenin, úklidové práce, otloukání omítek, monitoring situace, pomoc při distribuci materiálu, pomoc při organizace práce v konkrétním místě, obci, podpora zasažených. Dobrovolnická pomoc je v těchto situacích nezbytná a nenahraditelná.

Ve všech výše zmíněných oblastech působí čeští dobrovolníci také v zahraničí. Pomáhají v domovech pro seniory, připravují volnočasové aktivity pro děti, zabývající se ekologickou výchovou atd. Tento typ dobrovolnictví je založen na mezinárodní spolupráci a je spojen s mezikulturním vzděláváním. Velký důraz v akreditovaných projektech pro zahraničí je kladen na bezpečnost dobrovolníků, nevysílají se např. do oblastí ohrožených válečnou krizí.

Výkon dobrovolnické služby přináší prospěch také dobrovolníkovi. Dobrovolník získává nové zkušenosti a dovednosti, vztahy navázané během dobrovolnického působení obohacují jeho osobnost a pocit prospěšnosti posiluje jeho sebevědomí.

Prospěšnost a obětavost dobrovolnické služby se stále více učí oceňovat také celá společnost.

Ing. Hana Frýdlová, odbor prevence kriminality MV

V Praze dne 13. dubna 2015