Týdeník Veřejná správa


 Příloha

Ing. František Kuda, CSc.
Ing. Vladimír Šmidák

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Fakulta stavební

Výzkum pro řešení regionálních disparit v oblasti bydlení


Vyšlo v čísle 32/2007

Dříve než bude podrobněji nastíněn výzkum regionálních disparit v oblasti bydlení je potřebné uvést, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyhlásilo na program WD ”Výzkum pro řešení regionálních disparit” v prosinci 2006 veřejnou soutěž. Jedná se o rezortní program výzkumu MMR ČR na léta 2007 - 2011 s počátkem řešení v roce 2007. Program schválený usnesením vlády č. 1379 ze dne 25. 10. 2005 je notifikován Evropskou komisí pod č. N22/2006 ze dne 20. 3. 2006. V uvedeném výzkumném programu budou řešeny čtyři podprogramy:

podpora regionálního rozvoje, cestovní ruch, bydlení, územní plánování. V úvodu považujeme za nutné sdělit čtenáři, že za regionální disparity jsou považovány neodůvodněné regionální rozdíly v úrovni ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje regionů. Disparitou budou ve smyslu tohoto výzkumného programu rozdíly vyvolané subjektivní lidskou činností, což znamená, že program nebude řešit rozdíly, které vznikly z objektivních příčin - například na základě přírodních podmínek.

1. Základní údaje o výzkumném programu

V rámci uvedeného výzkumného programu bude financován základní výzkum a ta část aplikovaného výzkumu, kterými jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi, jehož výsledky se však nebudou využívat v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání.

Očekávané výsledky předpokládají dva typy výzkumu.

Nejčastějšími uživateli výsledků budou ústřední i územní orgány státní správy, samosprávné orgány, agentury regionálního rozvoje, zpracovatelé operačních programů, účelově zřízené instituce a v neposlední řadě zájmové společenské organizace v jednotlivých regionech i jednotlivý občané.

1.1 Cíle výzkumného programu

Pro výběrové řízení projektů byly stanoveny tyto základní cíle:

Očekává se, že realizace programu pomůže:

2. Podprogram bydlení

Jak již bylo uvedeno v úvodu, jedním z podprogramů výzkumu pro řešení regionálních disparit je bydlení.

Cílem tohoto podprogramu je odhalit a kvantifikovat regionální disparity ve finanční a fyzické dostupnosti bydlení, jejich vývoj a dále pak analyzovat vybrané důsledky těchto disparit a navrhnout opatření, která povedou ke snížení disparit a zvýšení finanční a fyzické dostupnosti bydlení.

Jediný vybraný projekt bydlení nese název: Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit”.

Projektový tým tvoří Sociologický ústav Akademie věd České republiky jako příjemce a koordinátor řešení a dále pak Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební a Institut regionálních informací, s.r.o., jako příjemci.

2.1 Stručné představení řešení projektu

Hlavním předmětem zkoumání v tomto projektu bude dostupnost bydlení a regionální disparity v dostupnosti bydlení, potenciální důsledky vývoje dostupnosti bydlení a vývoje těchto disparit, a konkrétní opatření směřující ke zvýšení dostupnosti bydlení, snížení regionálních disparit v dostupnosti bydlení, a tím i snížení negativních socioekonomických důsledků nízké dostupnosti bydlení a nebo vysokých regionálních disparit v dostupnosti bydlení. V první fázi projektu budou předmětem regionální disparity mezi všemi kraji České republiky (regiony NUTS 3) a ve druhé fázi specifické regionální disparity mezi regiony na úrovni okresů, vybranými obcemi (v Praze městskými částmi, obvody) a případně též mikroregiony ve čtyřech vybraných krajích – kraji Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a hl. m. Praze.

Kraje v České republice mezi sebou vykazují disparity především v ekonomické výkonnosti (podílu regionů na tvorbě HDP) a vývoje zaměstnanosti. Ekonomická výkonnost a zaměstnanost je však podmíněna disparitami ve vybavení infrastrukturou, vzdělávacími podmínkami i podmínkami bydlení.

Popis a analýza změn v oblasti bydlení a reforem v oblasti bytové politiky v průběhu ekonomické transformace v České republice byly předmětem již několika odborných publikací (například Lux et al. 2002, Lux, Sunega, Kostecký, Čermák, Košinár 2004, Conner 2006). Ekonomické změny měly mimo jiné za následek podstatné kvantitativní i kvalitativní změny v oblasti nabídky bydlení, zejména v rozsahu i formě nové bytové zástavby i ve výši a distribuci výdajů domácností na bydlení.

Ve výši tržních cen vlastnického a družstevního bydlení a rovněž ve výši tzv. tržního nájemného se postupně objevily značné regionální rozdíly, které mají přímý vliv na vytvoření a zvyšování regionálních disparit v dostupnosti bydlení. I přes tuto skutečnost nebyly disparity dosud důsledně zmapovány a analyzovány.

Jak vyplývá z několika provedených sociologických šetření, snížení dostupnosti bydlení v průběhu 90. let přispělo ke změně demografického chování mladé generace, tedy k odkládání uzavření sňatků a zejména pak k odkládání narození prvního dítěte a tedy i k obecnému snížení porodnosti v České republice. V průběhu 90. let minulého století došlo rovněž k obecnému snížení rozsahu stěhování domácností, a proto regionální disparity jsou důležitým faktorem v dostupnosti bydlení, který společně s dalšími vlivy stojí v pozadí nízké úrovně prostorové mobility pracovních sil a vysokých regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti.

Zmapování současných regionálních disparit v dostupnosti bydlení na úrovni krajů ČR (regiony NUTS 3) dosud nebylo provedeno. Analýza dostupnosti bydlení v českém prostředí předpokládá využití inovačních metodologických postupů, které dosud plně využity nebyly a které hodlá řešitelský tým při řešení cílů projektů uplatnit.

Možné důsledky zvýšení regionálních disparit v dostupnosti bydlení nebyly dosud důsledně analyzovány tak, aby byla váha vlivu regionálních disparit v dostupnosti bydlení přesněji odhadnuta na základě komplexního testování všech faktorů, které by na daný možný důsledek mohly mít významný vliv. Bez takového testování nelze vliv samotných regionálních disparit v dostupnosti bydlení relevantně odhadnout a zavést skutečně efektivní opatření.

Smyslem projektu je:

2.2 Finanční dostupnost bydlení

Jedna z nejčastěji citovaných definic finanční dostupnosti bydlení uvádí, že “dostupnost se vztahuje k zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které v očích nějaké třetí strany (zpravidla vlády) nepředstavuje nerozumné zatížení pro domácnosti” (Maclennan a Wiliams 1990,9).

Zkoumání finanční dostupnosti bydlení zahrnuje nejen analýzy zatížení různých skupin domácností výdaji na bydlení, analýzy efektivity a efektivnosti nástrojů bytové politiky směřujících ke zvýšení finanční dostupnosti, snížení sociálních nerovností a sociálních problémů, které trh s bydlením a nízká dostupnost bydlení pro některé znevýhodněné skupiny vytváří (například bezdomovectví, ostatní skupiny domácností ohrožené sociálním vyloučením, nedostupnost bydlení pro příjmově slabé domácnosti a nově vytvořené mladé rodiny), ale zahrnuje též analýzy demografického chování mladých lidí a analýzy zamýšlené i skutečné prostorové mobility domácností za pracovními příležitostmi (vysoké regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení mohou být hlavní překážkou pro stěhování domácností).

2.3 Fyzická dostupnost bydlení

Fyzická dostupnost bydlení je zpravidla definována jako zajištění dostatečného počtu kvalitativně standardních bytových jednotek různé velikosti a různého právního důvodu užívání tak, aby tento počet odpovídal aktuální případně i budoucí předpokládané potřebě domácností pro bydlení v dané lokalitě.

Problém fyzické dostupnosti bydlení je analyzován spíše z pohledu kvality bydlení (vytváření a sledování kvalitativních standardů, analýza efektivity a efektivnosti procesu rehabilitace a modernizace bytového fondu), kvality sousedství (například analýza dopadů kvality prostředí na sociální vzorce chování obyvatel, analýza procesů regenerace sousedství, životního prostředí) a též z pohledu minimalizace nebezpečí sociální segregace (sociálního vyloučení určité skupiny domácností) v určitých urbanisticky vymezených území.

Ačkoliv koncept finanční dostupnosti, jejího měření a analýz dopadů nerovností postupně získal v posledních dvou dekádách minulého století ve vyspělých zemích větší pozornost než koncept fyzické dostupnosti bydlení, obě roviny dostupnosti bydlení spolu úzce souvisí.

Finanční a fyzická dostupnost bydlení tvoří v návrhu projektu základní teoretický i metodologický pilíř zkoumání regionálních disparit, ze kterého by měly být analyzovány ostatní procesy v oblasti bydlení a naplněny cíle celého projektu.

2.4 Očekávané přínosy projektu

Přínosem projektu by mělo být zejména odhalení a kvantifikace vývoje i aktuálních regionálních disparit mezi kraji NUTS 3 ve finanční i fyzické dostupnosti bydlení a komplexní analýza vybraných důsledků těchto disparit. Dále definování přesnějších metod pro měření regionálních disparit ve finanční a fyzické dostupnosti bydlení mezi jednotlivými českými kraji. Smyslem projektu je následně identifikovat jevy ovlivňující fyzickou i finanční dostupnost bydlení a jejich regionální disparity, které je možno efektivně ovlivnit regulačními zásahy a následně navrhnout taková konkrétní opatření, která by vedla ke:

Tato opatření by měla být upravena tak, aby odpovídala lokálním specifikům a byla zejména vhodná k realizaci ve čtyřech vybraných krajích (Moravskoslezský, Jihomoravský, Středočeský a hl. m. Praha).

