English

A) Dlouhodobý pobyt s výjimkou pobytu za účelem společného soužití rodiny, podnikání a pobytu rezidenta jiného členského státu EU (např. studium, vzdělávání, léčení, kulturní, sportovní)

Neplatí pro dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny na území, rezidenta jiného členského státu EU a za účelem podnikání.
 

Výše prostředků pro účely dlouhodobého pobytu

Cizinec je povinen prokázat zajištění prostředků ve výši 15násobku částky existenčního minima (dle Nařízení vlády č. 436/2022 Sb., činí od 1. ledna 2023 toto minimum 3 130 Kč měsíčně), s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území (s výjimkou prvního) zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima, tedy např. jde-li o studium na vysoké škole:

1 semestr - pro pobyt od 1. 9. - 28. 2. by byl cizinec povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu ve výši: (15 * 3 130) + (5 * 2 * 3 130) = 46 950 + 31 300 = 78 250 Kč.
1 rok - pro pobyt od 1. 9. - 31. 8. by byl cizinec povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu ve výši: (15 * 3 130) + (11 * 2 * 3 130) = 46 950 + 68 860 = 115 810 Kč.

Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, prokazuje zajištění prostředků v poloviční výši.
 

Způsob prokázání prostředků k pobytu pro účely dlouhodobého pobytu

• výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci (nemusí se jednat o banku či finanční instituci, oprávněnou provozovat činnost pouze na území ČR) znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky v potřebné výši; z doloženého dokladu musí být zřejmé, že s požadovanými peněžními prostředky je cizinec oprávněn disponovat na území ČR. V případě, že disponibilita danými peněžními prostředky na území ČR z dokladu jednoznačně zřejmá nebude (např. v případě zahraničního účtu), bude nutné současně tuto skutečnost prokázat např. platnou mezinárodně uznávanou platební kartou vztahující se k danému účtu.

• jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec může disponovat peněžními prostředky v požadované výši nebo že má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území.

• platnou mezinárodně uznávanou platební kartou, pokud není její použití  vyloučeno na území ČR. Na požádání správního orgánu je však cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky v požadované výši.

• cizinec, který bude na území studovat (tedy žádat o pobytové oprávnění, které je studiem dle § 64 ZPC), může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6 násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Zajištění prostředků k pobytu tímto způsobem nelze doložit k žádosti o dlouhodobé vízum za účelem vzdělávání (tj. nejedná se o studium ve smyslu § 64 ZPC).
   

Prokázání prostředků v uvedené výši lze nahradit předložením dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně nebo předložením pozvání ověřeného cizineckou policií. 

  

B) Dlouhodobý pobyt (za účelem společného soužití rodiny, podnikání a pobytu rezidenta jiného členského státu EU)

Prostředky k pobytu na území se v tomto případě prokazují na základě speciálních ustanovení zákona o pobytu cizinců, a to předložením dokladu prokazujícího úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území (o úhrnný měsíční příjem žadatele a členů rodiny po sloučení, jde-li o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny).

Celková částka, jejíž výši musí doložený úhrnný měsíční příjem splňovat nesmí být nižší než součet částek životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (členů rodiny) podle níže uvedených kritérií a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených zákonem o státní sociální podpoře nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení.

Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije.

Pro tyto účely je třeba prokázat úhrnný měsíční příjem cizince, který současně splňuje požadavky pravidelnosti a stálosti takového příjmu. Za prokázání takového příjmu tedy nelze považovat předložení jednorázového výpisu o zůstatku na účtu.

Požadovaný úhrnný měsíční příjem pro účely žádosti o:

• dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny - odpovídá souhrnu všech příjmů žadatele a členů jeho rodiny, kteří s ním budou po udělení povolení k dlouhodobému pobytu pobývat na území,

• dlouhodobý pobyt rezidenta jiného členského státu EU - je třeba předložit doklady o příjmech jak cizince, tak všech s ním společně posuzovaných osob, které s ním pobývají, resp. budou pobývat na území,

• dlouhodobý pobyt za účelem podnikání - je třeba předložit doklady o příjmech jak cizince, tak všech s ním společně posuzovaných osob, které s ním pobývají, resp. budou pobývat na území.
   

