Křtiny nabízejí výjimečný web, ale i architekturu. Vedle Santiniho chrámu lze tak obdivovat i moderně pojatou mateřskou a základní školu oválného tvaru. Městys za ni získal Zlatou cihlu v soutěži Vesnice Jihomoravského kraje roku 2013, upřesňuje starosta František Novotný.
Starosta městyse Křtiny František Novotný. Foto: Radoslav Bernat.
Jak vznikla myšlenka na výstavbu základní školy?
Již v roce 1925 místní oprávněně požadovali novou školu, ale nebyly na to peníze. Řešení se tak objevilo až v roce 1992, kdy ve škole byl ředitelem Jiří Kovařík, který výstavbu moderní školy hodně prosazoval. Proběhla soutěž architektů a byl vybrán návrh Karla Doležala a Ludmily Kramolišové, který se začal uskutečňovat v roce 1997. Tři roky na to se budova školy slavnostně otevírala. U základní školy byl také nově vytvořen komunitní sad, který v letošním roce získal čestné uznání za první místo v regionální soutěži.
V čem je tento počin zajímavý?
Ocenění Environmentální chlouba našeho regionu, aneb Čím jsme jedineční jsme obdrželi mimo jiné za spolupráci městyse se spolky. Myšlenka vznikla u občanského sdružení Horní mlýn. Podařilo se jim uspět v žádosti o dotaci od nadace Via a městys doplnil finanční prostředky na úhradu povinné spoluúčasti. Na úřadě jsme při komunitním sezení vybírali vhodné odrůdy k vysázení. Zaměřovali jsme se přitom na původní odrůdy, ovocné stromy. Protože byl možný souběh dotací, zažádali jsme ještě krajský úřad o příspěvek na dovybavení. Komunitní sad slouží k výuce dětí. Každá třída si vybere dva stromy, o které bude pečovat. Uvažujeme ještě o tom, že by se tam vytvořila učebna v přírodě, pokud se nalezne pro takový záměr vhodný dotační titul. Děti by tak mohly mít v sadu částečně i výuku.
Byla součástí návrhu mateřská škola?
Zpočátku se s ní nepočítalo. Součástí školy je až poslední tři roky. Předtím fungovala v jiné budově. Se suterénem základní školy měli architekti jiné plány, které
Základní a mateřská škola Křtiny, komunitní sad. Foto: Radoslav Bernat. nevyšly proto, že nebylo dostatečné množství finančních prostředků. Po uplynutí doby udržitelnosti projektu zastupitelé tedy rozhodli o přestěhování mateřské školy do těchto prostor. Další mateřská škola vznikla ve spolkovém domě. Využívají ji děti z Březiny a Habrůvky. Poslední dobou rodiče přihlásili do školky přes třicet dětí a vyhovět jsme mohli jen sedmi žádostem. Zjistili jsme, že se nedostává místo právě pro děti z okolních obcí, které spadají do našeho společného školského obvodu. Křtiny těmto obcím tedy nabídly možnost zrekonstruovat si a pronajmout prostory ve spolkovém domě. Sousední Březina tak zde má detašované pracoviště a platí symbolické nájemné.
Je to dočasné řešení?
Mají smlouvu na šest let. Za posledních deset let se v Březině hodně stavěly rodinné domy. Rodinám by nezbývalo nic jiného, než vozit děti do mateřské školy do Brna. Počet obyvatelů Březiny mohl narůst přibližně o dvě stě nebo tři sta lidí a není tam vybudovaná potřebná infrastruktura. Nová školka by přitom stála pět až šest miliónů korun, tak prostory zrekonstruované zhruba za milion se ekonomicky vyplatí.
V Březině není mateřská škola?
V obci sice školka je a sídlí v budově základní školy, ale kapacitně nestačí. Naproti tomu do školy chodí tak dvacet dětí. Byl tedy návrh, že by se zrušila, děti by jezdily do Křtin a naopak by v Březině mohla vzniknout velká školka. To se však neujalo. Starostům okolních obcí jsem i navrhoval, že by se mohl zakoupit školní autobus, třeba by ho podpořil i kraj. Provoz autobusu by stál čtvrtinovou částku, než nyní obce stojí provoz škol. Přitom žáci ve školách ve starších budovách ani nemohou mít takové zázemí, například na tělocvik docházejí do sokolovny. Na druhou stranu škola a školka patří do obce odnepaměti a je pochopitelné, že lidé chtějí, aby to tak zůstalo. K vesnici prostě patří.
Ivana Jungová