Senát - návštěva z Evropského parlamentu
Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu veden jeho předsedou Jo Leinenem se setkal s delegací senátorů vedených předsedou Ústavně-právního výboru Senátu Jaroslavem Kuberou v rámci příprav na předsednictví České republiky v Radě EU. Hlavním tématem jednání byla Lisabonská smlouva. Europoslance zajímal zejména stav ratifikace smlouvy a postoj Senátu k ní. Senát se k projednávání Lisabonské smlouvy vrátí po vyjádření Ústavního soudu, které je očekáváno 25. listopadu.
V úterý 4. listopadu se konalo veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Člověk a společnost, jehož cílem bylo na základě zhodnocení současného stavu občanského a právního vědomí dětí a mládeže připravit návrh systematické výchovy v projektu Výchova příkladem, který bude předložen MŠMT ČR v rámci operačního programu Evropských strukturálních fondů Vzdělávání a konkurenceschopnost. Výstupy z veřejného slyšení výboru slouží jako podklad pro tvorbu osnov k doplnění stávajících Rámcových vzdělávacích programů. Projekt Výchova příkladem má seznámit děti a mládež hlavně pomocí exkurzí s historií českého národa a státu. Jde o zvýšení kvality prvotního vzdělávání a obohacení vzdělávacího systému o předmět, který podpoří vnímání příslušnosti k českému národu a státu.
První místopředseda Senátu Petr Pithart uspořádal v tomto týdnu dvě akce: Konferenci Interoperabilita zdravotní péče a péče následné. V Jednacím sále Valdštejnského paláce se sešlo na sto lékařů a zdravotních sester, kteří debatovali na téma, jak efektivně rehabilitovat pacienty postižené mozkovou cévní příhodou z hlediska poruch řeči a hybnosti. Druhou byl seminář na téma: Vyhlídky křesťanské demokracie v ČR aneb zamyšlení nad knihou Petra Fialy: Laboratoř sekularizace. Na sto padesát hostů debatovalo na témata jako jsou: religiozita české společnosti; společenský a politický vliv katolické církve; ztratila církev roli morální autority? či má-li náboženství nějaký vliv na mentalitu české společnosti a na její politickou kulturu? Debaty se účastnili vedle rektora MU Petra Fialy např. prof. PF UK Lubomír Mlčoch, předseda KDU-ČSL Jiří Čunek či místopředseda PS PČR Jan Kasal a řada dalších osobností.
V prostorách Senátu se pod záštitou předsedy Senátu P. Sobotky již tradičně konalo předávání Výroční ceny Michala Tošovského (Antibyrokratická cena). Pro letošní rok byla udělena občanům Irské republiky za odmítnutí Lisabonské smlouvy, a tak prvně v historii putuje mimo Českou republiku. Slavnostního předání se zúčastnil a cenu převzal Declan Ganley z irského sdružení Libertas, které se na kampani směřující k irskému odmítnutí zásadně podílelo. Sdružení eStat.cz poprvé udělovalo Tošovského cenu předloni. Prvním laureátem se stal Václav Klaus za trvalý životní přístup a postoj k odstraňování byrokracie. Loni cenu dostal ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) za boj proti množství regulací v podnikatelském prostředí a za návrhy novely živnostenského zákona. Antibyrokratické ocenění se jmenuje podle spoluzakladatele sdružení a tvůrce návrhu ceny, který před třemi lety tragicky zahynul.
Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Rostislav Slavotínek a Richard Svoboda přijali skupinu důstojníků AČR, kteří v současné době absolvují kurz Generálního štábu na Ústavu strategických a obranných studií Univerzity obrany v Brně. Senátoři důstojníky seznámili s rolí výboru - a Senátu obecně - při rozhodování ve věcech týkajících se obrany a bezpečnosti republiky. V následné diskusi se budoucí vrcholní velitelé armády zajímali o názory zákonodárců na plánované budování protiraketového radaru na území ČR a na roli AČR v zahraničních misích.