Výraznou motivací je zjistit skutečnou a nikoliv jen proklamativní a neověřenou váhu faktorů dostupnosti bydlení a jejich regionálních disparit na změny v demografickém chování mladé generace, prostorovou mobilitu domácností za pracovními příležitostmi a nebezpečí sociálního vyloučení.

Motivací je též zabránit zbytečnému plýtvání veřejných zdrojů na příliš rozsáhlé programy, jejichž efekt není ověřen a které by vedly svou zbytečnou nákladností k nezamýšleným negativním důsledkům. Motivací je též podchytit lokální specifika při případné realizaci takových opatření a to formou podrobného testování ve vybraných čtyřech českých krajích. Pro tento účel bylo proto vytvořeno širší konsorcium řešitelů projektu se sídlem v různých regionech státu (Moravskoslezském kraji, Jihomoravském kraji a v Praze) a do týmu byl zapojen subjekt s praktickými zkušenostmi při přípravě plánů regionálního rozvoje (Institut regionálních informací, s.r.o.).

2.5 Ověření dosažených přínosů

V návrhu projektu se předpokládá, že nástroje navržené řešitelským týmem pro lokální a regionální úroveň státní správy a případně pro neziskové obecně prospěšné společnosti působící v oblasti sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením by měly být realizovány v horizontu 2 - 5 let po skončení řešení projektu (tedy v rozmezí let 2014 -2016).

Nástroje navržené pro centrální úroveň státní správy (kterým se z důvodu rozdělení kompetencí v oblasti bytové politiky v České republice nelze vyhnout), by mohly být realizovány ve stejném časovém horizontu, ale z důvodu možnosti některých strukturálních reforem v oblasti bytové politiky nelze jejich aplikaci v daném časovém horizontu garantovat.

Zavedení nových, byť i jen částečných programů, nebo redefinice stávajících programů na centrální úrovni je proces, který z důvodu dlouhého mezirezortního i “mimorezortního” připomínkového řízení, projednávání ve vládě, vyčlenění prostředků a jejich schválení evropskou komisí může trvat i déle než 5 let. Jelikož centrální úroveň státní správy má v českém prostředí dosud rozhodující vliv na bytovou politiku, není v žádném případě možné ji obejít, pro případ, že bude zapotřebí provést úpravy či změny stávajících programů nebo zavedení programů nových.

Kritickým předpokladem dosažení účelu projektu bude zejména ochota ze strany potenciálních uživatelů výsledků řešení

(zejména státní správy na centrální úrovni) implementovat výsledky praktické realizace bytové politiky, která je v jejich kompetenci. Dalšími kritickými předpoklady je nedostupnost údajů o bydlení od soukromých vlastníků a nedostupnost nebo neaktuálnost údajů z územních plánů o připravenosti území. Právě v letech řešení projektu bude probíhat podle nového stavebního zákona obnova nebo přepracování územních plánů a zpracování zásad územního rozvoje krajů (termín 2010).

Kritickým předpokladem naplnění cílů projektu je rovněž dostupnost potřebných datových zdrojů pro účely analýz finanční i fyzické dostupnosti bydlení regionálních disparit ve finanční i fyzické dostupnosti bydlení na úrovni menších regionálních celků než jsou kraje.

2.6 Dílčí cíle řešení

Řešení projektu je systematicky řazeno do 12 dílčích cílů. Pro každý z nich je nadefinován termín zahájení a ukončení, požadovaný výsledek, forma zpracování a kritické předpoklady k dosažení cíle.

Součástí řešení budou také tři národní workshopy a na závěr řešení pak mezinárodní konference:

  1. národní workshop bude v druhé polovině 2008 v Praze a budou na něm prezentovány regionální disparity ve finanční a fyzické dostupnosti bydlení,
  2. národní workshop bude v první polovině 2010 v Ostravě a budou na něm představeny nástroje ke zvýšení finanční a fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních disparit,
  3. národní workshop bude ve druhé polovině roku 2010 v Brně s tématem: Sociální vyloučení marginalizovaných skupin obyvatel – případ čtyř krajů.

Mezinárodní konference bude ve druhé polovině roku 2011 v Praze s tématem: Regionální disparity – závěry projektu.

3. Závěr

V tomto článku nemohl být řešený projekt pro jeho složitost popsán v celé šíři. Jsou zde uvedeny jen základní postuláty řešení tak, aby čtenářská obec získala základní poznatky o řešené problematice.

Prameny použité při zpracování:

  1. [MMR ČR] Zadání veřejné soutěže výzkumu a vývoje – výzkumný program WDMMR 2007-2011 “Výzkum pro řešení regionálních disparit”.
  2. [Projektový tým] Návrh projektu do veřejné soutěže na výzkum a vývoj – regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit.