Prodloužení reakční doby v závislosti na hladině alkoholu
Prof. PhDr. Jiří STRAUS, DrSc. Katedra kriminalistiky Policejní akademie ČR v Praze
Úvod
Volní reakce na podnět jsou mnohem složitější než reflexy a vyžadují účast vyšších mozkových funkcí. Při volních reakcích je signál z oka nebo jiného smyslového orgánu, resp. několika smyslových orgánů zároveň, posílán do motorických center mozku, která jej zpracují, určí podstatu odezvy a transportují daný pokyn svalům, jejž následně vykonají reakci, a to po uplynutí určitého časového intervalu . Na zadaný podnět však nereaguje člověk svalovou reakcí bezprostředně, ale s určitým zpožděním. Délka reakční doby je fyziologicky ohraničena a do jisté míry ovlivňuje rychlost celého pohybového úkonu (fakticky celkového trvání pohybu), což je nesmírně důležité zejména pro pohybové akty velmi krátkého trvání, řádově sekundy. Reakční rychlost je také mimořádně významná při řešení výběrových motorických činností, při nichž dochází k zapojení velkých svalových skupin.
Reakční rychlost je také mimořádně významná při řešení výběrových motorických činností, při nichž dochází k zapojení velkých svalových skupin. Ve forenzní biomechanice se v posledních letech ukazuje jako velmi aktuální otázka řešení vnějších a vnitřních vlivů na reakční čas. Jako aktuální faktor považujeme zejména vliv alkoholu na čas rozhodování, tj. dobu reakce složitou motorickou odezvou. Studiem reakčního času na náhodný podnět, vyžadující složitou motorickou odezvu se zabýváme na Policejní akademii již několik let v rámci výzkumného úkolu „Teorie forenzní biomechaniky“.
Plné znění článku naleznete přiloženo.