Smolné PeceOsada na rozlehlé mýtině poblíž Nejdku byla původně označována německým názvem Pechöfen, obdobně jako někdy s ní zaměňovaná víska u Horní Blatné. Jak název prozrazuje, jejím předchůdcem byly zřejmě boudy výrobců smůly, v minulosti hojně využívané zejména bednáři, ševci a dalšími řemeslníky. Důležitým předpokladem pro zřízení „smolných pecí“ býval přitom dostatek na pryskyřici bohatého dříví smrků a dalších jehličnanů. Osada vznikla roku 1872 a zprvu tvořila součást Fojtova (Voitsgrünu). Duchovní správu zde vykonával farář z Děpoltovic. V roce 1890 žilo v již samostatně uváděné vsi Smolné Pece téměř dvě stě obyvatel ve více než třiceti domech. V současnosti počet trvale přihlášených obyvatel mírně převyšuje jedno sto, řada dalších však přijíždí na rekreační pobyty.
Znak Smolným Pecím udělil předseda PS PČR současně s praporem. V pravém stříbrném poli polceného štítu symbolizuje přirozeně zbarvený vykořeněný smrk lesnaté okolí obce. V levém modrém poli je umístěno mluvící znamení – na zeleném návrší stojí stříbrná kvádrovaná smolná pec, z níž šlehají červené plameny.
Kresba: Lubomír Zeman
Text: Jan Zachar