Donekonečna nelze spoléhat na pomoc z evropských fondů
Rozvoj cestovního ruchu na svém území podporuje kraj různými způsoby. Pochopitelně nelze opomenout koncepční a strategickou agendu, která se týká cestovního ruchu. Pokud jde o finanční podporu, vyhlašuje pravidelně grantové programy zaměřené na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, podporuje značení turistických tras pěších, cyklotras a hipotras, v poslední době též údržbu tras pro běžecké lyžování. Zaměřuje se také na udržování a zvyšování standardu poskytovaných služeb v turistických informačních centrech v Kraji Vysočina. Kraj finančně podporuje více i méně významné kulturní a sportovní akce. Bezpochyby přínosné jsou investice například do Vysočina Arény a celého sportovního areálu pro veřejnost v Novém Městě na Moravě. Od roku 2008 kraj zřizuje a podporuje destinační společnost Vysočina Tourism, příspěvkovou organizaci, která má na starosti marketingové aktivity v cestovním ruchu. Organizace získává na podporu těchto aktivit finanční prostředky od kraje, významně však využívá dotačních možností z evropských strukturálních fondů, zejména Regionálního operačního programu Jihovýchod. Aktivity Vysočina Tourism jsou velice široké, mezi ty nejvýznamnější patří provozování turistického portálu Vysočiny, vydávání propagačních materiálů s turistickou nabídkou Vysočiny a distribuce této nabídky, spolupráce s cestovními kancelářemi a novináři při fam a press tripech či propagace nabídky v tištěných a elektronických médiích. Do těchto i dalších aktivit se snažíme zapojovat partnery z veřejného i soukromého sektoru.
Pokud bychom se podívali na statistiky ubytování za poslední tři roky, je zde vidět mírný, ale trvalý nárůst. U přenocování bohužel kopírujeme většinu jiných destinací, kdy až na výjimky dochází spíše ke zkracování pobytů, tedy počtu přenocování. Vysočina Tourism se v poslední době snaží motivovat podnikatelské subjekty k tvorbě produktů cestovního ruchu obsahujících vícedenní pobyty s atraktivní nabídkou služeb, již méně úspěšní jsme v tom, aby tyto nabídky obsahovaly služby více subjektů a byly tak pro návštěvníky atraktivnější. S obcemi, zejména turistickými informačními centry, spolupracujeme na tvorbě nabídek za celý turistický region Vysočina. Turistická informační centra jsou taktéž zapojena do vyplňování kulturních a společenských akcí na turistickém portále Vysočiny. Snažíme se o našich aktivitách diskutovat tak, aby byly i pro obce v oblasti cestovního ruchu přínosné. Společně propagujeme turistickou nabídku na nejrůznějších akcích, například i na veletrzích cestovního ruchu na společném stánku Vysočiny Regiontour Brno, Holiday World Praha. Vysočina Tourism samozřejmě úzce spolupracuje se svým zřizovatelem, Krajem Vysočina.
Komunikujeme však i s dalším subjekty zejména v České republice, intenzivní je především spolupráce organizace v rámci Asociace organizací cestovního ruchu. Pochopitelně se všemi ostatními kraji a samozřejmě i agenturou CzechTourism spolupracujeme minimálně na bázi výměny zkušeností a koordinace našich aktivit. Bylo by fajn, kdyby se v tomto státě podařilo nastavit funkční systém řízení a rozvoje cestovního ruchu. Všichni, co v cestovním ruchu a zejména v destinačních společnostech pracujeme, bychom uvítali dlouhodobou finanční podporu, která by pomohla zajistit kontinuální rozvoj marketingových aktivit v destinacích. Nelze donekonečna spoléhat na pomoc z evropských fondů. Už nové programovací období bude velká zkouška pro všechny, jak v nově nastavených podmínkách obstojí.
Rozvoj cestovního ruchu v destinaci řešíme především pomocí aktivit Svazku měst a obcí Krkonoše. Město Vrchlabí je jeho zakládajícím členem a také sídlem. Již patnáct let sdružuje celkem čtyřicet municipalit našeho regionu (dohromady přes 60 tisíc obyvatel). Krkonoše se rozkládají na území Královéhradeckého a Libereckého kraje. Svazek, jakožto organizace cestovního ruchu – destinační management, se dlouhodobě věnuje řadě projektů, které jsou z větší části financovány pomocí grantů a dotací, včetně těch z fondů Evropské unie. Spolupracuje i s řadou místních podnikatelských subjektů v daném oboru. Věnuje se mimo jiné úpravě lyžařských běžeckých tras, značení cyklostras, provozu cyklobusů, vydávání turistických novin na letní a zimní sezonu, tvorbě vícejazyčného webu, přeshraniční spolupráci s partnery v Polsku a také problematice regionálního rozvoje.
Kraj naplnil Koncepci cestovního ruchu pro léta 2009–2013, v současné době finišuje v přípravách Koncepce rozvoje cestovního ruchu pro léta 2014–2020. Koncepci nepřipravuje pro kraj externí dodavatel, ale na přípravách se podílejí i města, dále organizace jako Nadace jihočeské cyklostezky, Jihočeská hospodářská komora, Jihočeská centrála cestovního ruchu, destinační managementy v kraji a důležití aktéři cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Koncepce se bude opírat o stávající rozvojové dokumenty, jako je například program rozvoje kraje. Dále předpokládáme, že koncepce bude obsahovat návrhová opatření v souladu s novými operačními programy programového období 2014–2020. Vzhledem k faktu, že Jihočeský kraj je po Praze považován dlouhodobě za jeden z turisticky nejatraktivnějších regionů České republiky a hospodářský význam cestovního ruchu v našem kraji je velmi vysoký, očekáváme, že cestovní ruch nezůstane v rámci příprav podporovaných témat operačních programů opomenut.
V oblasti koordinace cestovního ruchu vnímá Jihočeský kraj jako velmi důležité zapojování dalších organizací do rozvoje cestovního ruchu v regionu a navazování partnerství; především s podnikatelskou sférou, ale také s informačními centry coby mnohdy prvními kontaktními místy pro návštěvníky našeho regionu. V rámci marketingové podpory se kraj v letech 2014–2020 zaměří na vznik nových produktů cestovního ruchu, které by prodloužily sezonnost nabídky do podzimního a jarního období, podporu více soustředíme na nové trendy, tedy elektronická média a nové IT systémy a technologie. Jako příhraniční region spolupracujeme v marketingu podpory cestovního ruchu velmi úzce se sousedními regiony; jako potřebné od vlády, potažmo Ministerstva pro místní rozvoj, bychom viděli zejména propagaci regionů na vzdálenějších trzích. V otázce financování cestovního ruchu bychom uvítali především existenci přímé podpory formou například národního programu podpory rozvoje cestovního ruchu.