Příjmy ostatních členů rodiny, kteří s ním pobývají, resp. budou na území pobývat, není nutné prokazovat v případě, že doložený příjem žadatele plně pokrývá výši stanovenou zákonem o pobytu cizinců.

Společně posuzované osoby:

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,

• manželé nebo partneři podle zákona o registrovaném partnerství; za partnera se považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery,

• rodiče a

  • nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,

  • zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt; to neplatí v případě, že tyto zletilé děti jsou společně posuzovány s manželem nebo partnerem nebo s osobou, se kterou společně užívají byt (pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby),

• jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby,

pokud tyto osoby, které jsou s cizincem společně posuzovány, pobývají na území.

Pokud je žadatelem rodič nezletilého nezaopatřeného dítěte, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno do péče druhého rodiče, není toto dítě s žadatelem společně posuzováno.

Pokud je žadatelem dítě, které žije ve společné domácnosti pouze s jedním rodičem, druhý rodič není společně posuzovanou osobou. Výživné vyplácené dítěti druhým rodičem, který s dítětem nežije ve společné domácnosti, je započitatelným příjmem dítěte pro účely žádosti.
 

Členové rodiny pro účely dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny:

• Manželé.
• Rodiče a nezletilé děti.
• Rodiče a zletilé nezaopatřené děti (do 30. června 2023).
• Osamělý rodič cizince s povoleným pobytem nebo cizince, který se ze zdravotních důvodů nemůže o sebe postarat.
   

Částka životního minima

Cizinec, který není posuzován společně s jinými osobami
Částka životního minima jednotlivce od 1. ledna 2023 činí dle Nařízení vlády č. 436/2022 Sb. 4 860 Kč měsíčně.

Cizinec, který je posuzován společně s jinými osobami
V tomto případě jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté nezaopatřené děti. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.

• Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 470 Kč.

• Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

  • 4 040 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

  • 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

  • 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

  • 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.
     

Náklady na bydlení

Nejvyšší částka normativních nákladů na bydlení od 1. ledna 2023 podle zákona č. 450/2022 Sb. činí:

• 18 129 Kč u jedné nebo dvou osob v rodině,

• 20 812 Kč u třech osob v rodině,

• 24 995 Kč u čtyř a více osob v rodině.
   

Pokud cizinec věrohodně prokáže, že na bydlení své a příp. s ním společně posuzovaných osob (členů rodiny) vynakládá jinou částku než tu, která je určena částkou normativních nákladů na bydlení, vypočítá se nutný měsíční příjem součtem částek životních minim (viz výše) a skutečných prokázaných nákladů na bydlení.

Náklady na bydlení tvoří nájemné nebo jiná částka placená za poskytnutí ubytování, a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva, pokud tyto náklady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo jiného prostoru určeného k bydlení nejsou zahrnuty do nájemného, popř. do částky placené za poskytnutí ubytování.

  

Forma dokladu prokazujícího úhrnný měsíční příjem cizince (popř. s ním společně posuzovaných osob):

• jde-li o příjmy ze zaměstnání - potvrzení zaměstnavatele o konkrétní výši průměrného čistého měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, který musí dosahovat stanovené částky a originál nebo ověřená kopie platné pracovní smlouvy (nebo potvrzení zaměstnavatele o skutečnosti, že zaměstnanec není ve výpovědní době a že jeho pracovní poměr trvá). Předložení pracovní smlouvy lze u tzv. vyslaného zaměstnance nahradit předložením tzv. vysílacího dopisu „mateřského“ zaměstnavatele, kterým byl vyslán. Potvrzení zaměstnavatele o konkrétní výši průměrného čistého měsíčního výdělku mohou nahradit i výplatní pásky za příslušné období, pokud však mají důkazní a vypovídací hodnotu.

