Sněmovna – 150 let moderního parlamentarismu, příležitost připomenout si historii
Dne 6. dubna 2011 uplyne 150 let od chvíle, kdy v Praze na Malé Straně poprvé zasedal obnovený český zemský sněm. V českých dějinách šlo o přelomový moment. V roce 1861 se poslanci této tradiční instituce sešli poprvé ve složení daném výsledky moderních voleb. Poslanci se scházeli za dramatických okolností v době, kdy se rakouské císařství začínalo proměňovat v konstituční monarchii. Reprezentanti české společnosti se neztotožňovali s podobou centralistického státoprávního uspořádání monarchie a volebními řády, které narýsovala únorová ústava z roku 1861. Přesto využili spolu s ostatními reprezentanty národních společností příležitost diskutovat zásadní dobové otázky na parlamentní půdě.
Český zemský sněm nebyl jediným zastupitelským fórem v českých zemích. Obdobně se scházeli poslanci moravského zemského sněmu v Brně a slezského zemského sněmu v Opavě. Společně tak zahájili dlouhou cestu utváření moderní české politické a parlamentní kultury. Počátek šedesátých let byl obdobím formování politického stranictví, poslanci se začali učit parlamentnímu manévrování, řečnickým soubojům stejně jako běžným procedurálním pravidlům. Neodmyslitelnou součástí rodícího se parlamentarismu byla míra pozornosti, kterou věnovala sněmovním jednáním veřejnost, ať již tomu tak bylo přímo na sněmovních galeriích či prostřednictvím tisku, který se v té době stává výrazným faktorem v politickém dění. Význam zemských sněmů a obecně parlamentů se v průběhu 150 let sice výrazně proměňoval, jejich úloha a důležitost však vždy reflektovaly politické a společenské klima jednotlivých epoch. Vývoj reprezentativních sborů na našem území rovněž ovlivňovala a inspirovala celková situace ve střední Evropě.
Význam a dědictví parlamentní tradice připomene mezinárodní vědecká konference pořádaná Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky, v.v.i., Rakouskou akademií věd, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Národním muzeem. Konference proběhne ve dnech 7. a 8. dubna 2011 v prostorách Poslanecké sněmovny a Národního muzea. Připomínku významného výročí doprovodilo představení nově restaurovaných obrazů nejvyšších maršálků Království českého, kteří předsedali českému zemskému sněmu v letech 1861 – 1913. V Thunovském paláci, současném sídle Poslanecké sněmovny, byly obrazy umístěny až do roku 1939. Poté byly uloženy v depozitáři Národního muzea. Některé z obrazů byly příležitostně vystaveny jako jednotlivé exponáty. Představení obrazů maršálků je první příležitostí, kdy je soubor těchto děl poprvé vystavován jako celek, a to na místě, se kterým je neodmyslitelně spjat. Od 30. března zdobí portréty sedmi maršálků českého zemského sněmu reprezentační prostory před kanceláří předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové. Obrazy poskytlo Sněmovně jako dlouhodobou zápůjčku Ministerstvo kultury, které zaplatilo jejich restaurování. Memorandum o této výpůjčce za přítomnosti novinářů podepsala předsedkyně sněmovny s ministrem kultury Jiřím Besserem.
text -žam-
Seznam maršálků, jejichž portréty od nynějška zdobí stěny Poslanecké sněmovny:
(v závorce jsou uvedena léta ve funkci):
(v závorce jsou uvedena léta ve funkci):
Albert Nostitz-Rieneck (1861-1863, 1866, 1867, 1870)
Karel Rothkirch-Panthen (1863-1866)
Edmund Hartig (1867)
Adolf Auersperg(1867-1870)
Jiří Kristián Lobkowicz (1870-1872, 1883-1907)
Carlos Auersperg (1872-1883)
Ferdinand Lobkowicz (1908-1913)