Znak |
Předchůdcem vsi, která obdržela jméno podle polohy v hlubokém údolí mezi vrchy Hůrka a Jindřín, byla zaniklá osada Hůrka patřící v první polovině třináctého století kladrubskému klášteru. První písemná zpráva o Dolcích pochází z roku 1379, kdy je vlastnil Jan Manholt. V roce 1504 spravoval zdejší zboží Jindřich ze Skály a na Švihově. V roce 1568 byly Dolce označovány jako pustá ves, záhy se je však podařilo znovu osadit. Pozdější dějiny vsi jsou spjaty s osudy statku Příchovice a panství Dolní Lukavice. V současnosti se počet obyvatel Dolců blíží třem stům.
Slavnostní převzetí dekretu opravňujícího obec k užívání znaku uděleného předsedou PS PČR se uskutečnilo 9. dubna 2005. Červeno-modrý štít je dělen trojzubým řezem převzatým z erbu Schönbornů, posledních vlastníků dolnolukavického panství. Stříbrná zednická lžíce se zlatou rukojetí v dolním poli připomíná tradiční zaměstnání obyvatel Dolců. Stříbrná lilie v horním poli patří k atributům patrona obce - sv. Antonína Paduánského. Lilii doprovází dva zlaté rovnoramenné kříže. První symbolizuje Dolce a druhý připojenou osadu Štíhlov.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR