Příspěvek je zaměřen na nové doplňkové důchodové systémy, které byly v České republice zavedeny od roku 2013 na základě zákonů schválených již v roce 2011. Příspěvek rozebírá důchodové spoření jako koncepčně nový systém a doplňkové penzijní spoření jako systém obsahově navazující na dosavadní penzijní připojištění se státním příspěvkem. Všechny doplňkové důchodové systémy provozují penzijní společnosti, které mají povolení České národní banky. Vstup do těchto systémů je dobrovolný, ale z důchodového spoření nelze, na rozdíl od ostatních systémů, vystoupit. Základním znakem důchodového spoření je skladba prostředků účast­níka důchodového spoření poukazovaných na jeho osobní účet u penzijní společ­nosti, kdy část (tři procentní body ze základu pojistného na důchodové pojištění) je tvořena snížením sazby pojistného na důchodové pojištění odváděného do státního rozpočtu a část (dva procentní body ze základu pojistného na důchodové pojištění) představuje prostředky účastníka. V případě zaměstnanců pojistné na důchodové spoření sráží a odvádí zaměstnavatel správci pojistného, jímž je finanční úřad, který při správě tohoto pojistného postupuje podle daňového řádu. Dalším základním znakem důchodového spoření je oddělení spořící fáze a výplatní fáze, kdy penzijní společnost převádí prostředky účastníka pojišťovně, se kterou účastník po přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění uzavřel pojistnou smlou­vu o pojištění důchodu; účastník v této smlouvě volí doživotní starobní důchod nebo starobní důchod na dobu 20 let. Penzijní připojištění se státním příspěvkem, které bylo zavedeno v roce 1994, se neruší a je podle dosavadních předpisů s dílčí­mi modifikacemi provozováno dále, avšak došlo k uzavření tohoto systému, neboť po 30. listopadu 2012 již nelze uzavírat smlouvy o účasti v tomto systému.