Týdeník Veřejná správa


 Poradna

Výše starobního důchodu


Vyšlo v čísle 32/2007

Musím odejít do starobního důchodu nebo mohu dál pracovat? Podle čeho se vypočítává výše důchodu?

 Jaroslav Janura, Radenín

Odpovídá:
Česká správa sociálního zabezpečení

Po dosažení důchodového věku lidé nemusí odejít povinně do důchodu, není to ani důvod výpovědi uvedený v zákoníku práce. To znamená, že člověk, který se rozhodne pracovat dále, může pracovat i po vzniku nároku na důchod. V tom případě nepodává žádost o starobní důchod. Výši starobního důchodu spočítají pracovníci ústředí ČSSZ. To se samozřejmě týká pouze důchodů v kompetenci ČSSZ, nikoliv penzí v působnosti ministerstva vnitra, obrany nebo spravedlnosti. Každý občan, který požádal o důchod, obdrží písemné rozhodnutí o přiznání a výši starobního důchodu a osobní list, v němž jsou uvedeny započítané doby pojištění a příjmy dosažené v rozhodném období. Výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra je pro všechny druhy důchodů stejná a v roce 2007 činí celkem 1 570 korun měsíčně. Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění (do doby, než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 procenta výpočtového základu. Poté, co již občanovi vznikne nárok na důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých devadesát kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 procenta (do 30. 6. 2001 to bylo o jedno procento). Znamená to, že člověk, který pracuje i po vzniku nároku na starobní důchod, si penzi zvyšuje podstatně rychleji než do té doby. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten zjednodušeně řečeno tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. V roce 2007 je to období 1986 až 2006, z něhož se stanoví důchod. Jednotlivé roční příjmy se násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců v jednotlivých letech. Koeficienty stanovuje každý rok vláda svým nařízením. Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení (například i brigády). Nezapočítává se příjem z dohody o provedení práce, protože ta nezakládá účast na nemocenském pojištění. Nezapočítávají se ani takové příjmy v rámci zaměstnání, ze kterých se neodvádí pojistné. Započítává se však náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. A to i přesto, že se z ní pojistné neplatí.