Povodně představují jedno z nejzávažnějších přírodních rizik, se kterými se Česká republika pravidelně potýká. Rychlé a efektivní zvládnutí těchto krizových situací je výsledkem celé řady opatření, realizovaných složkami integrovaného záchranného systému, orgány krizového řízení a dalšími institucemi. Mezi tato opatření patří např. predikce počasí, zejména srážek, včasné varování občanů a institucí, preventivní opatření před a řízení rizik v průběhu mimořádných událostí, technologie a postupy odpovědných složek, koordinace jejich spolupráce a vzdělávání a výcvik. S ohledem na vysokou míru rizika, kterou povodně představují pro zdraví, životy i majetek občanů, je nutné se v rámci dlouhodobé připravenosti věnovat adekvátní reakci na tyto mimořádné události. Cílem dlouhodobé strategie přípravy je dosažení kvalitně vybavených a vyškolených záchranných složek, správních orgánů a dalších institucí, které riziku povodní čelí.

V těchto dnech, kdy ČR zasáhly na řadě míst ničivé povodně, je vysoce oceňována činnost hasičů, záchranářů, policistů, tedy členů složek integrovaného záchranného systému, kteří velmi často riskují své zdraví a v některých situacích i životy k záchraně života, zdraví či majetku občanů a zajišťují obnovu infrastruktur. Aktuálně zaznívají v médiích také pochvalná slova na adresu úředníků státní správy či samospráv, kteří zvládají řízení a koordinaci opatření vesměs velmi úspěšně. Velmi ceněny jsou také prediktivní modely předpovědi počasí, připravenost záchranných sborů a jejich taktická vyspělost a technická vybavenost.

První srovnání připravenosti, zásahů a činnosti všech aktérů, kteří jsou zapojeni do řetězce aktivit a opatření ke zvládnutí obtížné povodňové situace s předchozími lety (nejčastěji jsou zmiňovány povodně v letech 1997, 2002 a 2013), vyznívají velmi pozitivně a naznačují, že ve všech oblastech bylo v průběhu několika posledních let dosaženo významného pokroku. Tento pokrok by nebyl možný bez komplexního a trvalého úsilí všech zainteresovaných osob, zabývajících se touto problematikou.

Je třeba také připomenout, že kvalitní úroveň odezvy na krizovou situaci významně posiluje dlouhodobé a trvalé hledání a vytváření nových metod činnosti a rozvoj a zdokonalování technologií, bez kterých by prevence, předběžná či aktuální opatření a zásahy záchranných a bezpečnostních sborů na tak vysoké úrovni nebyly možné.

Je logické, že výsledky činnosti výzkumníků, pracovníků v oblastech vývoje a inovací a zaměstnanců na úseku podpory výzkumu a vývoje, jsou v době dynamického průběhu mimořádné situace upozaděny, ale je zjevné, že některá opatření by bez podpory technologií a poznatků, dosažených v rámci výzkumné činnosti neměla tak kvalitní účinnost či by nebyla vůbec realizována.

Stejně jako v dalších oblastech lidské činnosti sehrává tedy i zde důležitou roli výzkumná a vývojová činnost. Ta je v bezpečnostní oblasti realizovaná v rámci projektů podporovaných Ministerstvem vnitra v systému bezpečnostního výzkumu. Investice do bezpečnostního výzkumu a vývoje nejenže zvyšují bezpečnost obyvatel, ale také pomáhají minimalizovat ekonomické a ekologické škody. V době, kdy se přírodní katastrofy, v ČR zejména povodně, stávají čím dál častějším a ničivějším fenoménem, má podpora tohoto výzkumu a jeho aplikace v praxi stále větší význam.

V čem spočívá přidaná hodnota bezpečnostního výzkumu?
Společenský přínos vychází z obsahového zaměření, jehož součástí je mj. také prevence, příprava a ochrana proti přírodním katastrofám, včetně zmírnění jejich důsledků a dále implementací specifického formálního modelu, který využívá potenciálů klíčových aktérů jak na straně bezpečnostního systému v roli iniciátorů výzkumných úkolů a uživatelů výsledků (identifikace problémů a potřeb – „co řešit“), tak i na straně výzkumných a vývojových kapacit ČR (výzkum problémů a návrhy na jejich řešení - „jak řešit“). Toto unikátní propojení umožňuje cílenou finanční podporu projektů výzkumu a vývoje, které přinášejí aplikovatelné výsledky v celém širokém spektru bezpečnostní problematiky, tedy i v oblasti řešení krizových situací způsobených přírodními živly.

Co je obsahem bezpečnostního výzkumu v oblasti prevence, přípravy a ochrany proti povodním?
Jedním z klíčových aspektů předcházení a snižování důsledků živelných katastrof je vývoj a zdokonalování technologií a metod předpovědi počasí. Projekty bezpečnostního výzkumu v této problematice byly zaměřeny zejména na hydrometeorologická rizika v České republice, zlepšení jejich predikce a zpřesnění předpovědí počasí. Výsledky těchto projektů umožňují např.  odhadnout míru rizika a rychlost, s jakou se může povodeň šířit.

Dalším předmětem zájmu je jednotný systém varování a informování obyvatelstva, který je v návaznosti na predikce základem pro evakuaci obyvatel a nasazení záchranných sborů. Výzkum v této oblasti se zabývá mj. i zapojením umělé inteligence do příjmu tísňového volání.

Podpora výzkumu a uplatnění jeho výsledků v rámci realizace preventivních opatření hraje významnou roli při předcházení škodám na zdraví, životech i majetku. Predikční modely, které vyvíjejí výzkumné instituce, umožňují přesnější plánování preventivních opatření, mezi která patří budování odolnějších prvků vodohospodářské a dopravní infrastruktury (přehrady, nádrže, mosty, protipovodňové systémy) a zajišťování elektrické energie i pitné vody v podmínkách mimořádné situace. Zvláštní pozornost je zaměřena na vývoj a optimalizaci protipovodňových systémů pro zvýšení ochrany obyvatelstva i infrastruktury, resp. na dosažení špičkových konstrukcí protipovodňových systémů s ohledem na hmotnost, konstrukční jednoduchost, terénní využitelnost a skladovatelnost.

Klíčovou oblastí, ve které hraje výzkum a vývoj zásadní roli, je rozvoj moderních technologií, které umožňují rychlejší a efektivnější reakci na povodně. Nové či zdokonalené technologie a poznatky pomáhají hasičům a záchranářům při jejich činnosti, zvyšují efektivitu zásahu a současně i jejich bezpečnost. Výzkum podporuje vývoj sofistikovaných čerpacích zařízení, která umožňují rychlejší odvodňování zaplavených oblastí, stejně jako mobilní bariéry pro kontrolu průtoku vody. Tyto technologie mohou být klíčové při ochraně nejen občanské zástavby, ale zejména klíčové infrastruktury, jako jsou nemocnice nebo elektrárny. Dalším příkladem může být vývoj záchranných destrukčních náloží pro likvidaci staticky narušených budov. Další inovace, jako např. drony pro letecký monitoring záplavových oblastí nebo senzory pro sledování hladin řek, poskytují cenná data v reálném čase, která umožňují lepší koordinaci záchranných prací. Za účelem identifikace nejnovějších technologií a trendů s cílem efektivního využívání zdrojů a zacílení dalšího výzkumu, mj. i pro podporu adaptability a efektivnosti Hasičského záchranného sboru ČR, slouží výzkumné projekty zaměřené na technologický foresight.

Další významnou oblastí výzkumu je zlepšení koordinace a komunikace mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Během rozsáhlých povodní je rychlá komunikace a spolupráce mezi hasičskými jednotkami, zdravotníky, policií a místními orgány základním předpokladem úspěchu. Výzkum v oblasti krizového řízení se proto zaměřuje na tvorbu efektivnějších komunikačních nástrojů a systémů, které zajišťují bezproblémovou výměnu informací. Například digitální mapy s aktuálními daty o stavu vodních toků v rizikových oblastech mohou výrazně zlepšit rozhodovací proces při řízení zásahů.

Důležitým přínosem bezpečnostního výzkumu je také rozvoj vzdělávacích a výcvikových programů pro hasiče a další záchranné složky. Simulace a tréninky krizových situací, založené na datech z reálných povodní, jsou dalším výsledkem bezpečnostního výzkumu. Tyto simulace umožňují záchranným sborům lépe se připravit na různé scénáře povodní a efektivněji řešit nečekané situace. Výzkum například ukázal, že pravidelný trénink hasičů na simulacích povodní zlepšuje jejich schopnost zvládat stresové situace a efektivně komunikovat během zásahů.

Kdo je řešitelem výzkumných projektů?
Nesporným úspěchem systému podpory bezpečnostního výzkumu za dobu jeho více než patnáctileté implementace je mobilizace výzkumné i podnikové sféry a významné zvýšení jejich zájmu o předkládání a řešení projektů, které svými výsledky podporují činnosti bezpečnostního systému ČR. Je celkem pochopitelné, že nositelem výzkumu a vývoje, podporující činnost v oblasti akceschopnosti složek integrovaného záchranného systému a krizových orgánů, je Institut ochrany obyvatelstva, který je součástí MV-generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Významnou roli v této oblasti nicméně sehrávají další významné české výzkumné organizace, zejména vysoké školy a ústavy Akademie věd ČR. Jsou to např. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoké učení technické v Brně, České vysoké učení technické v Praze či Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Specializovanou problematikou se zabývají např. Český hydrometeorologický ústav, Centrum hydraulického výzkumu, Centrum pro bezpečný stát o.s. nebo Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Do výzkumných projektů jsou zapojeny i podniky, zabývající se vývojem a výrobou specializovaných zařízení, jako např.  JaP-Jacina, s.r.o., TTC MARCONI, s.r.o, Colsys, s.r.o. Většina projektů je řešena ve spolupráci několika výzkumných organizací a podniků, což zvyšuje pravděpodobnost uplatnění jejich výsledků v praxi složek bezpečnostního systému i v komerčním prostředí.

Příklady projektů bezpečnostního výzkumu, zaměřených na problematiku zvyšování schopností reakce státu na živelné pohromy, způsobené vlivem počasí jsou uvedeny níže. Po rozkliknutí kódu projektu lze nahlédnout do databáze Centrální evidence projektů na konkrétní informace o jednotlivých projektech.

Podpora bezpečnostního výzkumu je pro efektivní činnost záchranných sborů nezbytná. Přináší nové technologie, zlepšuje koordinaci a připravenost, a co je nejdůležitější, pomáhá chránit lidské životy a majetek. Investice do této oblasti jsou dlouhodobou ochranou před přírodními katastrofami a zajišťují, že záchranné složky budou schopny rychle a efektivně reagovat na jakékoli výzvy, které budoucí povodně přinesou.