Rozhovor

s Miroslavem Urešem,
starostou Karlštejna

V turistickém ruchu u nás panuje velká rivalita

Miroslav Ureš

Do Karlštejna jsme dorazili jednoho mrazivého dopoledne v březnu. I přes nepřízeň počasí se ke hradu trousily hloučky zahraničních turistů. Cestovní ruch se stal také jedním z hlavních témat našeho rozhovoru. Na obecním úřadě nás přijal Miroslav Ureš, který stojí v čele obce od roku 1997.

Ohlédnete-li se za svým dosavadním působením na karlštejnském obecním úřadě, jakou největší změnou obec prošla?

KarlštejnKarlštejn se nejvíce změnil od roku 1990, kdy se z obyčejné obce stala obec podnikatelská, žijící z cestovního ruchu. Hrad ročně navštíví 300 tisíc návštěvníků a obec podle našich odhadů asi půl milionu. Dříve byly v Karlštejně čtyři restaurace, dnes je jich devatenáct. Ten nárůst podnikatelských služeb pro návštěvníky byl skutečně enormní. Jsme rádi, že lidé se začali starat o své domy, takže obec nyní vypadá daleko lépe. Od roku 2000 se nám také podařilo vybudovat všechny inženýrské sítě včetně čistírny odpadních vod.

Co plánujete v nejbližší budoucnosti?

Toho je více, ale například potok tekoucí přes obec je, spolu s hlavní cestou v obci, kvůli budování vodovodu a kanalizace ve velmi nepěkném stavu. To bychom chtěli změnit a snažíme se na to, spolu s opravou cesty ke hradu, najít potřebných padesát milionů korun.

Karlštejnem prošla v roce 2002 katastrofální povodeň, jak ta se na obci a jejích rozvojových plánech podepsala?

Povodeň zasáhla obec velmi citelně, ale díky lidské solidaritě se nám podařilo dát věci do pořádku velmi rychle. S pomocí Červeného kříže máme nyní nové zdravotní středisko a nejmodernější mateřskou školku a základní školu v okolí. Další rozvojové plány jsme upravili na úroveň stoleté vody. Všichni doufáme, že ta pohroma byla opravdu pětisetletá nebo tisíciletá voda a že se nebude brzo v takovém měřítku opakovat.

Ovlivnil vstup České republiky do Evropské unie život Karlštejna? Dosáhli jste například na evropské dotace?

Vstup do Unie nám jednoznačně zvýšil návštěvnost zahraničních turistů. Co se týče evropských peněz, tak vzhledem k tomu, že máme inženýrské sítě už hotovy, na tyto dotace můžeme dosáhnout jen v oblasti cestovního ruchu. Problém s jejich čerpáním je v tom, že musíme postavit vše nejprve za své, a potom teprve část proinvestovaných peněz získáme zpět.

Zmínil jste cestovní ruch, dá se vyčíslit jeho dopad na obecní rozpočet?

Turistický ruch obci přináší obci asi tři miliony korun ročně, především z tržeb autokempu a parkoviště. Turisté nám ale nepřinášejí jen zisk, jak by se mohlo zdát. Na druhou stranu ročně dáváme milion korun na provoz obecní policie a další milion nás stojí tříčlenná četa, která každý den uklízí obec a odváží odpadky. Další prostředky samozřejmě stojí likvidace tohoto odpadu. Do turistického ruchu je třeba také investovat jinak. Obec nemůže zůstat stát, služby je třeba neustále vylepšovat a rozšiřovat, takže rozhodně to není tak, že bychom seděli a čekali, kolik z turistického ruchu získáme.

Jaká konkrétní rozšíření služeb máte na mysli?

Jsem velmi rád, že zde vznikly další možnosti návštěv, což je především Muzeum voskových figurín a Muzeum betlémů, které nám velmi pomáhají vykrýt dosud turisticky hluchá období, kdy je hrad zavřený. Vzniká zde i Dům hodin, kde je unikátní sbírka hodinových strojů. To je jedna z možností pro náročnější návštěvníky, které sem chceme také přilákat.

Turisté zatím vnímají Karlštejn především jako místo půldenních výletů, chcete tento obraz změnit?

Určitě se o to snažíme, rádi bychom, aby u nás turisté zůstali celý den. Rádi bychom zde vybudovali koupaliště s fitcentrem. I to by k tomu přispělo. Mnoho lidí se totiž chodí koupat do lomů Amerika v sousední Mořině, kde je to velmi nebezpečné, takže zájem o koupaliště by tu určitě byl.

S jakými subjekty v cestovním ruchu obec spolupracuje?

Jsme členy mikroregionu Dolní Berounka, který sdružuje celkem jedenáct obcí od Tetína až po Černošice, ale přímo v  turistickém ruchu u nás panuje velká rivalita. Každá obec se snaží své zajímavosti chránit. Jakmile bych zde nechal postavit tabuli s reklamou na sousední obec, ozvou se zdejší podnikatelé, že jim odlákávám klienty.

Pojďme od cestovního ruchu k vlastním obyvatelům. Obec má vybudované inženýrské sítě. Přinesly vám zlepšení životního prostředí?

Mohly by přinést větší. Na začátku devadesátých let jsme dali na ujištění ministerstva průmyslu a obchodu, že bude levná elektřina, a posilovali jsme připojení obce a jejích obyvatel k elektrické síti. Poté elektřina razantně zdražila, tak jsme ve spolupráci s plynárenskou společností obec plynofikovali. Jenže poté zdražil plyn. Lidé nyní topí většinou dřevem, což je vzhledem k tomu, že obec leží v těžko větratelné kotlině, problém. Ale to je věc, kterou může vyřešit stát, ne my.

Přibývají Karlštejnu obyvatelé, nebo pociťujete úbytek? Jsou v obci zóny na novou výstavbu?

V posledních letech máme stabilně kolem 760 stálých obyvatel. Do budoucna bychom byli rádi, kdyby měl Karlštejn alespoň tisíc obyvatel. Čekali jsme na to, až budeme mít hotovy inženýrské sítě, a připravujeme pozemky pro stavbu dalších minimálně padesáti rodinných domků.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 14/2005.

Jaroslav Mareš

Další informace [nápis]
Číslo 14/2005
Časopis Veřejná správa č. 14/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail