Jak vybrat správnou a zejména bezpečnou autosedačku

Podle uveřejněných statistických dat mělo 4285 dětí mladších patnácti let účast na dopravních nehodách v roce 2010, bez zranění z nich vyvázlo celkem 2209 dětí. Dopravní nehodu bohužel nepřežilo 14 dětí a 190 se jich zranilo těžce. Na druhé straně zavedení autosedaček a povinných bezpečnostních pásů významně zvýšilo bezpečnost několika generacím dětí. 

Celkově od roku 1970 do konce roku 2009 klesl počet usmrcených dětí při dopravních nehodách skoro pětinásobně. Jednoznačným důvodem tohoto poklesu je zavedení autosedaček a důsledné kontroly užívání těchto zádržných systémů. Přitom však i současné číslo počtu dětských úrazů při provozu na pozemních komunikacích je způsobeno špatným připoutáním dětí v autosedačkách. Nezajištěné dítě v autě umírá při nehodě 7x častěji než děti zabezpečené v autosedačce.

ECE R44-03

Mezi základní údaje patří zejména:

• jméno výrobce, jméno produktu
• značení „Universal“ znamená, že schválená sedačka je použitelná téměř v každém autě
• 9 kg – 25 kg udává váhový rozsah a rozsah použití
• E 4 v kroužku je zkušební symbol a kód země (například E8 – ČR, E1 – Německo, E4 – Itálie)
• ECE R44/03 – předpis EHK OSN č. 44 verze 03.

• konzultujte před vaším propuštěním z nemocnice s lékařem dobu, kdy je možné dítě delší dobu přepravovat v osobním automobilu,
• už při odjezdu z nemocnice odvážejte dítě v dětském zádržném systému,
• dítě nechávejte v dětském zádržném systému pouze nezbytnou dobu,
• nikdy dítě v dětském zádržném systému nenechávejte bez dozoru; nechte řídit někoho jiného a vy se věnujte dítěti,
• prvních několik měsíců omezte cestování automobilem na minimum,
• dětský zádržný systém používejte jen při přepravě dítěte v automobilu, nepoužívejte ho při krmení nebo jako postýlku,
• v případě jakýkoli pochybností nebo dotazů se obraťte na lékaře.

DARS - Dekáda akcí pro bezpečnost na silnicích

Závěr 

• Dítě nikdy nedržte v náručí, naopak využívejte homologovaných a bezpečných autosedaček.
• Autosedačku nevybírejte pouze podle cenové relace, ale zejména podle vašeho dítěte.
• Základním kritériem je hmotnost a výška dítěte.
• Autosedačka musí být technicky i tvarově vhodná do vašeho auta.
• Hlava dítěte nesmí autosedačku přesahovat.
• Dítě vyšší než 150 cm se již poutá bezpečnostním pásem.
• Autosedačka musí být pro dítě bezpečná, pohodlná a příjemná.

POZOR! Od 1. ledna 2011 jsou nové zákonné povinnosti pro řidiče

Řidiči budou mít od Nového roku povinnost, vybavit své vozidlo novým typem autolékárničky a dále budou muset mít v autě také reflexní vestu.

Autolékárnička je součástí povinné výbavy motorového vozidla při provozu na pozemních komunikacích dle vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 341/2002 Sb.

Autolékárnička by se měla kontrolovat z hlediska kompletnosti obsahu a trvanlivosti léků pravidelně, alespoň 1 x ročně.

Co má obsahovat autolékárnička

Podle současně platných předpisů musí autolékárnička obsahovat:

• po dvou kusech tří velikostí hotových obvazů,
• jeden sterilní obvaz velikosti 5×7,5 cm,
• dva trojcípé šátky,
• cívku hladké náplasti,
• šest náplastí s polštářkem,
• škrticí obinadlo,
• resuscitační roušku,
• PVC roušku,
• chirurgické rukavice,
• dva špendlíky,
• nůžky.

Podle nové vyhlášky, autolékárnička pro poskytnutí 1. předlékařské pomoci, dozná od 1. ledna 2011 následujících změn:

• U všech původních obvazů, šátků, náplastí a dalších zdravotnických výrobků jsou doplněny a upřesněny požadavky na kvalitu zdravotnického materiálu.
• Již nebude nutné mít zavírací špendlíky.
• Látkovou roušku nahradí resuscitační maska s výdechovou chlopní a filtrem schválená jako zdravotnický výrobek.
• Navíc přibude speciální termoizolační (stříbrná) deka v minimálním rozměru 200 x 140 cm. Tato izotermická fólie zabraňuje prochladnutí za špatného počasí nebo u lidí, kteří při nehodě utrpěli šok.
• Podle nové vyhlášky jsou také nůžky se sklonem v antikorozní úpravě se zaoblenými hroty v délce alespoň 14 cm. Nůžky, aby se s nimi dal přestřihnout nejen obvaz, ale například i bezpečnostní pásy.
• Součástí nové autolékárničky je také povinný jednoduchý manuál (karta) první pomoci ve formě letáku včetně postupu pro bezchybné zvládnutí dopravní nehody.

Od 1. ledna 2011 je již povinností mít v automobilu pouze nově schválený typ autolékárničky se všemi schválenými komponenty.

Co obsahuje karta první pomoci

Karta ve stručnosti ukazuje, co je třeba dělat při dopravní nehodě, při které byli zranění lidé. Od obecných postupů, jak zajistit místo nehody, přes život zachraňující úkony a volání o pomoc na jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému.

Velmi praktický je obrázkový návod, jak se mají chovat účastníci nehody při poskytování správné a účinné laické první pomoci. Podle obrázků zjistíme, jak uvolnit postiženému dýchací cesty, jak zastavit krvácení, jak provádět umělé dýchání či jak uložit člověka do stabilizované polohy.

Kam umístit autolékárničku

Autolékárnička se ve vozidle ukládá v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé slunce. Úložný prostor musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. Autolékárničku nenecháváme ležet volně v prostoru vozidla, při prudkém nárazu nás může zranit. Je třeba ji však uložit také tak, abychom ji mohli použít velmi rychle, například při dopravní nehodě.

Reflexní vesta bude povinná

Od 1. ledna 2011 bude součástí povinné výbavy také reflexní vesta, která je zatím nařízena pouze pro profesionály. V našich zeměpisných šířkách ji bude muset mít oblečenu jen řidič (v některých evropských zemích je předepsána pro celou posádku), a to již při vystoupení z vozu. Je to určitě jedno z jednoduchých a levných opatření, které může zachránit zdraví či život účastníků silničního provozu.

Závěrečných pět základních rad při dopravní nehodě

• Zachovat klid a rozvahu.
• Zjistit, co se stalo.
• Provádět život zachraňující úkony do doby příjezdu profesionálů.
• Zavolat profesionální pomoc záchranářů.
• Dbát na svou vlastní bezpečnost.

Informuje: JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR, tel.: 974 833 217, E-mail: sekropk@mvcr.cz

Odbor prevence kriminality, 10.11.2010

Mladí řidiči – nebezpečí na silnicích (příklady z členských států Evropské unie)

Nejen na silnicích v České republice tvoří značnou část těch, kteří způsobí dopravní nehodu, řidiči s velmi krátkou řidičskou praxí. Jen v ČR se jedná o více než 25% podíl všech zaviněných dopravních nehod „mladými řidiči“. Jednou z možností, jak snížit počet dopravních nehod zaviněných řidiči motorových vozidel s krátkou dobou řidičské praxe, je zkvalitnění výcviku žadatelů o řidičské oprávnění.

Systém, v zahraniční literatuře nazývaný „Accompanied Driving“, tj. řízení s doprovodem, je jedním ze způsobů, jak tuto situaci řešit. Princip je jednoduchý – do výcviku pod dozorem supervizora se může zapojit žadatel o řidičské oprávnění (většinou skupiny B) již od 16 (v SRN od 16,5 roku), případně 17 let a absolvuje praktický výcvik po dobu 2, případně 1 roku s tím, že jeho povinností je i absolvovat teoretický výcvik v autoškole a absolvování předběžné zkoušky (tzv. „pre-test“) v průběhu výcviku. Podmínkou je i zdravotní prohlídka žadatele a souhlas jeho zákonných zástupců (SRN). Je logické, že pro žáka platí nulová hladina alkoholu při výcviku.

Celý dokument naleznete zde (pdf, 523 kB)

Odbor prevence kriminality, 9.8.2010

Reklama z pohledu bezpečnosti silničního provozu na pozemních komunikacích v zahraničí

Problematika reklamy a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je ve středu zájmu ve všech motoristicky vyspělých státech a v poslední době i orgánů Evropské unie, a to jak po stránce kvalitativní (obsah reklamy), tak i kvantitativní (počtu, forma, umístění).

Následující přehled se nezabývá kvantitativní stránkou reklamy v dopravě, pouze konstatuje, zda v jednotlivých státech existuje možnost umístění reklamy (prostorové propagace) podél pozemních komunikací, a to jak v intravilánu (uvnitř zástavby), tak i v extravilánu (vně zástavby). Hlavní náplní přehledu je obsah reklamy z pohledu bezpečnosti silničního provozu.

Obsah reklamy je upraven v článku 4 Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968 – Vídeňská konvence) Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, kde je zakázáno, aby prostorová propagace připomínala dopravní značení, a dále je zakázáno umísťovat na chodnících nebo na krajnici zařízení nebo vybavení, které by mohlo překážet chodcům, a to zejména starším a tělesně postiženým.

Celý dokument naleznete zde (pdf, 288 kB)

Odbor prevence kriminality, 9.8.2010

Cyklistická sezóna je tady; nezapomínejte ale také na možná rizika odcizení kola či vzniku úrazu při jízdě na kole

Podle Policie ČR dochází k největšímu počtu krádeží kol na veřejných místech. Krade se v každou denní dobu i na místech dobře viditelných s neustálým pohybem osob. Zmizení kola je otázkou několika vteřin a riziko pro pachatele je nízké. Navíc bývají kola většinou jen volně opřena o nějaký objekt bez využití jakéhokoliv prvku zabezpečení.

Málokteré jízdní kolo je vybaveno již od výrobce nějakým zámkem či jiným prvkem zabezpečovací techniky. Důležité je si uvědomit, že kolo pouze „opřené“ o zeď, lavičku, strom, sloup veřejného osvětlení či o stojan dopravní značky je velkým lákadlem pro zloděje. Stačí ho vzít a odvézt. A přitom stačí tak málo, abyste z něho udělali hůře dostupnou kořist. Při odkládání kola je třeba ho vždy upoutat zámkem k pevné části v okolí (již zmiňovaná lavička, strom, sloup apod.) tak, aby bylo připevněno přes rám. Ve většině měst a obcí jsou zřizovány ukotvené pevné stojany na kola – např. u obchodních center, zdravotnických zařízení, u škol, pošt či restaurací. V takovém případě můžete využít pevný lankový zámek nebo zámek ve formě řetízku a upoutat kolo do stojanu.

V poslední době, a je to dobře, se začínají v některých městech (zejména v těch, která jsou zapojena do Programu prevence kriminality) objevovat uzamykatelné stojany pro jízdní kola. Jde o naprostou novinku v oblasti zabránění krádežím kol na veřejných místech. Jeho hlavní předností oproti stávajícím stojanům je možnost uzamčení kola pomocí masivního kovového třmenu a spolehlivého uzamykacího mechanismu, který je pevnou součástí stojanu.

Stojany jsou vhodné jako součást městského mobiliáře (např. pro vybavení autobusových a vlakových nádraží). Dobře slouží u bytových domů, nebo v menším provedení u rodinných domků. Svým dílem tak přispívají k „Bezpečné lokalitě“.

Jinou možností zabezpečení jízdních kol či motocyklů je využití elektronických prvků zabezpečení. Může jít o detektory či osobní alarmy, které, jsou-li nainstalovány a pokud někdo neoprávněně s kolem pohybuje, spustí sirénu. Zajímavou kombinaci představuje alarm k ochraně jízdního kola, motocyklu nebo mopedu, ale i k ochraně přípojného vozíku, nákladu na něm, zavazadlům umístěným na střešním nosiči (zahrádce) proti krádeži.

Ocelový kabel s mechanickým bezpečnostním zámkem, doplněný pohybovým detektorem a hlasitou sirénou, nabízí dvojitou ochranu proti odcizení. Srdcem alarmu je pohybový detektor s nastavitelnou citlivostí. Při ostře zapnutém přístroji se rozezní siréna, jakmile někdo nepovolaný jízdním kolem či motocyklem pohne, nebo se pokusí s alarmem manipulovat.

K propojení s chráněným předmětem slouží 1,5 m dlouhý ocelový kabel. Tím lze pohodlně přimknout jízdní kolo, skútr, moped či malý motocykl přes přední či zadní kolo ke stojanu nebo jiné pevné části. Ocelový kabel je součástí elektronického obvodu, a jakmile dojde k jeho přerušení, okamžitě se rozezní siréna.

Plášť alarmu je robustní a odolný proti povětrnostním podmínkám. Všechny otvory jsou utěsněné gumovým těsněním proti vlhkosti. Ocelový kabel je obalen povětrnostně odolným pláštěm. Zámek je chráněn proti vniknutí špíny a vlhkosti gumovou krytkou.

Registrace jízdních kol

V některých městech již Policie ČR nebo obecní policie provádí registraci jízdních kol. Po zajištění odpovídající techniky a propojení databází všech registrovaných kol se uvažuje o zveřejnění databází (registrovaných i odcizených kol) na webu Ministerstva vnitra a Policie ČR stejně tak, jak je tomu v případě motorových vozidel.

Mikrotečky a mikročipy zásadně zvyšují šanci, že jízdní kolo nebude odcizeno. Majitel jízdního kola zadá do registru své kontaktní údaje, které slouží pouze v případě navrácení nalezeného předmětu pro policii. Ověřování se provádí nejen zadáním ID prvku (např. mikrotečky), ale i pomocí výrobního čísla a podle slovního popisu předmětu. Unikátní technologie mikroteček a mikročipů, doplněná výstražnými prvky tvoří ve spojení s centrálním registrem chráněných předmětů silný nástroj v boji s majetkovou kriminalitou.

Jedná se o cenově dostupnou aplikaci, s centrálně ale i mezinárodně dostupným registrem. Označení kola má silně odrazující účinek a výrazným způsobem snižuje riziko odcizení. Výhodou je také spolupráce s Policií ČR i obecními či městskými policiemi v ČR.

Tolik jen několik možností zabezpečení jízdních kol ve městě či v přírodě. Nezapomínejte však, že i kolo uložené doma ve sklepě či kolárně je vhodné mít dostatečně zabezpečeno anebo mít kvalitní uzamykací systém na dveřích do těchto prostor. Samozřejmostí by měla být dobře uzavřená pojistná smlouva pro případ odcizení zejména, jedná-li se o vyšší pořizovací hodnotu bicyklu.

Nebezpečí úrazů v silničním provozu číhá především na cyklisty

Podle policejních statistik jsou cyklisté (spolu s chodci a motocyklisty) nejzranitelnější kategorií účastníků silničního provozu. Jízdu na kole ovládá kdekdo a málokdo si uvědomuje, že v okamžiku když vyjede na silnici, se stává plnohodnotným účastníkem silničního provozu. Cyklisté nejsou oproti řidičům aut chráněni žádnou karoserií. Pokud cyklista navíc nezná či úmyslně porušuje pravidla silničního provozu, má nedostatečně vybaveno jízdní kolo nebo dokonce sedne za řídítka po požití alkoholických nápojů, nemůžeme se divit nepříjemným statistickým číslům.

Samotní cyklisté nejvíce porušují pravidla na pozemních komunikacích v těchto oblastech:

• Nerespektování dopravních značek.
• Ignorace světelné signalizace.
• Přidržování se motorových vozidel při zdolávání stoupání.
• Jízda za snížené viditelnosti bez předepsaného osvětlení.
• Nedostatečné technické vybavení.
• Jízda pod vlivem alkoholu.

Certifikované cyklistické přilby jsou nutností

Nejen žádné dítě, ale každý, kdo usedne na kolo, by si měl uvědomit, že cyklistická přilba nerozlučně patří k jízdě na kole, neboť nehoda se může stát komukoli, kdykoli a kdekoli při jakékoli rychlosti. Je víc než jasné, že většina vážných cyklistických nehod se nestane na rušných komunikacích, ale na klidných vedlejších ulicích. Proto je třeba, aby zejména rodiče měli neustálý přehled, kde se jejich ratolesti pohybují a aby dohlédli, zda jejich děti mají kolo řádně vybavené a používají cyklistické přilby.

Cyklistická přilba musí být schváleného typu a musí být na hlavě dobře upnutá – nesmí se na hlavě pohybovat. Každý typ přilby tedy musí mít ATEST 8SD (výrobek je v souladu s ČSN EN 1078, n. v 172/1997 Sb., a je shodný s typem schváleným Ministerstvem dopravy a spojů ČR). Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, totiž přímo stanovuje v § 58 – cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě. Přilba chrání nejen zátylek a čelo, ale částečně také obličej, spánky a uši. Na podporu užívání přileb jen několik málo statistických výstupů úrazů v dopravě:

• Jedno ze čtyř vážných cyklistických zranění je zranění hlavy.
• V polovině všech cyklistických nehod je zasažena jezdcova hlava (buď střetem s autem, dlažbou nebo obrubníkem).
• Nehody mohou snadno způsobit poškození mozku nebo lebky.

Podle výsledků hospitalizovaných osob dochází při úrazech cyklistů k následujícímu pořadí zranění – nejvíce je zasažena hlava a obličej, dále ruce, zápěstí, prsty a trup. K dalším částem těla patří zranění či úraz předloktí, holeně, ramena či horní části paže a dále poškození kolena nebo lokte.

Při jízdě na kole je také vhodné využívat dalších možností ochrany zdraví – chrániče na lokty a cyklistické rukavice. Vhodným doplňkem je nápadné, barevné či dokonce retroreflexní oblečení jezdce na kole. Dobrou a účinnou věcí mohou být i reflexní pásky nebo reflexní zástěrky pro cyklisty, které se objevují stále častěji v preventivních programech v řadě měst a obcí. Lze je získat na preventivních akcích Policie ČR či obecních anebo městských policií.

Základem prevence však i nadále zůstává technický stav jízdních kol, který bývá v některých případech přímo zoufalý. I proto je stanoveno, jaké obligatorní vybavení musí jízdní kolo mít při provozu na pozemních komunikacích.

Lze úrazy při cyklistice eliminovat?

Podle výzkumů provedených v uplynulých letech Královskou společností pro prevenci nehod ROSPA (Velká Británie) každoročně umírá na silnicích států Evropské unie přes 2 800 cyklistů a dalších 139 800 je zraněno (podle Royal Society for Prevention of Accidents – ROSPA).

Nebezpečí úrazů cyklistů je možné snížit několika způsoby – bezpečným stylem jízdy, úpravou dopravního prostředí, které bere v úvahu zastoupení cyklistů v dopravním proudu, ale i používáním kvalitních certifikovaných cyklistických přileb a různých chráničů a rukavic.

ROSPA uvádí, že pokud by každý cyklista používal cyklistickou přilbu, riziko poranění hlavy by se snížilo o 85 % a riziko poranění mozku o 88 %, přičemž ve státech Evropské unie dochází každoročně ke zhruba 600 000 poranění hlavy v důsledku cyklistiky. Je nutné si uvědomit, že podle odborné lékařské literatury, koncentrovaný úder do hlavy dokáže usmrtit dospělého již při pádu při rychlosti 11 km/h, dítě i při rychlosti nižší.

Ke zmenšenému počtu úrazů při cyklistice také přispívá správné vybavení jízdního kola.

Povinná výbava jízdního kola

Jízdní kola musí být vybavena:

• Dvěma na sobě nezávislými brzdami; jízdní kola pro děti předškolního věku vybavená volnoběžkovým nábojem s protišlapací brzdou nemusí být vybavena přední brzdou.
• Zadní odrazkou červené barvy nebo touto odrazkou v kombinaci se zadní červenou svítilnou.
• Přední odrazkou bílé barvy.
• Odrazkami oranžové barvy na obou stranách pedálů – lze nahradit odrazovými materiály na obuvi nebo v její blízkosti.
• Nejméně jednou boční odrazkou oranžové barvy na paprscích předního nebo zadního kola.

Jízdní kola pro jízdu za snížené viditelnosti musí být navíc vybavena:

• Světlometem svítícím dopředu bílým světlem; je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena může být světlomet nahrazen svítilnou bílé barvy s přerušovaným světlem.
• Zadní svítilnou červené barvy nebo kombinací této svítilny se zadní odrazkou červené barvy.
• Zdrojem elektrického proudu.

A na závěr, kde mohou občané získat další informace?

Veškeré rady a doporučení jsou pro všechny dostupné na resortních internetových stránkách www.mvcr.cz nebo na jednotlivých policejních preventivně informačních skupinách po celé ČR.

Informuje: JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV, tel.: 974 833 217, E-mail: sekropk@mvcr.cz

27. 4. 2010

I při opravě auta na silnici musíte být dobře vidět, jinak riskujete život!

Každý řidič si jistě vzpomene na „své“ zážitky při nuceném zastavení vozidla na pozemní komunikaci a na instalaci výstražného trojúhelníku za tmy, v dešti či za mlhy a sněžení.

Při poruše na vozidle je nutné okamžitě pustit výstražná světla (pokud je jimi vozidlo vybaveno), obléci si reflexní vestu, vyrobenou z retroreflexních materiálů, umístit trojúhelník do stanovené optimální vzdálenosti a ihned ustoupit do bezpečné vzdálenosti od vozidla (např. za svodidla). Pak je teprve vhodné volat asistenční službu či se rozhodnout pro opravu vlastními silami.

Dojde-li totiž na pozemní komunikaci k poruše vozidla nebo k jeho nucenému odstavení, musí řidič profesionál při přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, používat při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na ně vstoupit, výstražné vesty s vysokou viditelností vyhovující požadavkům normovaných hodnot.

Nejen řidič musí používat označení v podobě výstražné vesty s vysokou viditelností, ale také vozidlo musí zabezpečit v souladu s předpisy. Každý řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem, musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání (např. při přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo na nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost řidiče), jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích.

Dalším možným prvkem k lepší viditelnosti vozidla je použití bezpečnostního ochranného potahu zadního nárazníku. Jde o zařízení, které splňuje dva základní účely. V první řadě jde o bezpečnostní funkci. Po odstavení osobního motorového vozidla na pozemní komunikaci a manipulaci s vozidlem nebo s nákladem se bezpečnostní ochranný potah zadního nárazníku zavěsí na spodní hranu otevřeného zavazadlového prostoru přes zadní nárazník. Bezpečnostní ochranný potah zadního nárazníku působí jako výstražný prvek pro zlepšení viditelnosti stojícího vozidla.

Druhou funkcí bezpečnostního ochranného potahu zadního nárazníku je zabránění znečištění oděvu osoby manipulující v zavazadlovém prostoru. Ke znečištění dochází otěrem o zadní nárazník.

Popisovaný výrobek má především za cíl přispět ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví a majetku při manipulaci se stojícím vozidlem. Ze zkušeností je známo, že výstražný trojúhelník není vždy dostačující a nemusí být vždy dobře vidět, zejména vezmeme-li v úvahu lidský faktor při umísťování trojúhelníku. Řidič neumístí výstražný trojúhelník na předepsanou vzdálenost, projíždějící vozidla ho mohou povalit či znečistit odstřikujícími nečistotami z vozovky. Tím, že je bezpečnostní ochranný potah umístěn výše než na zemi stojící výstražný trojúhelník, budou jej a tedy i odstavené vozidlo, vidět ostatní účastníci silničního provozu dříve a na větší vzdálenost. Bezpečnostní ochranný potah řeší také kritickou situaci na silnici, když dojde k odstavení vozidla a řidič teprve odchází postavit trojúhelník a vozidlo v tomto okamžiku není ještě nijak označeno a samozřejmě i opačně. Další z možností je využití při vlečení vozidla – reflexní potah umístit na zadní nárazník a zafixovat pomocí gumových lanek.

Vidět a být viděn

Nejde jen o pouhý slogan, ale o cestu ke snížení úrazů a dalších následků při dopravních nehodách. Za snížené viditelnosti musí účastníci silničního provozu jízdě i chůzi věnovat obzvláště zvýšenou pozornost. Snížená viditelnost je příčinou úmrtí chodců v důsledku dopravní nehody v obci v 50 % a mimo obec dokonce v 80 %. Vidět a zejména být viděn je proto klíčovou zásadou v dopravním prostředí.

Viditelnost lze zvýšit vhodnými doplňky z reflexních materiálů, které zvyšují světelný kontrast vůči pozadí a prodlužují tak vzdálenost, na jakou může řidič odstavené nebo odtahované vozidlo zaznamenat.

Reflexní materiály odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na 3× větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10× větší vzdálenost než oblečení modré. Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 31 metrů (1,5 sekundy) na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval. Pouze s reflexními materiály mají chodci, cyklisté a řidiči dostatek času na bezpečnou reakci.

Především bezpečnost silničního provozu

Jakékoliv zařízení, nebo opatření, které přispěje k bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je přínosem. V důsledku značné nehodovosti na našich silnicích je nutno jakoukoliv pozitivní snahu o zvýšení bezpečnosti jedině přivítat. Je evidentní, že jednodušší a rozhodně lacinější je prevence než řešení následných škod a úrazů, a proto závěrečné shrnutí: 

• Pokud jde o závadu, která automobil zastaví, zajeďte pokud možno co nejvíce vpravo na krajnici vozovky, pusťte výstražná světla a vypněte motor vozidla!
• Zachovejte klid rozvahu a nejednejte zbrkle!
• Co nejrychleji auto všichni opusťte! Použijte reflexní vestu!
• Výstražný trojúhelník umístěte za auto v patřičné vzdálenosti; při jeho instalaci buďte velmi opatrní!
• Vždy mějte na paměti, že odstavené vozidlo musí být dobře viditelné pro ostatní účastníky silničního provozu!
• Možné je využít také bezpečnostní ochranný potah.
• Spolucestující samozřejmě vystoupí z porouchaného vozidla okamžitě a zaujmou postavení na bezpečném místě vpravo, za krajnicí, či za svodidly v dostatečné bezpečné vzdálenosti od pozemní komunikace!
• Zejména na dálnici se nepouštějte například do výměny pneumatiky ve směru do vozovky, je to velmi nebezpečné pro vás i pro ostatní účastníky silničního provozu!
• Pokud zjistíte, že automobil je nepojízdný a stojíte na dálnici, nezapomeňte na pravidla silničního provozu platná pro vlečení vozidla – jen na dobu nezbytně nutnou k nejbližšímu výjezdu!

Informuje: JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV, tel.: 974 833 217, E-mail: sekropk@mvcr.cz

Odbor prevence kriminality, 4.2.2010

• otevřené, komplikované zlomeniny dolních končetin,
• vážné úrazy hlavy, zlomeniny obličejových kostí, a to i přes použití přilby,
• úrazy páteře,
• zlomeniny pánve.

30.1.2008

Karla Kopečná, oddělení neziskového sektoru,
odbor Kancelář hejtmana, Krajský úřad Zlínského kraje,
e-mail: karla.kopecna@kr-zlinsky.cz 

JUDr. Tomáš Koníček konzultant prevence kriminality
Zlínského kraje z odboru prevence kriminality MV,
tel.: 974 833 217, e-mail: sekropk@mvcr.cz

• Řidiči s praxí do 2 let včetně zaviní pod vlivem alkoholu cca 30 % z celkového počtu dopravních nehod zaviněných řidiči pod vlivem alkoholu (v roce 2006 27 %), přičemž řidiči s praxí do 1 roku zaviní z tohoto počtu více jak polovinu (v roce 2006 17 %).
• Mladí lidé ve věku do 25 let zaviní v průměru kolem 30 % všech dopravních nehod pod vlivem alkoholu; k nejvíce dopravním nehodám mladých řidičů pod vlivem alkoholu dochází mimo obec při nepřiměřené rychlosti jízdy.
• Dopravní nehody mladých řidičů, u kterých byl prokázán alkohol jsou spojeny s dalším negativním chováním - například v roce 2006 byl alkohol spojen v 53 % s rychlostí jízdy, ve 41 % s nesprávným způsobem jízdy a 6 % s ostatními způsoby nesprávného chování.

• Mladí řidiči s 0,3 % alkoholu vezoucí 2 a více spolucestujících mají 34 x větší šanci zavinit dopravní nehodu než řidiči ve věku nad 30 let s nulovou hladinou alkoholu v krvi a vezoucí pouze jednoho spolucestujícího.
• Riziko být účastníkem dopravní nehody se zvyšuje s narůstajícím promile alkoholu v krvi řidiče; nárůst je patrný již u 0,3 promile, prudký nárůst je potom od 0,6 promile a výše (The role of drinking driver in traffic accidents, Department of Police Administration, Indiana University).
• Řidiči motorových vozidel, řídící s více jak 0,0 promile alkoholu v krvi mají vyšší pravděpodobnost být účastníkem dopravní nehody než ti, kteří žádný alkohol v krvi nemají.

• Nejvíce usmrcených bylo v roce 2006 v říjnu a listopadu (101, respektive 99 usmrcených osob).
• Nejvíce dopravních nehod se v roce 2006 stalo taktéž v říjnu a listopadu (101, respektive 100 dopravních nehod).
• Na náledí a sněhu se v roce 2006 stalo celkem 21169 dopravních nehod, při kterých bylo 48 osob usmrceno a 2057 osob zraněno.
• Za tvořící se námrazy, náledí, za mlhy a za sněžení se v roce 2006 stalo celkem 12689 dopravních nehod, při kterých bylo 60 osob usmrceno a 1658 osob zraněno.

Zimní pneumatiky určitě pomohou

• Přední bílá odrazka.
• Zadní červená odrazka.
• Oranžové odrazky na pedálech a v paprscích kol.
• Za snížené viditelnosti musí být kolo vybaveno rovněž světlometem svítícím bílým světlem vpředu a stálým nebo blikajícím červeným světlem vzadu.

• Zavedení celodenního svícení za nesnížené viditelnosti plošně ve všech státech EU by ročně zachránilo 1200 až 2000 lidských životů.
• Zavedení celodenního svícení za nesnížené viditelnosti nezpůsobuje nižší viditelnost cyklistů, mopedistů, motocyklistů a chodců.
• Celodenní svícení za nesnížené viditelnosti neoslňuje řidiče.
• Je pravdou, že celodenní svícení za nesnížené viditelnosti zvyšuje spotřebu a emise CO₂, a to o 1,5 %, v případě použití speciálních žárovek o 0,3 %.
• Za 1 EURO investované do celodenního svícení za nesnížené viditelnosti získáme prospěch pro společnost ve výši 2 EURO.

Dopravní značka Zimní výbava

• povinnost mít na všech kolech (u vozidel nad 3,5t pouze na poháněných kolech) zimní pneumatiky, a to jak pro osobní, tak pro nákladní vozidla - netýká se to však např. motocyklů a přívěsů;
• jedná se o období od 1. 11. do 30. 4., nicméně dodatkovou tabulkou může být časové rozmezí upraveno;
• zimní pneumatikou se rozumí pneumatika označená M+S (§21 odst. 2 vyhlášky 341/2002 Sb.);
• auta do 3,5t musí mít zimní pneumatiky nejméně se vzorkem 4 mm;
• auta nad 3,5t musí mít na hnané nápravě zimní pneumatiky nejméně se vzorkem 6 mm;
• zimní pneumatiky mohou být nahrazeny sněhovými řetězy.

• přední bílá odrazka,
• zadní červená odrazka,
• oranžové odrazky na pedálech a v paprscích kol,
• za snížené viditelnosti musí být kolo vybaveno rovněž světlometem svítícím bílým světlem vpředu a stálým nebo blikajícím červeným světlem vzadu.

• Podporou kampaní jako je například EUROBOB (v České republice probíhá varianta této kampaně pod názvem Domluvme se!) zaměřených na mladé řidiče, případně kampaň Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC) Bezpečně a střízlivě (Safe and Sober Campaign) vyhlášená v roce 2007 s délkou trvání tři roky.
    
• Legislativou – například Doporučením Evropské komise z 1. ledna 2001 týkající se nejvyšší povolené hladiny alkoholu v krvi řidičů motorových vozidel, které členským státům doporučuje stanovit nejvyšší dovolenou hladinu alkoholu v krvi na 0,5 promile a nižší s tím, že u profesionálních a mladých řidičů je doporučován limit 0,2 promile a nižší (viz Official Journal L 43 z 14. února 2001): Mezi další legislativu patří Doporučení Evropské komise ze dne 6. dubna 2004 k bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích – 2004/345/EC.
   
• Podporou aplikace národní právní úpravy zavádějící zařízení ALCOLOCK, které neumožní jízdu podnapilému řidiči.
   
• Podporou vyššího provádění namátkových kontrol řidičů policií na místě, a to i v rámci aktivit mezinárodního sdružení dopravních policií TISPOL.

Zdroj: ETSC, listopad 2008
 
1₎ součást rehabilitačních kursů těch řidičů, kteří byli opakovaně při jízdě pod vlivem alkoholu
 
Informují: Ing. Jaroslav Hořín, spolupracovník Centra dopravní prevence Ministerstva vnitra a Policie ČR při Muzeu Policie ČR, tel.: 720424435, e-mail: j.horin@seznam.cz a JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR, tel.: 974833217, e-mail: sekropk@mvcr.cz

Rok 2009 je pro motoristy v České republice doslova přelomovým. Stačí jen vyjmenovat některá z nových a důležitých povinností při provozu na pozemních komunikacích. Zejména jde o:

• Policie ČR přestává jezdit k nehodám, při nichž vznikla škoda nižší než sto tisíc korun (za splnění dalších zákonných podmínek).  
• Účastníci dopravní nehody si nově sami pořizují záznam o nehodě.  
• Při registraci vozidel (při jejich nákupu v zahraničí a při přeregistraci z jednoho majitele na druhého) se nově platí u starších aut, které nesplňují příslušné emisní normy, emisní poplatek.   
• Nově platí povinnost vozit mezi doklady také podepsanou „zelenou kartu“ jako doklad o zaplacení „povinného ručení“.  
• Povinné ručení musí mít každé registrované vozidlo, jinak nastupují tvrdé finanční sankce.    
• Změny při provádění orientačních kontrol a při případných následných kontrolních odběrech krve při podezření jízdy řidiče pod vlivem alkoholu.

Co dělat po dopravní nehodě

Dopravní nehoda (DN) je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla. Jako taková představuje pro její aktéry většinou otřesný zážitek s vysokým psychickým vypětím, které leckdy pramení z faktu, že ne každý účastník silničního provozu ví, jak nejlépe má postupovat, pokud k takové situaci dojde.
  
Prvním lednem letošního roku se v otázkách ohlašovací povinnosti u DN mnohé změnilo. Účinná je totiž novela zákona o silničním provozu provedená zákonem č. 274/2008 Sb.
 
Policii ČR nebudeme již k dopravní nehodě volat v následujících případech:

• Škoda na některém z vozidel (škody na vozidlech se nesčítají!) včetně přepravovaných věcí nebude zjevně převyšovat limit 100 000 Kč. 
• Nedojde ke škodě – a to v jakékoli výši – na majetku třetí osoby  (např. k poškození zaparkovaného vozidla, na přilehlé nemovitosti apod.) 
• Při DN nedojde k žádnému zranění či dokonce úmrtí.
• Nedojde k poškození pozemní komunikace či ke zničení nebo poškození její součásti nebo příslušenství (např. dopravní značka, svodidla). 
• Nedojde k poškození obecně prospěšného zařízení (např. sloup pro telekomunikační potřeby či pro přenos silového napájení, přejezdové zabezpečovací zařízení) nebo životního prostředí (únik provozních kapalin z vozidla). 
• Pokud po DN budeme sami schopni (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí) obnovit plynulost provozu na pozemní komunikaci.

V praxi to pro řidiče znamená, že při DN budou sami muset poznat, o jak velkou škodu jde. A nevolat policisty k havárii, kde není jejich účast nutná.
   
Převratnou změnou je i to, že policii není nutné volat v případě, kdy půjde o škodu na vozidle, které sice je v majetku třetí osoby (např. leasingové společnosti, zaměstnavatele, jiného člena rodiny), ale jehož řidič měl na nehodě účast.
  
Důležitou povinností však ze strany zúčastněných řidičů je, že si vzájemně prokáží totožnost a vyplní a zároveň souhlasným podpisem stvrdí, kdo DN zavinil. Zákon sice nestanovuje formu, ale obsah všech důležitých položek, které odpovídají tiskopisu s názvem „Záznam o dopravní nehodě“ (jinak nazývaný „euroformulář“). Pokud by některý z aktérů nehody odmítal tento doklad vyplnit nebo nechtěl druhému účastníku ukázat občanský průkaz či řidičský průkaz, pak je na místě policii zavolat, neboť odepřením sepsat záznam o nehodě se účastník DN dopustí přestupku.
    
Z uvedeného vyplývá, jak je důležité vozit s sebou zmíněný doklad o průběhu DN – euroformulář. Ten získáte buď od své pojišťovny, u níž máte vedené povinné ručení anebo je možné ho stáhnout z webových stránek pojišťoven. Lepší je však si formulář vyzvednout v pojišťovně, protože jako originál je průklepový, se dvěma kopiemi. Některé pojišťovny nabízejí dokonce tři kopie, každou v jiném světovém jazyce. Kopie jsou určeny pro účastníky DN, originál je pro pojišťovnu k vyřízení škody. Při vyplňování formuláře si dávejte pozor zejména na vyplnění v bodů 5, 8, 9 a 15. Důležité je také zajištění svědků v případech, kdy se názor účastníků DN na její zavinění liší. Vhodným doplněním formuláře DN je fotodokumentace místa nehody.
   
Škodu uplatňuje ten, který DN způsobil. Při oznámení nehody své pojišťovně nezapomeňte uvést, kde a kdy by mohlo být vozidlo prohlédnuto odborníkem, který přijde ohodnotit výši škody na autě. Pokud je vinna oboustranná, budou škodu likvidovat pojišťovny obou účastníků. Pro ohlášení škodní události budete potřebovat číslo své pojistné smlouvy, údaje o účastnících DN, osvědčení o technické způsobilosti vozidla (OTP) a řidičský průkaz.
   
Pokud výši škody špatně odhadnete a zavoláte policii v domnění, že jde o škodu vyšší než stanovený limit 100 000 Kč, zbytečný výjezd policie nebudete hradit. 
  
V případě DN v zahraničí můžete využít služeb některé z kanceláří v zemi, kde došlo k nehodě. Jejich adresy a telefonní čísla jsou uvedeny na zadní straně zelené karty. Při nehodě na území ČR zaviněné cizím státním příslušníkem kontaktujte přímo pojišťovnu, u které je tento cizí státní příslušník pojištěn, pokud nemáte sjednáno havarijní pojištění.

Emisní poplatky

Při registraci vozidel (při jejich nákupu v zahraničí a při přeregistraci z jednoho majitele na druhého) nesplňujících příslušné emisní normy se nově platí emisní poplatek. Jde o emisní poplatky za nesplnění nejnižší evropské normy výfukových emisí EURO 1, zavedených v roce 1992 či za plnění pouze normy EURO1 a EURO 2, z roku 1996. Pro vozidla bez katalyzátoru půjde o poplatek ve výši 10 000 Kč, při splnění EURO 1 se bude platit při registraci ekopoplatek 5000 Kč, u EURA 2, zavedeného od roku 1996, zaplatíme 3000 Kč. Poplatek se nebude platit při splnění limitů EURA 3 (v platnosti od roku 2000) a vyšších, dále u veteránů a motocyklů. Poplatek platí kupující a za každý vůz se bude platit pouze jednou.
 

Informuje:
JUDr. Tomáš Koníček
odbor prevence kriminality MV
tel.: 974 833 217,
e-mail: sekropk@mvcr.cz

V roce 2009 čeká na motoristy mnoho nových a důležitých povinností

Úvod

• systémové operace s nebo bez lidského zásahu
• otevřená architektura pro integraci s různými aplikacemi pro třetí a další subjekty
• bezprostřední zpětná vazba na státní poznávací značku vozidla (registrační značku), registrovanou v databázi
• diskrétní způsob sledování (možnost umístit systém v libovolném vozidle, v rámci využití pro automatizované oznámení, jestliže vozidlo najede do pásma nebo prioritní či sledované oblasti)
• různé metody pro přenos dat, včetně modemu, LAN, WAN, GPRS a internetu
• schopnost sledovat vozidla a cestovní návyky během času k odhalení podezřelého chování nebo ověřit přítomnost podezřelého vozidla
• schopnost kontrolovat přístup, ověřit značku proti seznamu povolených registračních značek

• monitorování v reálném čase, možnost řízení dopravy
• včasné varování o problémech v dopravě
• zvýšení propustnosti cest
• snížení dopravních kolapsů způsobených většími nehodami
• navržení „objížděk" pro minimalizaci problémů vyplývajících z dopravních komplikací a nehod
• minimalizace zpoždění na silnicích
• ovlivnění rozhodnutí uživatele silnice - zvolení optimální trasy
• snížení problémů způsobených dopravními špičkami

Systém měření zatížení získává, shromažďuje a přenáší důležité dopravní informace z rozsáhlé oblasti. Údaje o stavu silnic a jejich využívání k provozu jsou uživatelům poskytovány v různých formách zpráv, pomocí internetu, rádia a jiných technických prostředků pro sofistikovanější plánování a využívání komunikací.

Systém pro výběr poplatků
Registrační značka vozidla je snímána jako základní prostředek pro identifikaci a nebo pro zpoplatnění vozidla podle daných parametrů. Automatický systém rozlišení registračních značek zaznamená pomocí kamer umístěných na okrajích silnic nebo bránách snímky vozidel, lokalizuje v nich registrační značky, které převádí do datové podoby bez nutnosti lidského zásahu. Velkou výhodou je, že systém nevyžaduje umisťovat do vozidel žádná přídavná zařízení. Navíc řeší problém občasných uživatelů, kteří mohou využívat speciální platební podmínky a poplatky platit podle typu vozidla zcela automaticky.

Výběr mýtného
Mýto je vybíráno na elektronických jízdních pruzích s automatickými branami nebo volně průjezdných pruzích. Volný pruh – ne bariéra – reguluje dopravní problémy a mají pozitivní vliv na životní prostředí. ANPR systém je schopný identifikovat a zajistit zaplacení mýtného poplatku prostřednictvím snímaných dat (obrázku registrační značky vozidla).

„Electronic Toll Collection“ (ETC) systémy jsou mechanismy, kterými probíhá komunikace mezi centrem pro výběr mýta a které kontrolují řádné vybírání poplatků. Především však ETC zařízení zbavují obsluhu nutnosti vybírat mýto v hotovosti, případně pomocí mincovních či jiných automatů. Dále umožňují zajistit výběr mýta při rychlé jízdě vozidla. 

K výhodám systému zejména patří:

• výšení kapacity průjezdnosti jednotlivých jízdních pruhů zpoplatněných mýtem
• snížení doby čekání na placení mýtného
• pohodlí pro plátce mýtného
• úspora paliva a snížení emisí vozidly čekajícími na zaplacení mýta
• ANPR kamery mohou přesně identifikovat neplatiče mýtného.

• povinné celoroční svícení,
• zákaz telefonování za jízdy (s výjimkou hands-free),
• zákaz předjíždění pro kamiony na dálnicích a rychlostních komunikacích,
• při nehodě se škodou nižší než 3983 eur už není nutné volat policisty (s výjimkou smrti, zranění a podobně).

• je nehoda nahlášena policii a vy jste řádně vyznačili konečné postavení vozidel sprejem, křídou, pískem, apod. Pro lepší prokázání vzniku dopravní nehody si vytvořte vlastní fotodokumentaci místa, kde k ní došlo;
• shodli jste se na odstranění vozidel s ostatními účastníky dopravní nehody.

U předškolních dětí nebývá většinou velký problém s jejich bezpečností. Děti jsou převážně pod dostatečným dohledem rodičů nebo dalších dospělých, kteří jim formou her a vyprávění pohádek názorně ukazují dobro a zlo.

Klíč na krku

Školní docházka přináší do rodiny první starosti s bezpečným chováním prvňáčků. Dětem začnou nejrůznější povinnosti, se kterými, není-li maminka doma s mladším sourozencem, se musejí samy rychle vyrovnat. Ráno opouštějí byt poslední a je na nich, aby řádně zkontrolovaly, zda není puštěn kohoutek s vodou, není zapnutá televize nebo jiný elektrický přístroj, či zda po přípravě snídaně nezůstal zapnutý plynový hořák sporáku. Od dětí dále požadujeme, aby např. vyvenčily psa a řádně uzamkly vstupní dveře od bytu nebo rodinného domku. Ještě složitější je pro naše nejmenší odchod do školy v případě, že máme nainstalovaný některý z elektronických alarmů. Vždyť správně aktivovat přístroj dělá někdy problém i dospělým. Dětem je třeba připomínat, aby při odchodu do školy respektovaly i dohodnutá bezpečnostní opatření v domě; například zamykání společných prostor a vchodových dveří.

Bezpečnost dětí souvisí i s úschovou klíčů od bytu, peněz, karet na stravování či jiných dokladů a mobilních telefonů. Známé obrázky dětí s klíčem na krku by již měly být zcela zapomenuty. Vystavujeme je tím zbytečnému nebezpečí. Určitě se najde lepší úkryt, např. v uzavřené školní tašce nebo dokonce v bezpečné peněžence opatřené řetízkem, který se dá velmi lehce upnout na poutko kalhot nebo sukně. Na školní tašku není vhodné psát celou adresu bydliště a občas je třeba obsah tašky prohlédnout, abychom věděli, co nosí děti do školy.

Náplň odpoledního volného času dětí je velmi různorodá. Vyhráno mají rodiče dětí, které chodí do odpolední družiny. Bohužel těchto zařízení nepochopitelně ubývá. Větší děti mohou docházet do různých zájmových kroužků. Převážná většina školáků ale nemá přesnou představu o náplni svého volného času.

Pouze televize a počítače nemohou zaručit harmonický rozvoj osobnosti dítěte

Neomezené sledování televizních programů v odpoledních i večerních hodinách, neustálé hraní stejných počítačových her, kde převládá, tak jako u televizního vysílání násilí, lidská bezohlednost a podvodné jednání, určitě děti neformuje správným směrem. Děti potom získávají pocit, že brutalita a vraždy jsou normální. Zbití a vážně zranění televizní a počítačoví hrdinové se pouze oklepou a jdou dál. Tak to přece v životě není. Potřebná je důsledná rodičovská výchova a neustálé vysvětlování, jak se věci mají doopravdy a co je pouze filmová či počítačová fikce.

Nebezpečí číhá na děti i na internetu. Jde zejména o prohlížení nevhodných internetových stránek (pornografie, násilnosti, nemoci, zranění lidí, nejrůznější nechutnosti apod.) a komunikace na chatu s neznámými osobami. Rodiče musí dětem vysvětlovat a vést je k dodržování základních pravidel (nesdělovat své skutečné jméno, telefon, adresu apod.).

Dalším nebezpečím pro děti jsou hrací automaty (možnost získání patologické závislosti). Dále jim hrozí, že se dostanou do kontaktu s dealery drog či různými sexuálními devianty. Pro minimalizaci těchto nebezpečí existuje několik rad. Především by rodiče měli mít přehled o tom, co dítě dělá, kam chodí a s kým se stýká, jaké má problémy ­– mít dítě pod kontrolou. Děti by se neměly samotné pohybovat po ulicích, které jsou nepřehledné, málo frekventované a při setmění špatně osvětlené. Měly by být vedeny k tomu, aby se vyhýbaly opuštěným zákoutím a parkům, nebraly si nic (bonbóny, knížky, videokazety, DVD) od neznámých a pochybných lidí a už vůbec s nimi neodcházely do neznámého prostředí. K ochraně dítěte před možným napadením ze strany lidí a zvířat je možné využít celou řadu osobních ochranných prostředků (osobní alarmy, paralyzéry).

Nebezpečí číhá na děti i v dopravě

Každoroční statistiky obětí dopravních nehod ukazují, že i zde jsou děti velmi ohroženou skupinou. Při cestě do školy a zpět musejí překonávat nejednu dopravní tepnu. Předejít tomu lze výběrem vhodné bezpečnější trasy, se kterou dítě důvěrně seznámíme. Děti by měly jednoznačně využívat podchody a nadchody a silnici přecházet jen na označeném přechodu.

Další úskalí nastává u starších dětí, které se stávají účastníky silničního provozu jako cyklisté. Zde je nutné připomenout, že děti by měly mít základní znalosti dopravních předpisů a kolo v naprostém technickém pořádku, což je opět starost rodičů. Je třeba jim také připomenout, že prázdniny již skončily a jízda na kole na lesní cestě u babičky na venkově není stejná s jízdou v hustém provozu ve městě. Dětská přilba a retroreflexní prvky použité na oblečení také patří k základním bezpečnostním standardům.

Děti nestačí jen naučit na kole jezdit, ale také jak se o kolo řádně starat. Při jeho odkládání na místo, kam není vidět, musí dítě kolo bezpečně zajistit proti krádeži. Možností existuje opět několik. Základem je dobrý zámek, který je nutné protáhnout rámem a skrz obě kola a spojit ho s pevnou a stabilní částí objektu (budova, držák kol, lavička, apod.) Na našem trhu jsou i elektronické zámky kol vybavené alarmem. Pro případ, že by uvedená technika byla překonána, je možné si v některých městech naší republiky kolo ihned po zakoupení zaevidovat a označit u policie. To pomáhá při případném pátrání po ukradeném kole. V dnešní době, zejména horská kola představují značnou hodnotu, a proto se vyplatí mimo uvedených doporučení, kola dobře pojistit a zapsat si jejich výrobní čísla.

Děti jsou často samy doma

Ani v bytě nejsou děti zcela bezpečné. Často mohou přijít do nečekaných a nezvladatelných situací. Děti musí být vedeny k tomu, aby do bytu v naší nepřítomnosti nikoho nepouštěly. Pozor na různé nabízeče služeb, kteří mohou také tipovat byty k vykradení. V žádném případě by jim děti neměly otevřít. Mohou si je zkontrolovat dveřním kukátkem, případně pootevřít vstupní dveře na řetízek či zarážku. Nejlepší je, když návštěvníkům navrhnou, aby přišli, až budou rodiče doma. Ale pozor – ať zásadně nesdělují nic konkrétního, ať nechají neznámé lidi v nejistotě. Mohly by se vystavit nebezpečí, že návštěvník se bude snažit naopak naznačenou dobu nepřítomnosti rodičů nějak nekale využít.

Obdobným způsobem mají děti vyřizovat i telefonické hovory v nepřítomnosti rodičů. Řešením není ani naprogramování telefonu v době nepřítomnosti na záznamník, kde se občas dozvíme i velmi zajímavé informace: „Jsme na dovolené v zahraničí, vrátíme se za 14 dnů!“

Dobrou zkušeností je, když se mohou děti obrátit v nenadálých situacích na sousedy v domě. Vždy ale mějme zajištěno telefonické spojení, kam nám mohou v případě potřeby děti zavolat.

Vždy je někdo, kdo pomůže

Všechny problémy je třeba s dětmi neustále rozebírat. Pomoc může přijít od starších sourozenců, rodičů, učitelů, sousedů či známých. Úloha rodičů spočívá v tom, že včas vypozorují změny chování dítěte (zamlklost, nechuť jít do školy, noční můry, apod.), které vždy signalizují, že se něco špatného přihodilo. Zjištěné problémy je nutno ihned řešit. Nenechme je přerůstat do větších, často již těžko řešitelných problémů. Dětem je možné doporučit i telefonní linky důvěry či jiné nadace, které se ohrožováním dětí a péčí o ně zabývají. Při jednotlivých základních školách pracují vyškolení výchovní poradci, kteří se ochotně podělí s rodiči o své zkušenosti. Děti se mohou obrátit i na Policii České republiky.

Závěrečné rady pro rodiče

• Veďte děti ke slušnému chování, k úctě a k pomoci starším spoluobčanům a buďte jim vždy oporou a dobrým příkladem.
• Učte děti, aby otevíraly byt jen známým lidem, nebraly si nic od cizích lidí a nikam s nimi nechodily.
• Veďte děti k tomu, aby si vážily rodinného majetku a svého zdraví.
• Mějte vždy přehled o pohybu svých dětí včetně toho, s kým se kamarádí.
• Najděte si každý den alespoň chvilku a povídejte si s dětmi, sdílejte jejich starosti a problémy.
• Neodkládejte děti k televizi, protože na ně nemáte čas. Čas na jejich výchovu nevyvážíte drahými dárky a dostatkem peněz.
• Vštěpujte dětem základy právního vědomí, které jsou přiměřené jejich věku.
• Naučte děti, jak se mají chovat v případě, že se stanou obětí či svědkem trestného činu, co mají dělat a kde hledat pomoc (Policie ČR, obecní policie, hasiči, zdravotní služba – mějte viditelně dostupná jejich telefonní čísla).

Informuje: JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR, tel.: 974 833 217, e-mail sekropk@mvcr.cz

Odbor prevence kriminality, 4.9.2009