Z jednání schůze vlády České republiky dne 8. října 2008
Vzhledem k zahraniční cestě premiéra M. Topolánka do Turecka řídil schůzi vlády 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.
Ministr financí Miroslav Kalousek předložil na schůzi vlády Zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2008. Z materiálu mimo jiné vyplývá, že dosavadní výsledek hospodaření státního rozpočtu je horší než výsledky v 1. pololetích let 2005-2007. I přesto lze považovat výsledek za relativně příznivý. Lze očekávat, že na konci roku nebude plánovaný schodek státního rozpočtu překročen. Po novelizaci rozpočtových pravidel, podle které kapitoly od roku 2008 již nepřevádějí nevyčerpané prostředky rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů, lze očekávat i úspory na straně výdajů (ušetřené prostředky bude možné nárokovat v dalším roce). Určující pro pozitivní celoroční výsledek hospodaření státního rozpočtu bude nejen inkaso daňových příjmů, ale i nedaňových a ostatních příjmů.
Vláda dále projednala Návrh věcného záměru zákona o dohledu nad finančním trhem, předložený ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Hlavním cílem zákona o dohledu nad finančním trhem má být jednotná právní úprava postupů České národní banky při výkonu dohledu nad finančním trhem. Ačkoli byl v roce 2006 veškerý dohled nad finančním trhem sjednocen v rámci České národní banky, dosud nedošlo k navazujícímu sjednocení pravidel, podle nichž je dohled v jednotlivých sektorech finančního trhu vykonáván. Dohled je tedy v současnosti koncipován jako integrovaný, avšak stále se při jeho výkonu postupuje v jednotlivých sektorech podle různých pravidel, aniž by pro tyto rozdíly existovaly jakékoli věcné důvody. Současná právní úprava postrádá rovněž jednotné právní zakotvení dohledu nad finančním trhem. Tím zůstává smysl integrace dohledu do značné míry nenaplněn.
Budoucí zákon má proto za cíl, aby obecné zakotvení dohledu nad finančním trhem a postupy vztahující se k jeho výkonu byly ve všech sektorech finančního trhu pokud možno jednotné. Případná specifika jednotlivých sektorů budou zohledněna ve stávajících sektorových zákonech. Sjednocení právní úpravy bude provedeno tak, že zčásti budou převzaty právní instituty, které se již osvědčily v sektorových zákonech, přičemž budou zobecněny pro celý finanční trh, a zčásti bude jednotná právní úprava vytvořena zcela nově. Příprava budoucího zákona je také vhodnou příležitostí pro sjednocení základní terminologie používané v legislativě finančního trhu. Tato terminologie je v současnosti bez rozumných důvodů rozdílná, což zbytečně zatěžuje adresáty právní úpravy a činí právní řád jako celek nepřehledným. Vláda uložila ministru financí zpracovat a do 30. září 2010 předložit paragrafované znění zákona.
Budoucí zákon má proto za cíl, aby obecné zakotvení dohledu nad finančním trhem a postupy vztahující se k jeho výkonu byly ve všech sektorech finančního trhu pokud možno jednotné. Případná specifika jednotlivých sektorů budou zohledněna ve stávajících sektorových zákonech. Sjednocení právní úpravy bude provedeno tak, že zčásti budou převzaty právní instituty, které se již osvědčily v sektorových zákonech, přičemž budou zobecněny pro celý finanční trh, a zčásti bude jednotná právní úprava vytvořena zcela nově. Příprava budoucího zákona je také vhodnou příležitostí pro sjednocení základní terminologie používané v legislativě finančního trhu. Tato terminologie je v současnosti bez rozumných důvodů rozdílná, což zbytečně zatěžuje adresáty právní úpravy a činí právní řád jako celek nepřehledným. Vláda uložila ministru financí zpracovat a do 30. září 2010 předložit paragrafované znění zákona.
Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg předložil na schůzi vlády Návrh na sjednání Dohody mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic. Sýrie je republikou s autokratickými rysy a silným vlivem armády. Od roku 1963 je v zemi udržován výjimečný stav, který je zdůvodňován válečným stavem s Izraelem a který poskytuje značné pravomoci rozvětvené státní bezpečnosti. Přestože Sýrie má některé instituce demokratické vlády, např. parlament, existují v zemi paralelní struktury moci provázané klanovými a rodinnými svazky, které jsou napojeny na bezpečnostní aparát země. Prezident republiky vydává veškerá hlavní rozhodnutí v otázkách vnitřní politiky, národní bezpečnosti, mezinárodně-politických vztahů a národního hospodářství. Tato rozhodnutí jsou uskutečňována za poradní podpory ministrů vlády a bezpečnostních poradců.
Hospodářská politika směřuje k postupné liberalizaci syrské ekonomiky, která však bude probíhat pomalu a opatrně, s ohledem na možné negativní dopady na politickou a sociální stabilitu země. Syrská vláda se začíná více zabývat ekonomickými reformami ve snaze přiblížit se tržní ekonomice, a to zejména z důvodu očekávaných úbytků příjmů z klesající těžby ropy. Důraz je kladen na rozvoj soukromého sektoru cestou zahraničních investic. Doposud státní odvětví hospodářství, kromě energetiky, letecké dopravy, správy přístavů a petrochemického průmyslu, se budou postupně otevírat soukromým investicím. Koncem roku 2006 byly odsouhlaseny nové zákony snižující daně a zjednodušující směnný režim a byl vytvořen právní rámec pro zřízení burzy. V oblasti ekonomických reforem bude i nadále pokračovat restrukturalizace a modernizace státní správy, příprava reformy daňového a celního systému a další uvolňování v oblasti státní cenové regulace, devizových kurzů, vývozních a dovozních procedur a podnikatelského prostředí.
Nejdůležitějším odvětvím je těžba ropy. Vzhledem k tomu, že se těžba ropy stává stále komplikovanější a nákladnější, hodlá se vláda do budoucna zaměřit na těžbu zemního plynu. Průmyslová výroba je ze 40 % soustředěna do státních organizací, které dominují těžkému průmyslu, soukromý sektor je zaměřen na zpracování místních přírodních surovin a zemědělské produkce. Hlavními položkami syrského exportu jsou ropa, bavlna, zelenina, ovoce, pšenice, textilní tkaniny, fosfáty. Největší položky syrského dovozu představují průmyslové zboží, stroje a dopravní prostředky, potraviny a chemikálie. Ve vzájemných obchodních vztazích mezi Sýrií a Českou republikou převažuje vývoz do Sýrie a postupně klesá dovoz do České republiky. Hlavními vývozními položkami jsou stroje a přepravní zařízení, železo a ocel, tkaniny, nářadí a nástroje. Ve zbožové struktuře dovozu do České republiky převažuje surová bavlna a ropa.
Sýrie trpí stále nedostatkem zahraničních investic, vytvoření podmínek pro jejich získání je proto prioritou syrské hospodářské politiky. Začátkem roku 2007 vstoupil v platnost nový zákona pro podporu investic, který zakotvuje stejné podmínky pro domácí a zahraniční investory, možnost transferu zisku do zahraničí, možnost vlastnictví půdy cizinci apod. Perspektivní odvětví pro zahraniční investice jsou zejména ve zpracovatelském průmyslu, a to v následujících oblastech: potravinářství, farmaceutický a textilní průmysl, chemický průmysl, sklářský průmysl, ocelářský průmysl, výroba domácích elektrospotřebičů, výroba náhradních dílů a příslušenství pro automobily. Sjednáním bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic se Syrskou arabskou republikou bude vytvořen právní rámec pro uskutečňování investic v obou státech, zejména pro české investory, kteří mají zájem o investování v Sýrii. Uzavření této dohody přispěje k rozvoji vzájemných hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi a napomůže investičním aktivitám zejména českých investorů do syrského hospodářství.
Hospodářská politika směřuje k postupné liberalizaci syrské ekonomiky, která však bude probíhat pomalu a opatrně, s ohledem na možné negativní dopady na politickou a sociální stabilitu země. Syrská vláda se začíná více zabývat ekonomickými reformami ve snaze přiblížit se tržní ekonomice, a to zejména z důvodu očekávaných úbytků příjmů z klesající těžby ropy. Důraz je kladen na rozvoj soukromého sektoru cestou zahraničních investic. Doposud státní odvětví hospodářství, kromě energetiky, letecké dopravy, správy přístavů a petrochemického průmyslu, se budou postupně otevírat soukromým investicím. Koncem roku 2006 byly odsouhlaseny nové zákony snižující daně a zjednodušující směnný režim a byl vytvořen právní rámec pro zřízení burzy. V oblasti ekonomických reforem bude i nadále pokračovat restrukturalizace a modernizace státní správy, příprava reformy daňového a celního systému a další uvolňování v oblasti státní cenové regulace, devizových kurzů, vývozních a dovozních procedur a podnikatelského prostředí.
Nejdůležitějším odvětvím je těžba ropy. Vzhledem k tomu, že se těžba ropy stává stále komplikovanější a nákladnější, hodlá se vláda do budoucna zaměřit na těžbu zemního plynu. Průmyslová výroba je ze 40 % soustředěna do státních organizací, které dominují těžkému průmyslu, soukromý sektor je zaměřen na zpracování místních přírodních surovin a zemědělské produkce. Hlavními položkami syrského exportu jsou ropa, bavlna, zelenina, ovoce, pšenice, textilní tkaniny, fosfáty. Největší položky syrského dovozu představují průmyslové zboží, stroje a dopravní prostředky, potraviny a chemikálie. Ve vzájemných obchodních vztazích mezi Sýrií a Českou republikou převažuje vývoz do Sýrie a postupně klesá dovoz do České republiky. Hlavními vývozními položkami jsou stroje a přepravní zařízení, železo a ocel, tkaniny, nářadí a nástroje. Ve zbožové struktuře dovozu do České republiky převažuje surová bavlna a ropa.
Sýrie trpí stále nedostatkem zahraničních investic, vytvoření podmínek pro jejich získání je proto prioritou syrské hospodářské politiky. Začátkem roku 2007 vstoupil v platnost nový zákona pro podporu investic, který zakotvuje stejné podmínky pro domácí a zahraniční investory, možnost transferu zisku do zahraničí, možnost vlastnictví půdy cizinci apod. Perspektivní odvětví pro zahraniční investice jsou zejména ve zpracovatelském průmyslu, a to v následujících oblastech: potravinářství, farmaceutický a textilní průmysl, chemický průmysl, sklářský průmysl, ocelářský průmysl, výroba domácích elektrospotřebičů, výroba náhradních dílů a příslušenství pro automobily. Sjednáním bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic se Syrskou arabskou republikou bude vytvořen právní rámec pro uskutečňování investic v obou státech, zejména pro české investory, kteří mají zájem o investování v Sýrii. Uzavření této dohody přispěje k rozvoji vzájemných hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi a napomůže investičním aktivitám zejména českých investorů do syrského hospodářství.
Ministr dopravy Aleš Řebíček podal vládě Informaci o stavu přípravy a výstavby dálnice D47 k polovině září 2008. Přestože dosavadní postup přípravy již není v případě některých staveb v souladu se schváleným věcným a časovým harmonogramem, bude stavba Lipník nad Bečvou - Bělotín uvedena do provozu v závěru roku 2008. Stavby v úseku Bílovec - Ostrava - Bohumín jsou již v provozu. Pro hlavní trasu v úseku staveb Bělotín - Hladké Životice - Bílovec již má investor k dispozici pravomocné stavební povolení. Vzhledem ke zdržení přípravy zejména v průběhu územního řízení budou stavby zprovozněny pravděpodobně v listopadu 2009. Od března 2008 je k dispozici pravomocné stavební povolení rovněž pro hraniční úsek, tedy stavbu Bohumín - státní hranice ČR/PR. Realizace tohoto posledního úseku dálnice D47 již byla zahájena. Zprovoznění hraničního úseku je koordinováno se zprovozněním navazujícího úseku polské dálnice A1 Gorzyczki - Swierklany a předpokládá se v srpnu roku 2010. Do té doby bude doprava z dálnice D47 ve směru do Polska vedena z Bohumína po stávající silnici I/58 na silniční hraniční přechod Bohumín - Chalupki. Podle předpokladů polské strany bude nejpozději do konce roku 2010 zprovozněna polská dálnice A1 v uceleném úseku od hranic České republiky až po mimoúrovňovou křižovatku Sosnica s polskou západo-východní dálnicí A4. Dojde tak ke skutečnému propojení české a polské sítě dálnic a rychlostních silnic.
text -ru-