Začátkem října navštívil předseda Senátu Přemysl Sobotka kraj Vysočina. Dvoudenní návštěvou pokračuje předseda Senátu ve svém programu pravidelných pracovních návštěv krajů ČR. Na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě diskutoval se studenty o Lisabonské smlouvě a otázkách spojených s financováním vysokých škol, setkal se také se členy Rady kraje. „Diskutovali jsme o postavení krajů, o jejich rozvoji a dalším prohlubování regionální správy. Přesto, že kraje za osm let své existence dokázaly svou oprávněnost, je potřeba jejich postavení dále zpřesňovat a vymezovat jak vůči centrální vládě, tak i směrem k EU. Právě Evropská komise vyhlásila program Evropa regionů a na tomto principu je potřeba pracovat,“ řekl mimo jiné P. Sobotka. Dle jeho slov naplnění tohoto programu vyžaduje soulad požadavků krajů a vlády. Tam, kde je to možné, by měly své záležitosti rozhodovat kraje, a vláda by se měla soustředit na páteřní oblasti řízení státu. Předseda Senátu navštívil rovněž Jihlavskou krajskou nemocnici, kde se zajímal především o financování nemocnic po jejich převedení na kraje. „Pro nás, kteří tvoříme a schvalujeme zákony, je nutné znát jejich konkrétní působení a je pro nás nezbytné znát názory na jejich účinnost přímo z míst, kde se litera zákona promítá do praxe,“ řekl Přemysl Sobotka.
Pod vedením předsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky navštívila senátní delegace ve dnech 6. a 7. října Albánii. Senátoři jednali s nejvyššími albánskými představiteli a předseda Senátu také vystoupil v živém televizním vysílání před albánským Parlamentem. Ve svém projevu zdůraznil, že Česká republika podpoří snahy Albánie stát se součástí euroatlantických struktur. „Samozřejmě je to dlouhá cesta, je nutné stabilizovat právní a ekonomické prostředí, ale když vidím, jak si Albánie poradila s daňovou reformou, jsem v tomto ohledu optimista,“ řekl ve svém vystoupení mimo jiné Přemysl Sobotka. Ve svém projevu na půdě Parlamentu zmínil otázku bezpečnosti a stabilizace Balkánu. „Přes mnoho odlišností jsme pořád na evropském teritoriu a já bych byl velice rád, kdyby to neplatilo jen geograficky, ale i politicky. Je proto nutné stabilizovat celý Balkán bezpečnostně a nezapomínat při tom, že bezpečnost není jen otázka terorismu, ale dnes i zdrojů energií,“ řekl předseda Senátu. Mezi klíčové otázky při bilaterálních jednáních s předsedkyní albánského Parlamentu Jozefinou Toppali patřila i možnost rozvoje vzájemných ekonomických vztahů a dalších českých investic v Albánii. „ČEZ by neměl být jediným českým podnikem, který v Albánii uspěl,“ dodal předseda Senátu Přemysl Sobotka. Největší ohlas měl dle P. Sobotky mezi albánskými politiky slib, že Senát PČR podpoří vstup Albánie do NATO. „Je až překvapující, jak silná je v Albánii podpora veřejnosti vstupu do NATO. A politici ať už předsedkyně Parlamentu paní Jozefina Topalli, předseda vlády Sali Berisha a samozřejmě také prezident Bamir Topi, všichni velmi oceňovali, že Senát smlouvu o připojení Albánie do NATO podpoří. Albánci v tom spatřují záruku bezpečnosti, záruku stabilního rozvoje a také otevřenou cestu do evropských struktur,“ uvedl po skončení cesty předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Senát přivítal pracovní návštěvu ze švédského Parlamentu. Devítičlennou delegaci Výboru pro Evropskou unii švédského Riksdagu (Parlamentu)
Text –kk-
Přivítání švédské delegace
vedenou předsedkyní výboru Annou Kinbergovou Batrovou přijal 7. října předseda Výboru pro záležitosti EU Luděk Sefzig spolu s místopředsedou výboru V. Koukalem a členy výboru T. Grulichem, A. Jílkem a K. Tejnorou. Tématem jednání byly priority českého předsednictví. Vzhledem k tomu, že Švédsko převezme předsednictví po naší republice v 2. polovině roku 2009, i připravované priority švédského předsednictví. Zmíněn byl proces ratifikace Lisabonské smlouvy v obou zemích, oceněn byl i postoj Švédska k volnému pohybu pracovních sil. O den později se švédskou delegací jednali i zástupci Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu spolu s předsedou výboru Richardem Sequensem. Vedle blížícího se sledu českého a švédského předsednictví Rady EU se hovořilo o tématech, na které se obě země hodlají zaměřit. Švédské poslance zajímaly názory na Lisabonskou smlouvu, o jejímž osudu má Riksdag rozhodovat ještě tento podzim. Část jednání byla také věnována rusko-gruzínskému konfliktu a obecněji vztahům EU k Ruské federaci a k dalším státům vzniklým na území bývalého SSSR.