• jde-li o příjmy z podnikání (např. ze živnosti, podíly společníků v.o.s. či komplementářů k. s. na zisku) - platební výměr daně z příjmu vystaveného správcem daně za poslední zdaňovací období (z moci úřední či na žádost daňového subjektu) v souladu § 140 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Dále je třeba pro účely stanovení čistého příjmu dané osoby doložit doklad z okresní správy sociálního zabezpečení o výši zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti za příslušné zdaňovacího období, a dále jde-li o osobu, která je účastníkem veřejného zdravotního pojištění (např. cizinec s trvalým pobytem jako společně posuzovaná osoba, člen rodiny), je třeba doložit také doklad o výši zaplaceného pojistného na všeobecném zdravotním pojištění.

• jde-li o osobu, která má příjmy ze zisku obchodní společnosti (společník s. r. o., akcionář a. s., komanditista k. s.) či družstva, jichž je společníkem (příjem z kapitálového majetku) - zápis z valné hromady obchodní společnosti či členské schůze družstva, ze kterého bude zřejmé rozdělení zisku mezi společníky a doklad o zaplacení daně na základě zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů.

• jde-li o osobu, která je statutárním orgánem či členem statutárního orgánu právnické osoby (např. jednatel s.r.o., člen představenstva a.s., statutární ředitel a.s. či předseda družstva apod.) nebo jiného orgánu právnické osoby a má příjmy pouze za výkon této funkce (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků) - potvrzení příslušné právnické osoby o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na odměnu a její výše příp. způsob odměňování. V případě obchodních korporací bude tímto dokladem zejména smlouva o výkonu funkce podle § 59 a 60 zákona o obchodních korporacích; dříve sjednané smlouvy o výkonu funkce musí být uzpůsobeny tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. do 1. 7. 2014), jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. Nebyla-li smlouva o výkonu funkce uzavřena, lze její doložení nahradit doložením rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace, resp. zápisem z jednání tohoto orgánu obchodní korporace, ze kterého je toto rozhodnutí zřejmé (např. zápis z valné hromady), resp. rozhodnutím jediného společníka kapitálové společnosti, jde-li o jednočlennou společnost, popř. vnitřním předpisem společnosti, ze kterých bude zřejmé stanovení odměn dotyčné osoby.

• jde-li o osobu, která jako člen družstva, společník společnosti s ručením omezeným nebo komanditista komanditní společnosti, vykonává práci pro společnost či družstvo a má z tohoto titulu příjem (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků) - potvrzení příslušné právnické osoby o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na odměnu a její výše příp. způsob odměňování.

• potvrzení příslušného orgánu státu, jehož je cizinec či s ním společně posuzovaná osoba občanem nebo jiného státu (v úředně ověřeném překladu do českého jazyka) o tom, že cizinci či s ním společně posuzované osobě jsou tímto státem vypláceny finanční dávky, pokud cizinec současně prokáže, že je on či společně posuzovaná osoba oprávněn/a s těmito peněžními prostředky disponovat na území České republiky.

• pokud jde o příjmy, které nelze prokázat jinak (např. některým z výše uvedených způsobů), je možné předložit i výpisy z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince, prokazující pravidelný a stálý měsíční příjem cizince alespoň za posledních 6 měsíců (může se jednat např. o začínajícího podnikatele, který ještě nepodával daňové přiznání, a tudíž nemůže doložit platební výměr daně z příjmu - může tedy doložit např. mimořádnou účetní závěrku, pokud ji dle zákona o účetnictví sestavoval a výpisy z účtu prokazující, že cizinec prostředky uvedenými v závěrce skutečně disponuje).
  V případě osob, které mají příjmy z podnikání a jsou přihlášeni k tzv. paušální dani je potřeba dále předložit potvrzení o účasti v paušálním režimu o vyměření paušální daně, ze kterého bude zřejmá účast v paušálním režimu, daňovou evidenci (kterou může být například mimořádná účetní závěrka, peněžní deník s přehledem příjmů a výdajů) za období alespoň posledních 6 měsíců společně s výpisy z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince, prokazující pravidelný a stálý měsíční příjem cizince za období shodné s doloženou daňovou evidencí.
   

Prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu:

Na požádání správního orgánu je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti.