Průzkum Pohled úředníka/ce

Zveřejňujeme výsledky průzkumu "POHLED ÚŘEDNÍKA/CE" 

Představujeme Vám výsledky prvního komplexního šetření ke státní službě nazvaného "POHLED ÚŘEDNÍKA/CE", který připravila Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra ve spolupráci s Vládním analytickým útvarem Úřadu vlády.

Sběr dat probíhal od 4. června do 9. července 2024 a účastnit se mohli všichni zaměstnanci a zaměstnankyně služebních úřadů prostřednictvím vyplnění dotazníků na nezávislé on-line platformě LimeSurvey. Strukturu a obsah dotazníku naleznete zde (pdf, 707 kB).

Cílem průzkumu bylo poskytnout zaměstnancům příležitost důvěrně vyjádřit názor na fungování služebních úřadů a státní služby.

Návratnost činila 21 243 vyplněných dotazníků, což představuje 30 % zaměstnanců, kteří k červnu 2024 pracovali ve služebních úřadech.

Děkujeme všem zúčastněným.
 

Zprávu s hlavními poznatky ke stažení naleznete zde (pdf, 5,7 MB). Shrnutí hlavních poznatků zprávy naleznete zde (pdf, 2 MB). Současně je distribuována všem zaměstnankyním a zaměstnancům služebních úřadů prostřednictvím státních tajemníků a vedoucích služebních úřadů.

  

Co ukázala data - shrnutí hlavních poznatků:

1. Odhodlání k práci, ale nízká spokojenost
   Pro zaměstnance je důležité pracovat ve veřejném zájmu a jsou ochotni pracovat nad rámec svých povinností. Méně často ale pozorují dopad své práce či zažívají pocit úspěchu. Jsou také relativně často nespokojeni se svou prací a s úřadem, kde pracují, a to i v mezinárodním srovnání.

2. Stabilita práce jako klíčová přednost práce pro stát
   Stabilita práce je hlavním faktorem pro vstup a setrvání ve státní službě. Významnou roli při udržení zaměstnanců hraje rovnováha mezi pracovním a soukromým životem.

3. Slabá vazba odměňování na výkon
   Zaměstnanci vnímají, že chybí propojení mezi výkonem a finančním ohodnocením. Nespokojenost s finančním ohodnocením je hlavním důvodem k odchodu, který zvažuje 16 % zaměstnanců. Značnou část z nich tvoří zaměstnanci mladší 39 let. Spokojenost s platovým ohodnocením je obecně velmi nízká.

4. Pozitivní vnímání představených a dobré vztahy s kolegy
   Zaměstnanci vnímají své přímé nadřízené jako odborníky a mají k nim obecně pozitivní   vztah. V pracovním kolektivu panují dobré vztahy a je to i důvodem, proč zaměstnanci zůstávají.

5. Rozdílná kvalita pracovních podmínek mezi úřady
   Odpovědi respondentů ukazují na významné rozdíly v pracovním prostředí, a to i ve skupinách zaměstnanců vykonávajících stejný druh práce, na různých úřadech nebo uvnitř jednotlivých úřadů.

6. Nízká úroveň zapojení a sounáležitosti s úřadem
   Respondenti mají poměrně malý pocit participace, příliš nesdílí ambice a vize úřadu. Zaměstnanci cítí obecně nízkou sounáležitost s úřadem a vnímají jeho podporu mnohem méně než od svých nadřízených.

7. Manažerské nástroje: hodně kontroly, málo podpory
   Úřady nevytvářejí vhodné prostředí pro rozvoj nových nápadů. Manažerské nástroje jsou zaměřeny spíše na kontrolu než na podporu zaměstnanců. Zaměstnanci mají pocit, že jsou sankcionováni za neplnění úkolů, ale za dobrý výkon odměnu nezískají. Drtivá většina představených si myslí, že dává zpětnou vazbu, dostává ji však jen menšina zaměstnanců.

8. Zaměstnanci poskytující přímé služby klientům: vysoká zátěž, nízká spokojenost a motivace
   Konzistentně nejméně pozitivně odpovídali zaměstnanci poskytující služby klientům, a to ve všech sledovaných oblastech.
   Rovněž skupina vedoucích oddělení odpovídala v některých oblastech konzistentně negativně (pracovní zátěž a omezený čas a přístup ke vzdělávání a rozvoji).

9. Nedůvěra k politickému vedení
   Vztah zaměstnanců k politikům je založen na velké nedůvěře. Zaměstnanci mají pocit, že politici nerespektují jejich odbornost, spolupráci s politiky považují za neefektivní a domnívají se, že některá politická rozhodnutí jsou v rozporu s cíli úřadu.

10. Nízká prestiž a kariérní rozvoj
    Prestiž práce pro stát není silným důvodem příchodu a setrvání ve státní službě. Zaměstnanci necítí dostatečné možnosti kariérního růstu a podpory rozvoje ze strany nadřízených. Odpovědi zaměstnanců v pracovním i služebním poměru se zásadně nelišily.

11. Úřednická zkouška
    Její vnímání není příliš pozitivní. Zaměstnanci, kteří zkoušku vykonávali, i představení, kteří hodnotili dopad jejího absolvování na připravenost zaměstnanců k výkonu práce, jsou k jejímu přínosu spíše skeptičtí. Pozitivněji je hodnocena zvláštní část úřednické zkoušky.

12. Vnímání depolitizace a ochrany
    Zaměstnanci spatřují vliv politiků v oblastech, kde to vyplývá z právní úpravy; nad rámec tohoto vnímají jejich zasahování i do provozních činností a odměňování. Status státního zaměstnance nepovažují za dostatečnou ochranu před nežádoucími zásahy do svého rozhodování, ani jako ochranu před propuštěním.
     

Získané poznatky využijeme pro:

1/ Zpracování návrhu "Státní služby 2.0": Názory a postoje zaměstnanců jsou jedním ze zdrojů informací pro návrh změn státní služby a vytvoření Akčního plánu ​pro rozvoj lidských zdrojů ve služebních úřadech, realizovaného projektu z Národního plánu obnovy. Ten se dále bude opírat o:

• Závěry dopadové studie k variantám nastavení rozsahu a fungování státní služby jako celku,

• Zjištění ze souběžně probíhajících pilotních projektů navazujících na doporučení OECD v oblasti zlepšení náboru a rozvoje představených a specialistů ve státní správě,

• další datové zdroje a existující studie.

2/ ​Základ pro průběžný monitoring: Budeme sledovat a vyhodnocovat, zda navržená opatření ​v oblasti řízení lidských zdrojů a fungování služebních úřadů skutečně přinášejí pozitivní změny. Otázky ​v průzkumu byly navrženy tak, aby mohly být s odstupem 1-2 let položeny znovu. ​

3/ Získaná data za jednotlivé úřady poskytneme v agregované podobě vedení služebních úřadů (tak, aby nebyla umožněna zpětná identifikace respondentů), aby mohlo se závěry efektivně pracovat při rozvoji svých úřadů i zaměstnanců.

  

  

Důvěrnost a anonymita

Tento průzkum je anonymní. Jeho cílem nebylo identifikovat jednotlivce a jejich odpovědi. Zpracovatelé garantují naprostou anonymitu zpracování a využití dat. Ačkoli jednotlivce je možné na základě odpovědí teoreticky identifikovat, zpracovatelé průzkumu garantují, že:

• se nebudou snažit o zpětnou identifikaci respondentů,
• individuální data nebudou předávat třetím stranám.
   

Využili jsme technické prostředky anonymizace, které znemožňují např. identifikaci zařízení nebo místa v síti, odkud byl dotazník vyplněn.

  

Kontaktujte nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz ohledně průzkumu, rádi byste poskytli zpětnou vazbu, napište nám na e-mail pohledurednika@mvcr.cz. Odpověď Vám bude zaslána v nejkratším možném čase.

  

Co naopak od průzkumu nečekejte

Nejedná se o průzkum spokojenosti, jakkoliv se některé dotazy k tomuto tématu vztahují. Nesnažíme se ani provést hodnocení nebo srovnání výkonu jednotlivých úřadů, ale poznat fungování státní služby jako celku. Se získanými daty bude sekce pro státní službu dále pracovat a připraví návrhy potřebných změn.

  

Často kladené otázky

1. Kdy průzkum probíhal a kdo ho organizoval?
   Průzkum organizovala Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra ve spolupráci s vládním analytickým útvarem Úřadu vlády. Průzkum probíhal od 4. června do 9. července 2024.
    
2. Kdo se mohl průzkumu zúčastnit?
   Zúčastnit se mohli zaměstnanci služebních úřadů, kteří jsou zařazeni na systemizovaném služebním či pracovním místě. Dotazník nebyl určen zaměstnancům, kteří na služebním úřadu pracují na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
    
3. Jsou mé odpovědi důvěrné a anonymní?
   Celý průzkum byl anonymní a zpracovatelé dat v žádném případě neusilují o identifikaci jednotlivců. Žádný služební úřad nebude mít přístup k odpovědím jednotlivců, pouze k souhrnným datům za služební úřad.
    
4. Jak dlouho trvalo vyplnění průzkumu?
   Vyplnění dotazníku v průměru trvalo 30-45 minut.
    
5. Byl průzkum dobrovolný?
   Ano, účast na průzkumu byla zcela dobrovolná.
    
6. Jakých konkrétních témat se průzkum týkal?
   Průzkum se týkal nejen postojů a hodnocení služebních nebo pracovních podmínek zaměstnankyň a zaměstnanců služebních úřadů, ale také jejich názorů na fungování celého služebního úřadu, ve kterém pracují. Řešena byla proto témata týkající se jak nástupu, kariérního růstu a rozvoje zaměstnanců, motivace, odměňování nebo slaďování pracovního a rodinného života, tak i oblast cílů a priorit služebních úřadů a jejich řízení a výkonu.
    
7. Kdy a jak budou dostupné výsledky průzkumu?
   První výsledky budou k dispozici na této webové stránce nejpozději v druhé polovině října 2024.
   Jednotlivé služební úřady získají agregované anonymizované údaje o tom, jak si ve zkoumaných tématech stojí ve srovnání s ostatními služebními úřady.

  

Tento průzkum je realizován v rámci projektu "Vytvoření akčního plánu pro rozvoj státní služby v rámci Národního plánu obnovy", registrační číslo: CZ.31.3.0/0.0/0.0/23_091/0008391 je spolufinancován v rámci Národního plánu obnovy.

 

  

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook